Mám hlubokou bolest a zármutek v srdci, když vidím, co se děje v naší zemi, přestože jsem jedním z těch, kteří pevně věří, že křesťané by měli v případě potřeby bojovat a zemřít za evangelium Ježíše Krista a pouze za Ježíšovo evangelium.
Důvod je biblický a jednoduchý: žádná filozofie ani pozemská vláda nevyřeší problémy člověka – ani hlad, ani nerovnost, ani nespravedlnost, ani rasismus, ani žádný jiný problém, kterému v tomto světě čelíme.
SOUVISEJÍCÍ – Kubánský režim zboural modlitebnu patřící letniční církvi
To vše může opravdu jen evangelium Ježíše Krista, a přesto si budeme muset počkat, až se dostaneme na druhou stranu věčnosti, než uvidíme tyto věci v jejich dokonalém stavu. Neboť i Kristovi následovníci jsou v této části věčnosti do jisté míry součástí problému hříchu, který přebývá v našem smrtelném těle.
Nepovažuji žádný politický systém na tomto světě za ideální. Všechny mají své silné a slabé stránky. A před mnoha lety jsem se rozhodl bojovat jen za evangelium: odevzdat veškerou svou energii a svůj život a vzdát se příležitostí pro „lepší život“ ve službě evangeliu.
Udělal jsem to nedokonalým způsobem, ale snažil jsem se potěšit Boha a dát věčnou naději lidem, kteří viděli moje narození. Proto věnuji svou sílu a energii ohlašování jediného pravého evangelia.
Nemohu zůstat zticha
Přes to všechno a vzhledem k tomu, co se na Kubě děje od 11. července, nemohu mlčet. Jako kubánští křesťané musíme rozlišovat, rozumět a jednat správně. Jsme povoláni poslouchat autority (Ř 13, 1–6), ctít je (1 Pt 2,17), milovat své nepřátele (Lukáš 6,35), žehnat těm, kteří nás pronásledují (Římanům 12, 14).
Dělal jsem to tak dlouho, jak dlouho jsem křesťanem – 30 let. Vyučoval jsem o tom ve sborech, kde mi Bůh dovolil sloužit, a je to něco, co musíme dělat i dál. Jako křesťané však také musíme hledat pokoj, ať jsme kdekoli (1 Pt 3,11), starat se o potřebné a podporovat Boží spravedlnost.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Kuba hodně a dlouho trpěla. Příčiny byly různorodé a složité. Nemůžeme je zjednodušit jen na postoj vlády nebo embargo. Zběhlo se dohromady mnoho věcí, a proto je Kuba dnes taková, jaká je.
Jsem jedním z těch, kteří zažili „zvláštní období“ (1991–2000) na vlastní kůži a náboženské pronásledování při více než jen jedné příležitosti. Vždy jsem žil bez svobody veřejně se vyjadřovat, abych mohl dál dělat dílo evangelia na Kubě. Ta oběť stála za to. Nelituji toho a udělal bych to znovu.
Ale za těchto okolností musím něco říct. Nemohu zůstat zticha, přestože spočívám v milosrdenství a Boží ochraně.
Jako křesťané se musíme zaměřit na to, abychom i nadále našim spoluobčanům kázali evangelium Ježíše Krista. Kuba ho nyní potřebuje více než kdy jindy, protože pouze ten, kterého Syn osvobodí, je skutečně svobodný (Jan 8,36). Ale pro mne jako pro křesťana a občana Kuby existují věci, které odmítám.
Slogan, který říká: „Ulice patří revolucionářům,“ protože ulice kterékoli země patří všem jejím občanům. Správně by to mělo být, že „Ulice patří všem Kubáncům“, bez ohledu na jejich ideologii, rasu, pohlaví atd. Slogany jako tento jsou diskriminační a vedou k násilí, rozdělení a pýše.
Jsem proti výzvám ke konfrontaci Kubánců proti Kubáncům, protože se jedná o výzvy k netoleranci, násilí, rozdělení, utrpení a bídě. Je to volání po smrti. Jsem proti všem druhům násilných represí proti pokojným demonstrantům. Všichni musíme mít zaručeno právo být vyslechnuti, vést dialog, vyjadřovat svá kritéria, aniž bychom se báli bití nebo represe a aniž bychom se mstili ostatním.
Jak se modlit za Kubu
Vyzývám všechny křesťany, aby se v tento čas bez přestání modlili:
Za obyvatele Kuby, za jejich bezpečnost a integritu. Aby úřady naslouchaly jejich pláči a aby to vedlo ke konstruktivnímu dialogu.
Za kubánské úřady, aby zastavily výzvy k násilí a přestaly potlačovat pokojné demonstrace.
Za křesťany a církev v této době: ať jsou solí a světlem pro celou Kubu. Aby Bůh ve svém milosrdenství poskytl kubánskému lidu mír a odpočinek.
Aby každý křesťan byl mírotvorcem uprostřed všeho, co se děje.
Bratři a sestry, modleme se za Kubu. Nepřestávejme s tím, neodpočívejme, nevzdávejme se. Zbavme se všech svých předsudků a modleme se, aby se Bůh slitoval nad obyvateli Kuby a aby na této straně věčnosti, i když víme, že s nedokonalostmi si můžeme užít trochu klidu a harmonie. Potřebuji to. Kuba to potřebuje.
Autor: Alexis Pérez je pastorem sboru Bautista Nueva Vida v Havaně a člen španělské edice portálu The Gospel Coalition Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 23. července 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
