V neděli tomu bylo už 11 dní, co vojska Ukrajiny a Ruska spolu svádějí válku, která si vyžádala smrt stovek lidí. Obrázky a videa z obléhaných míst dokreslují nevyslovitelné utrpení žen a dětí. Na krizi na Ukrajině reagoval svou nedělní homilií kazatel Církve bratrské Daniel Pastirčák.
„Žádný člověk není ostrov, uzavřený do sebe, každý je součástí kontinentu, patří k pevnině.“ Napsal John Donne. „Když moře odplaví hroudu, pevnina se zmenší. Smrt každého člověka mě umenšuje, neboť jsem součástí lidstva. Neptej se tedy komu zvoní do hrobu, tobě zvoní. Obsah těchto slov dnes na sobě cítíme tak, jak jsme jej ještě nikdy nepociťovali,“ řekl bratislavský kazatel ze sboru Kaplnka.
SOUVISEJÍCÍ – Ruští evangelikálové činí pokání za „nesmyslné krveprolití nevinných lidí“
„Stalo se to, o čem jsme věřili, že se už nikdy nesmí stát. Vůle muže, obklopeného skupinou slepých přisluhovačů, posunula dějiny na hranici světové války. Obětním beránkem se stal národ Ukrajiny,“ pokračoval Pastirčák, který je také autorem několika knih a sbírek básní a angažuje se na poli ekumenismu.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
„Nastražili nám rafinovanou past. Pokud státy vyšlou svá vojska, aby bránily Ukrajinu, otevřou se pekelné brány světové války. Pokud Ukrajinu bránit nebudeme, otevřeme cestu dalším výpadům Kremelského uzurpátora. Naše slabost se stane jeho silou. Ukrajina je posetá krvavými ranami. Dnes trpí a bojuje i za nás. Její existence je naší existencí, její svoboda naší svobodou. Více než kdy předtím cítíme, že lidský svět představuje jedno tělo: Když trpí jeden úd, trpí s ním spolu všechny údy,“ konstatoval Daniel Pastirčák.
Ke konfliktu na Ukrajině se v posledních dnech vyjádřilo vícero církevních osobností. Předseda ČBK arcibiskup Jan Graubner napsal list hlavě ruské pravoslavné církve patriarchovi Kirillovi, aby se zasadil za zastavení války. Tomáš Halík na páteční demonstraci na podporu Ukrajiny vyzdvihl odvahu prezidenta Volodymyra Zelenského a celého národa.
Papež František v neděli odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“. Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“.
„Na Ukrajině tečou potoky krve a slz. Není to vojenská operace, ale válka, která vede ke smrti, zkáze a utrpení,“ uvedl papež při svém pravidelném týdenním požehnání poutníkům na Svatopetrském náměstí. „Počet obětí neustále narůstá, na útěku jsou zejména matky s dětmi. Potřeba humanitární pomoci pro tuto zemi mučedníků každou hodinou narůstá,“ dodal František.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 7. března 2022 Foto: Facebook – Daniel Pastirčák
4 Komentáře
A. Renjascu
I já jsem se připojil v půstu k modlitbám za mír na Ukrajině a klid zbraní. Jsem rád za některá svědectví o tom, že Bůh jedná a chrání svůj lid. I tak mám několik poznámek k tomu jak a za co se modlí Boží lid. Jsem přesvědčen o tom, že Bůh nejen slyší svůj lid, ale, že i odpovídá na jeho úpěnlivé a opravdové modlitby. Tím čím si nejsem jist je to, zda se vždy modlíme za Boží řešení, zda máme poznání a vhled do dané situace a zda máme při modlitbách čisté srdce. To, že nám Bůh dá to oč prosíme není vždy totožné s tím nejlepším co Bůh pro nás má. To, že se Církev v současné době (trochu pozdě, ale přece) modlí za Ukrajinu je to nejlepší co v dané chvíli může udělat, ale…
1) Jedna míra, jedno závaží…
Prokazovali jsme stejné zaujetí, stejnou míru rozhořčení a stejnou lítost, když byli „hromadně“ zabíjeni civilisté (samozřejmě i vojáci, protože i vojáci jsou lidé co mají svůj život, své rodiny a blízké) zemí jako je Afghánistán, Irák, Sýrie, Lýbie, Srbsko … Máme pocit, že v těchto zemích žijí „jiní“ lidé a nebo si ceníme jen „vlastních“ obětí, kdežto ty, které jsme zabili my nás nezajímají? A nebo máme pocit, že když to jsou většinově muslimové, tak snad cítí bolest méně? Není to snad před Hospodinem ohavnost hodná pokání?
Deuteronomium 25:13 Neměj ve svém měšci dvojí závaží, velké a malé.
Deuteronomium 25:15 Měj závaží správné a spravedlivé, měj míru správnou a spravedlivou, aby se prodloužily tvé dny v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
Přísloví 20:23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/spojene-staty-valka-s-terorem-pul-milionu-mrtvych-studie.A181109_180308_zahranicni_kha
https://www.youtube.com/watch?v=gelCe981y0I&t=111s
A. Renjascu
2) Čisté srdce, Touha po spravedlnosti…
Souvisí to částečně s bodem 1). Pokud chceme být „nasyceni“ spravedlností, tak nemůžeme být spravedliví jen částečně a pokud chceme být čistí, tak nemůžeme být čistí jen trochu. Mám z posledních zpráv pocit, že nás zachvátila nenávist ke všemu Ruskému, nenávist, kterou jsme rozhodně neprojevovali, když byl agresorem někdo jiný a už vůbec ne, když byl agresorem Západ. Naše selektivní spravedlnost je největší překážkou pro vyslyšení našich modliteb. Lidé v Rusku jsou stejnou oběti svých vládců jako ti na Ukrajině či u nás zase těch svých. Dnes už je zjevné, že Západ Rusko podvedl, protože dal Rusku slib, že se NATO nebude rozšiřovat na východ a skončí na linii Labe. Potvrzují to nalezené poznámky německého ministra zahraničí H.D.Genschera, velvyslance USA v Německu, Britské záznamy z jednání či dobový tisk, který zaznamenal projevy západních státníků. Byla to podmínka k tomu, aby SSSR souhlasil s opětovným sjednocením Německa, rozpuštěním VS a stažením svých vojsk z Německa a východního bloku. To, že tento slib – smlouva nebyl v písemné podobě neznamená, že nemá žádnou platnost. Ústní dohody mají stejnou platnost a stejnou váhu jako ty písemné, jen je problém s dokazováním, pokud je partner nečestný a může být problém se sankční stránkou, pokud nebyla písemně kodifikována a partner ji popírá. Ovšem i bez prokázání platnosti to podvedené straně ukazuje něco o spolehlivosti a morálním profilu partnera a vede to k tomu, že příště se „zařídí“ jinak. Ačkoliv jsem osobně rád, že jsme součástí NATO, tak chápu, že jako Rus bych tuto situaci vnímal odlišně. Západ kvůli své politice dvojího metru a dvojího závaží už ztratil příležitost být morálním kompasem pro jiné politické, společenské a náboženské systémy, což je samozřejmě i důsledkem jeho odvrácení se od Boha a jeho hodnot. Otázka je, zda ztratí (či už jí ztratila) tuto pozici morálního kompasu i Církev!
Jakubův 2:10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.
11 Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.
Matouš 5:6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
7 Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.
8 Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.
9 Blahoslavení ti, kdo působí spokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny.
A. Renjascu
3) Ochota komunikovat, naslouchat a chápat pozici oponenta + vnímání reality padlého světa. Rusko se již delší dobu snažilo přimět Západ k poskytnutí nějakých bezpečnostních záruk. Tato jejich žádost nebyla opakovaně vyslyšena. Dopisy Ruska směřované směrem k USA a NATO byla hrubě odbyta a jediný, kdo projevil nějakou míru pochopení byla překvapivě Francie a částečně Německo, kde tato míra byla limitována projevem admirála Kay-Achim Schönbacha, který byl po této podpoře Rusku donucen rezignovat. Hlavním problémem mezi Ruskem a NATO je již od dob Karibské krize tzv. Linie přiblížení se. Tato linie je dána reakční dobou nutnou pro adekvátní odpověď v případě útoku nepřítele. V případě přijetí Ukrajiny do NATO a rozmístění jednotek a zbraní NATO by se tato reakční doba zkrátila na pět minut. Reakční doba na případný jaderný poplach, tak to je něco o čem většina lidí neví a je to pochopitelné, ale je to skutečnost, která je dobře známa generálům i politikům a měli by o ní vědět i vedoucí Církve, kteří organizují modlitby za danou situaci. Prakticky to znamená, že například v době nočního útoku je nutné probudit prezidenta Putina, ministra obrany a šéfa ruského generálního štábu (v Rusku na rozdíl od USA musí o použití jaderných zbraní rozhodnout tři osoby), ověřit, zda se nejedná o planý poplach, poruchu (k těmto variantám již v minulosti došlo na obou stranách) či hackerský útok, popřípadě kontaktovat protistranu. Za tuto extrémně krátkou dobu se příslušné osoby musí rozhodnout, zda se opravdu jedná o útok a jaké přijmou opatření. Čím kratší doby, tím větší riziko omylu a spuštění jaderné ho konfliktu s fatálními následky. V případě nukleárních zbraní to prakticky znamená vzájemné zničení. I to je důvod proč Rusko trvá na „neutralitě“ Ukrajiny popř, Pobaltí, podobně jako je pro USA nepředstavitelné a nestravitelné, že by např. Mexiko vstoupilo do smluvního paktu s Ruskem a to by si tam následně umístilo základny a zbraně. Je to nefér? Ano! Je to něco co se nám nelíbí? Ano! Ale je to realita padlého světa. Když Kazatel v 3/1-8 říká, že je čas… umírat či, že je čas boje, tak tím neříká, že se to jemu či Bohu líbí a souhlasí s tím, ale právě jen to, že popisuje realitu padlého světa.
A. Renjascu
5) Je náš systém méně bezbožný než jiné systémy vlády?
Náš svět – Západ – je asi lepší místo k životu, ale není to theokracie a ani to není místo, kde by byl nějak zvláště uctíván Hospodin, ale je to bezbožný systém vzpírající se Bohu úplně stejně, jako ten Ruský. Není lepší, je jen jiný, není „přátelštější“ k Božímu lidu, jen se jej snaží zničit jinými prostředky, má stejný bezbožný cíl, ale jiné cesty k tomuto cíli. To samozřejmě neznamená, že nějaký systém nemůže být „lepší“ pro běžný život než jiný, ale bez Boha je to stále jen bezbožný systém, který nemá větší slávu než jiný.
6) Cenzura
Je nepřijatelné podporovat či schvalovat jakoukoliv formu cenzury. V současné době vláda zavádí od záminkou válečného stavu cenzuru na „nepohodlné“ weby s odkazem, že se jedná o proruské weby a dokonce byla s touto cenzurou rychlejší než ruská strana, která ve válečném konfliktu opravdu je. Žel často tyto weby nemají nic společného s „blokovou“ politikou, ale spíše zveřejňují či komentují pro stát nepohodlné témata. Je jen otázkou času, než pod nepohodlné weby spadnou i ty církevní…
7) Boží vedení a rozsuzování proroctví při modlitbách za danou situaci.
Je potřeba při modlitbách ctít Boží vedení a hlavně pravdu rozsuzovat. Ještě si stále dobře pamatuji svědectví o stovkách až tisících obrácených migrantů a „proroctvích“ o tom, jak je sem Bůh posílá, aby mohli přijít ke Kristu. Proroctvím (o přicházejícím probuzení mezi migranty) ke kterým se dnes nikdo nehlásí. A podobně to je s proroctvími o Arabském jaru, které svrhne islám a přinese svobodu a davy lidí ke Kristu. Byl bych tedy opatrný k současným „proroctvím“ k dané situaci bez řádného rozsouzení a toto rozsuzování by rozhodně neměl provádět někdo – kdokoliv – kdo má „rozeštelované“ míry i váhy a je zatížen fanouškovským pojetím spravedlnosti!
Samozřejmě z toho co jsem uvedl výše nelze vyvozovat, že snad podporuji agresi Ruska vůči Ukrajině a samozřejmě ani agrese, kterých se dopustilo NATO v čele s USA vůči Afghánistánu, Iráku, Lybii, Sýrii, Srbsku … i když bylo období, kdy jsem tyto operace podporoval a schvaloval. Je to pro mě poučení, protože jsem zjistil, že i já jsem se tehdy stal obětí dezinformací šířených naší vládou popřípadě veřejnoprávní televizí a mainstreamovými masmédii. Jen jsem tím chtěl upozornit na pokrytectví a „ztrátu“ paměti, která často postihuje i Církev, na fanouškovské pojetí víry a na to, že mnohdy místo oleje je na naší hlavě hrouda másla.
Chtěl jsem k jednotlé body ozdrojovat, ale (s vyjímkou prvního komentáře) ačkoliv byly z běžných mainstreamových masmedií, tak mi to systém stále stále označuje jako spam. Tragicky vyřešené komentáře a ani se nedivím, že zde téměř žádné diskuze nejsou.