V době hluboké totality, v roce 1980, dostal John Stott náhle povolení k návštěvě Československa. Toto povolení umožňovalo službu na konferenci kazatelů Církve bratrské v Bratislavě a také kázání ve sboru v Praze a potom v Benátkách nad Jizerou. Tato setkání nás velmi nadchla. Setkali jsme se s člověkem, který přicházel z jiné tradice, byl z anglikánské církve a přitom zastával stejný pohled na autoritu Písma svatého jako my. Dokonce také dával důraz na konverzi, na osobní setkání člověka s Ježíšem Kristem a duchovní proměnu skrze pokání.
Mnozí v naší zemi tenkrát nevěděli, že evangelikální hnutí je mnohem širší, než jsou církve vzešlé z duchovních probuzení. V době komunismu jsme žili v izolaci a naše kontakty se světem byly omezeny. Velmi omezena byla publikační činnost církví. Skrze Johna Stotta jsme začali poznávat světové evangelikální hnutí, které bylo biblicky a misijně orientované a nebylo fundamentalistické. Užívalo zdravou hermeneutiku, věnovalo se kontextualizaci evangelia v různých kulturách. A vůbec ke kultuře, umění a společnosti rozvíjelo otevřený vztah.
Související – Pavel Černý / Pouze láska vítězí?
John Stott začal některým kazatelům různými cestami zasílat teologickou literaturu. Zval na teologické konference a sám do naší země přijel celkem pětkrát. Po revoluci kázal také v tomto sboru a přednášel zde na teologické konferenci. Jeho prostřednictvím jsme lépe poznávali ekumenickou rodinu evangelikálního hnutí, které zahrnovalo křesťany z církví luterských, reformovaných, anglikánských, baptistických, metodistických, církví svobodných a později i charismatických.
Bylo to potřebné rozšíření perspektivy. Mnozí jsme prostřednictvím Stotta byli ovlivněni důrazem na výkladové kázání (expository preaching). Stottův důraz na kázání jako budování mostu ze světa Bible do světa, ve kterém žijeme, byl přínosný. Bible byla ve Stottových přednáškách, kázáních a knihách relevantní knihou pro současnou dobu. Stott chránil také křesťany před pastí a uzavřeností fundamentalismu. Jeho práce s Biblí obsahovala misijní hermeneutiku a aplikovala i tzv. kulturní transpozici. To znamená pozorné odlišování biblických principů a kultury, ve které Bible vznikala.
Postupně vyšlo několik Stottových knih v češtině. Tyto knihy a Stottovy návštěvy pomáhaly usměrnit teologickou orientaci v době porevoluční, kdy do této země vtrhlo mnoho nejrůznějších vlivů a někdy, ne právě těch nejlepších. V pozici představitele církve jsem mohl se Stottem osobně konzultovat řadu teologických problémů. Byly to např. teologický liberalismus, etické otázky jako manželství, euthanasie, sexuální etika, charismatické hnutí, eklesiologie, křesťanská disciplína a mnoho dalších. Stott dovedl naslouchat, poté analyzovat problém, vnést ho do světla Božího slova a poté provést poctivou a přesnou syntézu. Vzpomínám také na vzácné chvíle, kdy jsme spolu klečeli a modlili se. Stott věřil v důležitost modlitby a práce Ducha svatého.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
John Stott rád sloužil na studentských konferencích. Při nich trpělivě, často celé hodiny, odpovídal na položené otázky. Neodsuzoval druhé za jejich názory, ale vždy se otevřeně informovat a ukazovat k cíli. V této zemi nám pomáhal, když jsme zakládali Českou evangelijní alianci (1990). Mnoho cenných rad nám dal, když jsme zakládali Evangelikální teologický seminář v Praze (1990). Také Sdružení evangelikálních teologů vzniklo (1998) na základě inspirace od FEET – Fellowship of European Evangelical Theologians, organizace, která byla založena Johnem Stottem již před čtyřiceti lety.
Související – Pavel Černý: Rozporuplné volby
John Stott si dovedl získat pozornost, autoritu, která byla založena ne na úřadě, ale na autoritě Bible. Byl věrným přítelem a spolupracovníkem. To, co slíbil, to také splnil. Říká se, že jestli Amerika dala křesťanskému světu velmi obdarovaného a nejvýznamnějšího evangelistu 20. století v Billy Grahamovi, tak Velká Británie dala nejvýznamnějšího učitele církve v Johnu Stottovi.
Právě uplynulo 100 let od narození Johna Stotta a 10 let od jeho úmrtí. Díky za tohoto svědka křesťanské globální církve.
Autor je kazatelem Církve bratrské a emeritní předseda ERC Datum: 15. dubna 2021 Foto: John Stott
3 Komentáře
Jiří Aron
Jedním z úskalí takového úsilí, které se zaměří na „chránit křesťany před pastí a uzavřeností fundamentalismu“ může být to, že se vzdám tzv. fundamentalistického pojetí misie a nahradím jej kontextualizací evangelia, holistickou misií.
Stručné shrnutí toho, v čem spočívá potíž, je zde: http://www.therealjohnstott.com/?page_id=267. Scottova holistická misie předefinovává samotný význam evangelia – hlavním důrazem už není spasení hříšníků, ale společenskopolitická proměna společnosti. Fundamentalistické pojetí misie rozhodně neznamená, že nebudeme pečovat o chudé, nemocné, vězněné atd. V Bibli není žádný protiklad spasení proti sociální službě a naopak. Pokud si Bibli vyložíme jinak, můžeme v holistické misii sami upadnout do liberální pasti sociálního evangelia. Priorita misie je jen jedna a je to osoba Pána Ježíše Krista, jemu patří sláva a chvála navěky.
Ještě malá poznámka k závěru článku – první křesťané nebyli svědky církve, svědčili o osobě Krista.
Konečný Fr.
Na fundamentu se shodneme – dům ne skále. A na tomto základě mají být všechny skutky člověka. V názorech se můžeme lišit, někdo je třeba více liberál, ale podstatný je ten život. Pán Bůh určitě toleruje naše případné nesprávné názory – třeba že si myslím, že svět nebyl stvořen v 7 dnech.
Theophilos
Představa, že svět byl stvořen v 7-mi dnech odporuje jednak explicitnímu sdělení Písma a jednak to zcela ignoruje kulturní konceptualizaci judaistické stvořitelské tradice. Něco podobného nezastávali posléze ani apoštolští či církevní otcové, a dokonce ani církevní reformátoři. Neodpovídá to dokonce ani mystické tradici vyjádřené v biblické numerologii.
Proto je třeba si uvědomit, že Jahve stvořil svět v 6-ti dnech a sedmého dne dílo inauguroval a odpočinul. Odpovídá to pak celé struktuře týdne; práce a odpočinku a dokonalosti stvořitelského díla, zahrnujícího aspekt činění, kolaudace, odpočinku a nového počátku (osmý den jako vzkříšení) v opakujících se cyklech skrze proměnlivost ročního období (viz náboženský a zemědělský kalendář starého Izraele včetně delších prorockých celků „týdnů-let“).
Pokud vám tedy nějaký fundamentalista bude tvrdit, že svět byl stvořen za 7 dní, je třeba to odmítnout, jelikož biblická zvěst je odlišná a tvoři hermeneutický základ k historické exegezi. Pryč s fundamentalismem! Zcela nevzdělaní křesťané pak věří v evoluci.