Vatikán – Papež František dnes vyslovil obavy, že by na Ukrajině mohla být po schválení zákona namířeného proti ruské pravoslavné církvi omezena svoboda vyznání. Hlava katolické církve to podle médií řekla při dnešním poledním kázání. Papež úřady vyzval, aby nezakazovaly činnost žádných křesťanských církví. Na církve se nešahá, uvedl v pasáži kázání věnované Ukrajině.
Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, který zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát. Zákon pak v sobotu podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého norma posílí nezávislost Ukrajiny.
SOUVISEJÍCÍ – Zelenskyj podepsal zákon o zákazu náboženských organizací napojených na Rusko
„Kvůli povědomí o nedávno přijatých zákonech na Ukrajině mám obavu o svobodu těch, kteří se modlí,“ uvedl dnes papež. Podle něj má být věřícím umožněno se modlit v rámci církve, kterou považují za svou. „Prosím, nerušte přímo ani nepřímo žádnou křesťanskou církev. Na církve se nesahá,“ uvedl papež. Dodal, že stále sleduje s bolestí boje na Ukrajině a v Rusku.
Proti zákonu protestovala i Moskva. Patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill dnes obvinil ukrajinské úřady z pronásledování věřících. Situaci věřících, kteří se na Ukrajině hlásí k ruské pravoslavné církvi, označil za znepokojivou a vyzval představitele ostatních křesťanských náboženských skupin a mezinárodní organizace, aby „pozvedli svůj hlas na obranu pronásledovaných věřících“.
Po zahájení ruské vojenské invaze z února 2022 je na Ukrajině patrný odklon od náboženských praktik a tradic, které jsou spojovány s nepřátelskou zemí, ačkoli v obou společnostech převažují pravoslavné církve. Od loňského roku začala Ukrajina slavit Vánoce od 25. prosince. Dříve se v zemi Vánoce slavily 7. ledna podobně jako v Rusku.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. srpna 2024 Foto: Wikimedia Commons
3 Komentáře
Martin Hambálek
Pravda – na církev se nesahá. Ale to by ta církev musela být skutečnou církví, „tělem Kristovým“, a ne mocenskou organizací, která kolaboruje s režimem.
pavel v
Jako katolík jsem z tohoto papežova postoje zdrcen. Není to poprvé, kdy se papež vyjádřil ve věci Ukrajiny tak neinteligentně.
Všimněme si, že Ježíš kritizoval představitele své vlastní „národní církve“ (farizeje a zákoníky) a vůbec se nezabýval těžkými křivdami páchanými římskou okupační mocí. To se někomu může zdát nelogické, ale opak je pravdou. Ježíš věděl, že odpor proti utlačovateli může být úspěšný jedině tehdy, pokud Izraelité budou jednotní. Farizeové a zákoníci tuto jednotu rozbíjeli. Za prvé tím, že se jejich bohem stal mamon, za druhé oni s Římem kolaborovali. Ježíše zabili mimo jiné i proto, že se báli, aby nevyvolal povstání proti Římu. Status quo jim vyhovoval (jejich obchodům, z nichž bohatli). Že bylo Ježíšovým cílem sjednotit Izraelce, vyplývá z jeho výroku: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. Hle, váš dům vám teď zůstane pustý.“
Rusko se opět stalo říší zla, jak je nazýval Ronald Reagan. Součástí toho zla je i ruská pravoslavná církev. Proto by se od ní všichni křesťané měli distancovat. Tak, jako Ježíš šahal na farizeje a zákoníky, tak by všichni křesťané měli demaskovat pokrytectví ruské pravoslavné církve.
pavel v
Říká se, že zkušenosti jsou nepřenosné – dítě si musí sáhnout na rozpálená kamna.
Církve se zachovaly hanebně také před druhou světovou válkou. Katolická strana Zentrum po vítězství nacistů ve volbách do v roce 1933 dodala v Reichstagu Hitlerovi chybějící hlasy k prohlasování zmocňovacího zákona. Zmocňovací zákon umožňoval vládě přijímat zákony, včetně zákonů odchylujících se od ústavy nebo měnících ústavu, bez souhlasu říšského sněmu. Protože umožňoval odchýlení od ústavy, byl považován za změnu ústavy a jeho přijetí vyžadovalo dvoutřetinovou většinu poslanců, se dvěma třetinami poslanců přítomných na schůzi.
Od státem nařízených církevních voleb v květnu 1933 byla většina zemských církví luteránské Německé evangelické církve pod vlivem „Německých křesťanů“ a přijala do svých stanov tzv. arijský paragraf, který vylučoval z církve osoby židovského původu.
Dietrich Bonhoeffer měl 1. února 1933 v rádiu přednášku s názvem „Proměny pojmu vůdce“. V ní požadoval omezení totální moci říšského kancléře v zájmu právního státu a blaha občanů. V tomto okamžiku byl přenos kvůli zjevné kritice nacistického „principu vůdce“ a Hitlerova kultu přerušen.
Za jakých podmínek a zda vůbec je církvi dáno právo na odpor vůči státu, nechtěl ponechat na rozhodnutí jednotlivce, nýbrž „evangelického koncilu“. Na rozdíl od většiny teologů pozdější Vyznávající církve, kteří před zásahy státu chránili nanejvýš židovské členy svých církví, tak Bonhoeffer povýšil obranu lidských práv za povinnost celé církve a také již od začátku vystupoval proti pronásledování Židů jako celku. Avšak myšlenka koncilu byla jeho luterstvím odchovaným posluchačům natolik cizí, že někteří během přednášky na protest opustili místnost. Jakmile Bonhoeffer později zjistil, že s těmito postoji zůstane izolován i v rámci Vyznávající církve, rozhodl se, že se samostatně a na vlastní odpovědnost zúčastní necírkevního, vojenského odporu proti režimu Třetí říše.