Vatikán/Moskva – Výroky papeže Františka, který ve vzkazu mladým katolíkům v Petrohradě hovořil o velké ruské říši, nechtěly podpořit imperialistické myšlení. Dnes to uvedl Vatikán poté, co páteční slova hlavy katolické církve vyvolala kritiku především ukrajinských uživatelů sociálních sítí. Papežova slova naopak dnes ocenil Kreml, píše agentura Reuters.
Papež František v pátek prostřednictvím videopřenosu promluvil ke shromáždění ruských katolíků v Petrohradě. Kritiku vzbudila pasáž, kterou však Vatikán ve své zprávě o proslovu nezveřejnil. „Nezapomeňte na svou identitu. Jste dědicové velkého Ruska, velkého Ruska svatých, králů, velkého Ruska Petra Velikého, Kateřiny II., té velké a vzdělané ruské říše, mnoha kultur, velké humanity, nikdy se tohoto dědictví nevzdávejte,“ řekl mladým katolíkům papež.
SOUVISEJÍCÍ – Papež se těší do Mongolska, kde je jedna z nejmenších komunit katolíků na světě
Papežova slova vzbudila velkou nevoli mezi lidmi a věřícími na Ukrajině, která čelí od únoru loňského roku ruské invazi. Vatikánský mluvčí Matteo Bruni však dnes odmítl, že by papež svými výroky chtěl podpořit imperialistickou logiku či počínání nějakého konkrétního politika. „Papež chtěl podpořit mladé, aby uchovali a podpořili to, co je kladné ve velkém ruském kulturním a duchovním dědictví,“ řekl Bruni.
Kreml dnes označil papežovy výroky za „velmi potěšující“ a uvedl, že František zná ruské dějiny.
Podle Vatikánu se jednalo o improvizovaný výrok. To není u Františka neobvyklé. Papež se ve veřejných proslovech často odklání od oficiálních textů, které Vatikán poskytuje novinářům.
Papež mnohokrát válku na Ukrajině odsoudil, jen vzácně ale označuje Rusko za agresora. V jednom rozhovoru řekl, že tak činí z diplomatických ohledů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 29. srpna 2023 Foto: Wikimedia Commons – papež František
3 Komentáře
Petr Adamec
Pokračování uvedeného výroku „Jste potomky velké Matky Rusi, tak jděte dál. A děkuji vám, děkuji vám za váš způsob bytí, za váš způsob, jak být Rusy,“ To bylo velmi neobratné vůči státu, který vede dobyvačnpou válku.
Konečný Fr.
Válka na Ukrajině není válkou Vatikánu a papež k ní zaujímá rozumný postoj. Apeluje na ukončení války, ale o ukončení války se rozhoduje jinde. Ruské dějiny jsou jistě pozoruhodné a mohou být inspirací i pro dnešní Rusy. Stejně tak je v ruských dějinách i mnoho temného. Papež přece nemůže být rasista, kam vedla nenávist k Židům víme.
pavel v
Jako katolík jsem šokován. Papežova slova se nedají nijak „dovysvětlit“. Ostatně, není to poprvé, kdy se udělal takový lapsus.
Kateřina II. Veliká považovala sebe samu za osvícenou panovnici a velkou reformátorku. Tento poněkud zkreslený obraz carevny šířili v západní Evropě rovněž její přátelé z řad učenců, které buď finančně podporovala (např. Denis Diderot) nebo s nimiž léta udržovala písemný kontakt (např. Voltaire). Ve skutečnosti většina carevniných reforem zůstala jen na papíře a za jejího života se nerealizovala. Pro naprostou většinu obyvatel Ruska – tedy nevolníků bez majetku – se za vlády Kateřiny Veliké nic nezměnilo. Jejich život byl stejně krutý a tvrdý jako za všech předcházejících vládců. Rovněž školství zůstalo na stejné úrovni a nadále asi 97 % obyvatel Ruska neumělo číst a psát. Mezi negramotné patřila i většina šlechticů, což bylo v té době třeba v Evropě naprosto nepředstavitelné. Veškeré reformy nařízené Kateřinou Velikou byly od samého počátku nerealizovatelné. Proti evropskému individualismu a víře v lidský rozum stál v Rusku kolektivismus a absolutní moc panovníka nad lidmi i jejich majetkem. Prvotním a jediným cílem státu pak byla snaha ovládnout co největší prostor a maximálně rozšířit hranice impéria. Za této „osvícené despocie“ pak ruská říše sice zmohutněla, ale zároveň nebyl vyřešen ani jediný problém těch, které tuto zemi skutečně sužovaly. V této politice ostatně pokračovali i nástupci Kateřiny Veliké. Charakteristickým symbolem doby její vlády jsou ostatně tzv. potěmkinovské vesnice, což mnohé o jejích politických sebeklamech vypovídá. Kateřina Veliká si ale byla velmi dobře vědoma skutečného stavu věcí a tak třeba svého přítele Voltaira do Ruska nikdy nepozvala, přestože ten o to velmi stál. Díky této uzavřenosti Ruska před cizinci se poněkud zkreslená pověst o velké reformátorce dochovala až do dnešních dní.