Róbert Petrilák odcestoval spolu se svojí rodinou na dlouhodobou misii na Ukrajinu. Jak jejich plány narušila pandemie? Jak proběhlo stěhování nebo jak vnímají tamní křesťanské společenství?
Můžeš přiblížit sbor, ve kterém sloužíte a v čem bude spočívat vaše mise?
Náš sbor se jmenuje „Pramen života“ a narostl na zhruba 450 členů. Nedávno slavil 30 let od založení. Nachází se blízko centra a snaží se zasahovat další lidi evangeliem. Možná máme ještě počáteční růžové brýle, ale velmi se nám líbí jejich fungování a je to pro nás také v něčem nový formát – jednak je to sbor jiné kultury a jednak jsme ještě nikdy předtím nebyli součástí takového velkého sboru. Funguje množství sborových služeb a lidé sami sebe vnímají jako pevnou součást komunity.
SOUVISEJÍCÍ – Petrilákovi po příchode na Ukrajinu: Když nastane Boží čas – On otevře všechny dveře! (část 1.)
První rok našeho pobytu na misijním poli se kromě toho, že se v některých věcech učíme žít od „nuly“, zaměřujeme na tři oblasti – jazyk, kultura, vztahy. Pokud chceme efektivně sloužit – toto nemůžeme přeskočit! Hodně tedy nyní studujeme, setkáváme se s lidmi a poznáváme.
Někdy nás to táhne už do „běžné“ služby, ale chceme se držet varování mnoha misionářů, abychom nepodcenili jazyk. Během toho také rozpoznáváme Boží jednání na tomto místě. Nechceme jen přinést vlastní import, ale toužíme být relevantní odpovědí a pomocí k místním potřebám.
Po ukončení první fáze chceme sloužit ve třech oblastech – evangelizace, učednictví, vyučování. Již nyní pozorujeme konkrétní projekty, prostřednictvím kterých je to možné a modlíme se za Boží vůli rozpoznání našeho konkrétního místa. Věříme, že hlavním důvodem, proč nás sem Bůh poslal, je to, že On miluje tyto lidi – a právě v této době směřuje naše srdce k nim a sníme sny o Jeho působení. Také chceme být mostem ke zvaní dalších krátkodobých slovenských misijních týmů.
Na Facebooku jste informovali o evangelizačním aktivitách. Je něco, čím tě obyvatelé, ale i církev překvapili?
Takových věcí je určitě hodně. Když už jsme u té evangelizace – překvapila mě otevřenost lidí. Když jsme na náměstí postavili stolek se sociálními projekty, na začátku se lidé sami shlukli a byli zvědaví, co jim chceme předat. Otevřenost rovněž vnímáme v rozhovorech – to, co se tu dozvím od lidí, co se týče jejich vnitřního prožívání už na druhém setkání, by na Slovensku ve většině případů trvalo déle.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Ze začátku nás překvapil i přístup k pandemii, ale velmi rychle jsme si začali výhody uvolnění užívat. Také v oblasti církevního života. Zvláště západní Ukrajina je oproti zbytku velmi silně religiózní – slyšeli jsme, že lidé raději zemřou, jako kdyby neměli jít do kostela nebo také, že proč právě v době krize, kdy lidé nejvíce potřebují oporu, by měla být církev zavřená. Z pohledu naší společnosti, kde je největší prioritou ochrana lidského života, se to může jevit zvláštně – ale zde je zkrátka vyšší hodnota taková. Tuto oblast však nezdůrazňuji jen tak – to, že jsou tu lidé nábožensky založení, je pro nás důležitý poznatek iv oblasti budoucí evangelizace.
Existují samozřejmě i odlišné důrazy v teologickém světě. Když jsme slavili Velikonoce a kromě toho, že v jiném čase než u nás, všimli jsme si, že je tu jako v tradičních církvích (řeckokatolická, pravoslavná) tak iv protestantských největší důraz na Velký den – tj. Neděli vzkříšení, zatímco u nás je to převážně Velký pátek. Bylo to pro mě zajímavé sledovat obzvlášť proto, že momentálně zkoumám evangelizační poselství knihy Skutků, specificky vztah mezi zvěstováním kříže a vzkříšením.
Poslední věc, o které chci mluvit, je něco, co jsem si uvědomil během lekce o ukrajinské kultuře a historii – tehdy jsem si uvědomil, že přesto, že máme toho hodně společného, kvůli tomu, že se naše historie odlišuje, máme každý jiný způsob myšlení – ne je jeden horší a druhý lepší, ale zkrátka jiný. Rovněž evangelikální a letničně-charismatické křesťanství se zde formovalo v jiném kontextu než to naše.
Jak dlouho plánujete zůstat?
V nejbližších týdnech nás čeká posunutí některých vztahů z úrovně poznávání do duchovní roviny, protože se jedná o velký sbor i poznávání dalších nových věcí. Jinak máme část kalendáře již zcela plnou.
Autor: Michal Nosál Datum: 28. června 2021 Foto: Petrilákovi
