Praha – Evropská komise by měla obnovit post zmocněnce pro svobodu vyznání při EU. Na konferenci pořádané v Praze u příležitosti připomínky pronásledovaných pro víru to řekl slovenský politik Ján Figeľ, který byl prvním a zároveň dosud posledním takovým zmocněncem. Dodržování náboženských svobod je podle něj ukazatelem toho, jak se daná společnost staví k ostatním svobodám člověka.
Konference se konala v Karolinu, kde se poté sešli její účastníci k ekumenické bohoslužbě přenášené také na internetu. Vpodvečer prošel centrem Prahy malý průvod kolem červeně nasvícených budov, které pronásledování za víru symbolizují. Asi tři desítky lidí v Praze po krátké modlitbě v tichosti prošly se svíčkami v ruce od Karolina kolem kostela sv. Havla ke kostelu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, průvod skončil u Staronové synagogy.
První zastávka byla u katolického kostela, druhá u chrámu, který využívá husitská církev, a třetí u místa židovské komunity. Červená středa se začala připomínat v Británii na památku pronásledovaných křesťanů, v Česku se koná jako připomínka všech perzekvovaných věřících. V Praze byly červeně nasvíceny i veřejné budovy, třeba Sněmovna, ministerstvo zahraničí, Rudolfinum nebo Petřínská rozhledna. V celém Česku bylo dočervena zbarvených budov na osm desítek.
Post zmocněnce pro svobodu vyznání při EU zanikl automaticky s loňským ukončením mandátu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ministr zahraničí Tomáš Petříček na konferenci uvedl, že probíhá proces, ve kterém by měl být vybrán Figeľův nástupce.
„Jsem rád, že je Petr Jašek na svobodě. Sám jsem se angažoval ve prospěch devíti osob v zemi, kterou jsem neznal, a v situaci, která byla složitá a riskantní. Ale ve jménu Evropy a s důvěryhodností této komunity, jejíž součástí je i ČR a Slovensko, se podařilo v některých zemích víc, než jsem čekal,“ uvedl. Jašek byl před několika lety v Súdánu odsouzen k dlouholetému vězení, strávil tam 14,5 měsíce, než se ho diplomatickou cestou podařilo dostat zpět do vlasti. Uváděl, že v zemi dokumentoval špatnou situaci tamních křesťanů.
„Musíme pamatovat na to, že i my jsme byli v nesvobodě, a hlavně, že většina lidí ve světě tuto svobodu nemá. Nejde jen o náboženskou svobodu, ale i o lidskou důstojnost, je to výraz respektování důstojnosti každého z nás,“ uvedl a připomněl situaci v bývalém Československu před rokem 1989. Potlačované náboženské svobody jsou podle něj lakmusovým papírkem pro dodržování ostatních svobod. Až 79 procent světové populace podle něj žije v zemích, kde jsou velké překážky pro náboženskou svobodu. Trendy v porušování náboženských svobod se podle něj zhorčují a jsou na škále od nesnášenlivosti po genocidu.
Kromě zemí zmítaných islámským terorismem jde podle něj o náboženský nacionalismus jako třeba v Indii nebo Barmě nebo totalitární ideologie, jíž se vyznačuje Severní Korea nebo do velké míry i Čína v jejím vztahu třeba k Ujgurům. Potlačování náboženských svobod je ale podle něj problém i v některých evropských zemích. Sekularismus je v nich podle Figeľa chápaný ideologicky, jako náhrada za pluralitu. „Férový sekularismus je požehnání pro náboženskou svobodu, ale neférový nahrazuje náboženskou svobodu novou ideologií,“ míní.
Konferenci pořádaly společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví, Federací židovských obcí a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš uvedl, že až 60 procent světové populace nemůže vyznávat svou víru svobodně. Až 100.000 lidí je podle pořadatelů konference ročně pro víru zavražděno.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 26. listopadu 2020 Foto: YouTube – Tomáš Petríček
