Litoměřice – Litoměřický biskup Jan Baxant je přesvědčen o tom, že věřících neubývá, v litoměřické diecézi je jich naopak stále více. Víra ale ani tady, stejně jako v celé České republice, není masovou záležitostí, řekl biskup v rozhovoru s ČTK při příležitosti svého životního jubilea. Sedmdesáti let se dožívá 8. října. Biskupem litoměřickým je od roku 2008.
„Jsou to jednotlivci, ale stoupá nám postupně počet skutečných křesťanů a katolíků, kteří nejsou pouze formálně zapsáni jako katolíci, ale kteří opravdu žijí křesťanský život. Lidem je nutné křesťanství vysvětlovat a přibližovat jim křesťanské záležitosti, dělat křesťanskou osvětu,“ řekl Baxant, který se narodil v Karlových Varech a do Litoměřic se dostal ve svém životě hned dvakrát. Poprvé to bylo, když byl přijat na zdejší teologickou fakultu, podruhé před deseti lety, kdy se stal v Litoměřicích biskupem.
Baxant se za svého života setkal několikrát s Benediktem XVI., který byl papežem v letech 2005 až 2013, ještě v době, kdy byl kardinál. Poté se setkali, když ho Benedikt XVI. jmenoval biskupem. Vzpomíná na něj jako na nesmírně lidského člověka.
Baxant přiznal, že nemá rád sociální sítě. Nepoužívá je, i když samotný internet ano. Raději má osobní, přímý kontakt, který v dnešní době podle něj často velmi chybí. „Raději méně komunikace, ale radši upřímné a opravdové, která vychází ze srdce,“ dodává.
Co se týče cílů a úkolů, které si stanovil do budoucna, jde mu především o to, aby se časem našel nový biskup, který bude svou práci dělat podle svého nejlepšího svědomí. Práce je v litoměřické diecézi dost, dodal.
Mladým lidem, kteří hledají víru, nepomůže podle Baxanta jen nějaký náboženský nebo ideologický směr či myšlení. Velmi jim naopak prospěje konkrétní život podle určitých pravidel, která jsou ušlechtilá a hodnotná, řekl. Není však na škodu se seznámit i s jinými náboženstvími a směry, jako je například buddhismus, taoismus nebo islám, míní biskup. Doporučuje však držet se konkrétního a akčního života, který bude spočívat v konání dobra ve prospěch potřebných, starých, opuštěných a nemocných lidí.
Co se týče restitučních sporů a nároků církví, velkou část z nich se podle Baxanta podařilo vyřešit. Litoměřická diecéze je sice územně rozsáhlá, zasahuje do pěti krajů, ale toho, co se vracelo, nebylo tolik jako v ostatních diecézích, řekl. Při opravě a obnově navrácených památek využívá diecéze státní i evropské dotace.
Baxant se také zmínil o svých narozeninách, které oslaví společně s věřícími při bohoslužbě. Vzpomínal také na svůj nejoblíbenější dárek, hodinky, které dostal od svého otce ve čtrnácti letech, v době, kdy odjížděl po ukončení základní školy do internátu.
Litoměřický biskup také ČTK řekl, že vždycky chodil k volbám a byl volit i nyní. Zastává názor, že lidé svou volební aktivitou dokazují, že jsou lidmi svobodnými. „Svoboda a možnost volit je cennější než cokoliv jiného,“ řekl.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, Jan Baxant
