Bagdád – Druhý den návštěvy papeže Františka v Iráku se nesl v duchu dialogu mezi náboženstvími. V Nadžafu papež navštívil významného šíitského duchovního Alího Sistáního, který vyzval k respektu práv křesťanů v Iráku, uvedla agentura AP. Ti tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili náboženskému násilí. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k dodržování svobody vyznání.
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání, které světové agentury označily za historické, příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími.
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něho doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba 45 minut.
Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem – bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechlo tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.
Z Nadžafu papež odcestoval do Násiríje na setkání s představiteli šíitů, sunnitů, sabejců a jezídů. To se uskutečnilo takřka ve stínu 6000 let starého zikkuratu, jedné z nejvýznamnějších archeologických památek lidstva, na písečné pláni u starověkého města Ur, odkud podle tradice pocházel biblický patriarcha Abrahám, kterého uctívají všechna tři monoteistická náboženství.
„Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství,“ uvedl papež při náboženském setkání. Podle papeže je násilí a extremismus zradou na víře. V projevu zmínil také utrpení jezídů – tisíce příslušníků této náboženské skupiny byly od roku 2014 zabity či zajaty teroristickou organizací Islámský stát. Papež vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, a to především v Sýrii. Řekl také, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání.
Vatikán po setkání vysvětlil, proč se ho neúčastnili představitelé judaismu – zástupci irácké židovské obce byli pozváni, ale nedostavili se. Irácká židovská komunita ve 20. století přišla o většinu svých členů kvůli útlaku a masové migraci.
Večer papež František odsloužil první mši hlavy katolické církve v Bagdádu. V zaplněném kostele svatého Josefa papež odsloužil poprvé liturgii v takzvaném chaldejském ritu. Ve svém kázání vyzval místní křesťanskou komunitu, aby se necítila slabá.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunitě, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 6. března 2021 Foto: Twitter – papež František v Iráku
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
