Manáma 4. listopadu (ČTK) – Papež František dnes kritizoval politiku rozdělování světa na Východ a Západ a obnovu už překonaných politických konceptů. Na mezinárodní konferenci v Bahrajnu vyzval k jednotě a dialogu. Později se setkal s velkým imámem vlivné káhirské mešity Al-Azhar Ahmadem Tájibem a jednal i s dalšími představiteli islámu.
Papež přiletěl do blízkovýchodní ostrovní země ve čtvrtek a dnes se zúčastnil spolu s dalšími náboženskými vůdci závěru akce nazvané Bahrajnské fórum pro dialog: Východ a Západ pro humánní soužití, která má přispět k dialogu mezi muslimy a křesťany. František je první papež, který se vydal do Bahrajnu, v oblasti byl ale už roku 2019, kdy zavítal do Spojených arabských emirátů.
„Mocnosti se zaměřují na boj o vlastní zájmy, sahají k zastaralé rétorice, rozdělují si zóny vlivu a vytvářejí nepřátelské bloky,“ řekl papež před tisícovkou účastníků konference, mezi nimiž byli politici a náboženští představitelé.
Logika vytváření táborů se podle Františka projevuje nejzřetelněji jako dělení světa na Západ a Východ. „Uprostřed obviňování, hrozeb a odsuzování se trvale ocitáme na vratkém břehu a bojíme se, že se utopíme. Místo toho, abychom o sebe navzájem pečovali, hrajeme si s raketami a bombami, se zbraněmi, které vedou k pláči a zabíjení,“ popsal papež současnou situaci. Agentura AFP poznamenala, že jde o narážku na situaci na Ukrajině. Papež patří ke kritikům ruské invaze.
Hlava katolické církve se vyslovila také proti „despotismu, imperialismu, nacionalismu a populismu“. Papež řekl, že v globalizovaném světě se dá pokročit, jedině když se lidé spojí.
Později se papež setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem, který několikrát kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu, a s Ahmadem Tájibem, velkým imámem káhirské mešity Al-Azhar považované za centrum sunnitského islámu. František ocenil Tájibovu dnešní výzvu k většímu dialogu a ke konci nenávisti mezi sunnity a šíity.
Spolu s Tájibem se papež setkal s představiteli organizace Muslimská rada starších. Během setkání vyzval k překonání „historických předsudků a nedorozumění“ mezi islámem a křesťanstvím. Ocenil rovněž duchovní, kteří „vidí v extremismu nebezpečí, které narušuje pravé náboženství“.
SOUVISEJÍCÍ – Papež František přiletěl do Bahrajnu, vyslovil se proti trestu smrti
Papež se zúčastnil také ekumenické mše v katedrále Panny Marie z Arábie, což je největší katolický kostel na Arabském poloostrově.
Dnes se vyslovil také proti „despotismu, imperialismu, nacionalismu a populismu“. Řekl, že v globalizovaném světě se dá pokročit, jedině když se lidé spojí.
Kardinál Pietro Parolin, který se v září sešel s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, na okraj bahrajnského jednání řekl, že v jednání s Moskvou se objevují „malé známky“ pokroku. „Všechny snahy o mír jsou dobré, je důležité, že jednáme a že takové snahy nebudou zneužity k jiným účelům,“ řekl kardinál.
V převážně muslimském Bahrajnu žije zhruba 1,7 milionu lidí a ke křesťanství se tam podle odhadu Vatikánu hlásí 80.000 osob. Katedrála Panny Marie z Arábie stojí v Aválí v centru Bahrajnu a má kapacitu 2300 míst. Je největším katolickým svatostánkem v regionu a je určená nejen pro křesťany z Bahrajnu, ale také pro ostatní z celého Arabského poloostrova. V Kuvajtu je jich údajně 350.000, v Kataru přes 200.000, v Saúdské Arábii podle odhadů možná milion. Jedná se hlavně o zahraniční dělníky pocházející zejména z Asie. Mnozí jsou z Filipín, Srí Lanky, Bangladéše nebo Pákistánu a Indie.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 4. října 2022 Foto: Wikimedia Commons – papež František
