Pastor Stanislav Kaczmarczyk

Motto: Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře.    Žid. 13, 7.

Znal jsem pastora od svých 16 let. Na podzim roku 1967 jsme se přestěhovali do nového domu, který postavili naši rodiče. Začali jsme chodit do kostela v Komorní Lhotce. Tam jsme se setkali s pastorem. V roce 1969 v soukromém domě pastor založil kazatelskou stanici v naší vesnici ve Stříteži u Českého Těšína. Od počátku jsme tam chodili na mládež, biblické hodiny a později, když jsem se oženil, tam jsme s manželkou také vyučovali nedělní besídku. Od prvního setkání mne pastor mile překvapil. Zajímal se o nás, o naše zájmy, o to, kam chodíme do školy apod. Postupně nás učil, jak máme správně studovat Bibli, jak se modlit, jak organizovat a vést setkání mládeže. Každý týden v pátek se konalo setkání mládeže na čtyřech místech: v Řece, Smilovicích, Stříteži a Hnojníku. Pastor se snažil být na každé této mládeži. Někdy jen na chvíli, ale vždy se zajímal, jak probíhal program, kdo měl výklad apod.

Související – Stanislav Kaczmarczyk odešel k Pánu

Pastor Kaczmarczyk pokračoval v misijní práci ve sboru, kterou začal pastor Vladislav Santarius. Byl vlastně jeho žákem. V neděli před biblickou hodinou se v Komorní Lhotce konala mládež. Každou neděli je v našem sboru biblická hodina na dvou místech: ve Smilovicích a v Komorní Lhotce. Pastor byl na každé biblické hodině. Každý měsíc jsme měli večírek mládeže, který jsme nazývali Večernice. Na Večernici byl program zvlášť pečlivě připravován. Vždy bylo nějaké aktuální téma, které většinou přednášel nějaký zajímavý host, hrála místní nebo hudební skupina z jiných sborů. Večernice měla dvě části: vážnou a zábavnou. V zábavné části se hrály scénky, byly zajímavé soutěže, promítání diapozitivů nebo krátkých filmů z mládežnických akcí. Tyto Večernice měly za úkol vytvořit kulturní křesťanskou akci přitažlivou pro mladé lidi. Mladí lidé přicházeli na Večernice slavnostně oblečeni a byla tam možnost se vzájemně lépe poznat.

Pastor Kaczmarczyk byl naším mládežnickým pastorem. Mohli jsme za ním přijít poradit se, udělal si na nás čas, poradil nám, když jsme si nevěděli rady s programem nebo s jakýmkoliv jiným problémem. Věnoval se nejen mládeži, ale organizoval i setkání učitelů nedělních besídek, pomáhal shánět materiály – lekce, flanelografy pro práci nedělních besídek. Od jeho působení fungují v našem sboru dva dechové orchestry, dva smíšené pěvecké sbory, pět nedělních besídek, dorosty a mládeže.

Velkou péči věnoval přípravě kázání. Jak sám několikrát řekl, musel často opakovaně jít na kolena a v modlitbě prosit o moudrost při přípravě kázání. Na jeho kázání přicházelo mnoho lidí i z okolních sborů a vesnic. Jeho kázání si lidé nahrávali na magnetofon a potom je pouštěli nemocným. Vedl posluchače k obrácení a ty, kteří odevzdali svůj život Pánu Ježíši, k osobní zbožnosti. Každý znovuzrozený křesťan dostal od Pána dar, kterým má sloužit. Uplatňoval ve své práci zásady všeobecného kněžství a ve svých kázáních byl kristocentrický s velkým důrazem na Boží slovo. Každý měsíc se scházela v našem sboru na dvou místech skupina bratří na biblická školení a k plánování programu na příští měsíc. Tyto skupinky se nazývaly Křesťanské společenství a po sametové revoluci vznikla samostatná vnitrocírkevní organizace se stejným názvem.

Takováto široce rozvinutá vnitromisijní práce nemohla uniknout tehdejšímu režimu a byla mu trnem v oku. V okolních vesnicích nemohli založit Socialistické svazy mládeže a dávali to za vinu našemu pastorovi. Na podzim 1974 mu byl státními orgány odebrán státní souhlas k vykonávání duchovenské činnosti. Krátce pracoval v pohřební službě a potom jako řidič nákladního auta v tiskárně. V této době jsme mohli jeho hlas slyšet pouze z mnoha seriálů diapozitivů s náboženskou tématikou, které připravoval se svými spolupracovníky. Složil v této době i několik textů ke křesťanským písním. V době normalizace se stalo zvykem, že věřící snoubenci pronajímali na svou svatbu kulturní domy a několik dní před svatbou uspořádali v sále kulturního domu křesťanskou konferenci pro celou mládež za účasti pastorů, kterým byl odebrán státní souhlas. I na naší svatbě byl pastor Kaczmarczyk s rodinou jako starosta.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Po 9 letech mu bylo dovoleno pracovat ve Štramberku ve sboru ČCE. Při každodenním dojíždění ze Štramberku do Českého Těšína pastor často brával stopaře a měl možnost hovořit se stopaři o Bohu. Jednou ho zastavil důstojník československé armády. Během rozhovoru mu pastor mimo jiné řekl, že má pro něho důležitý rozkaz. „Rozkaz a od koho?“ překvapeně reagoval důstojník. „Mám pro vás rozkaz od velitele.“ Odpověděl pastor. „Od jakého velitele? Důstojník nevycházel z úžasu. „Mám pro vás rozkaz od nevyššího velitele,“ řekl pastor a podával překvapenému důstojníkovi Nový zákon.

Pastor již není mezi námi, ale jeho dílo pokračuje, protože Duch svatý dále pracuje v srdcích jeho posluchačů. Pán Ježíš praví: „Žeň je mnohá, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.“ Luk. 10, 2.

Autor: Jan Tomala Datum: 2. května 2021 Foto: SCEAV

P. S.: Toto zdaleka není úplný výčet činnosti pastora Stanislava Kaczmarczyka. Více údajů i k jeho literární činnosti je na wikipedii. Je to pouze několik vzpomínek na skromného Božího člověka, kterého si Pán použil pro velké dílo.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.