Biblický text začíná slovy: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ My, kdo Bibli čteme a známe, tato slova téměř přecházíme, bereme je jaksi za samozřejmá. Možná nám lépe vynikne jejich význam, když ten slovosled trochu přehodíme: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.“ Na počátku Bůh. Na počátku. To znamená, že předtím nic nebylo. Mojžíš nenapsal „před dlouhým časem“ nebo „kdysi dávno“… veden Božím Duchem napsal „na počátku“. Čas sám o sobě je součástí Božího stvoření. Před tím, než Bůh stvořil čas, žádný čas nebyl.
My jsme zvyklí pohybovat se v čase. „A co bylo předtím?“, se ptáme, když nám někdo něco vypravuje z dějin. Jako správně zvědavé lidské bytosti nás zajímá, co bylo před počátkem. Vzhledem k tomu, že Mojžíš začíná slovy „Na počátku Bůh“, je nám dáno najevo, že se de facto víc nedozvíme. Žádná pre-historie. Můžeme však usuzovat na určitá fakta z toho, co víme, co nám je v Bibli řečeno.
To zásadní, co můžeme celkem snadno vydedukovat z Mojžíšových slov je to, že ještě před tím počátkem byl Bůh. Jestli Bůh stál u počátku, musel tam být. A když mluvíme o Bohu, mluvíme o Boží Trojici: Bůh-Otec, Bůh-Syn a Bůh-Duch svatý. Otec, Syn a svatý Duch byli před počátkem, byli u počátku. Čím se zabývali? Nevíme. Můžeme však z celého biblického textu dovodit, že se vzájemně těšili ze společenství, že se měli a mají nekonečně rádi, že byli a jsou naprosto dokonalí ve svém vztahu jednoho ke druhému.
My si to možná neuvědomujeme, ale koncept dokonalé a nezištné lásky a radosti je nám jako lidem cizí. Nedovedeme si představit jeden druhého bez nějakých potřeb, bez osobních zájmů, bez nároků. Takový je však vztah Boží Trojice. Naprosto dokonalý, harmonický, plný lásky a radosti. Tuto skutečnost musíme mít neustále na zřeteli, protože vypovídá o tom, že Bůh nic a nikoho ke své vlastní dokonalosti a spokojenosti nepotřeboval. Necítil se osamělý, nepotřeboval stvořit vesmír nebo člověka, aby si měl s kým povídat. Nic mu nescházelo. Ale pak se ptáme: proč tedy stvořil vesmír a lidské bytosti? Co Ho motivovalo ke stvoření, co Ho vedlo k počátku? Nemáme jinou odpověď, než Boží slávu. Bůh ve své plnosti, ve své soběstačnosti, se rozhodl stvořit, aby prostřednictvím stvoření zjevil Svoji slávu: „Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle Jeho rukou“, jsou známá slova 19. žalmu. Komu ale vypravují nebesa o Boží slávě, komu je vyprávění určeno? Zčásti stvoření samotnému, a to především člověku.
Avšak nemůžeme se vyhnout závěru, který vyplývá z biblických textů, že Bůh tvořil především sám pro Sebe, k rozšíření své slávy. Lidstvo je součástí celého příběhu stvoření a do jisté míry je nám dáno chápat to, co se děje. Ale na prvním místě je stvoření nejen od Boha, ale i pro Boha. Přijetí této skutečnosti je podstatné pro chápání Boží svrchovanosti.
„Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.“ Z čeho Bůh tvořil? Z ničeho. Ex nihilo. To si samozřejmě nedovedeme představit. Kolik filosofů se trápilo a trápí nad pojetím stvoření z ničeho. Zákon logiky říká, že z ničeho může vzejít zase jenom nic. Jak tedy mohl Bůh stvořit něco z ničeho? Tady je důležité pochopit rozdíl mezi tím, jestli Bůh tvořil bez příčiny, anebo bez hmoty, bez materiálu. Už jsme si řekli, že Bůh měl příčinu, měl důvod ke stvoření: zjevení, rozšíření své slávy. Netvořil tedy bez příčiny, jen tak, pro nic za nic. Učení o stvoření z ničeho se týká materiálu, hmoty.
Bůh stvořil hmotu, stvořil čas, stvořil prostor, stvořil světlo, stvořil člověka bez použití jakéhokoli materiálu. Tvořil svým slovem. Tak silný, tak mocný je Bůh. Bůh řekne, a stane se. Takovou moc, takovou energii má Jeho slovo, Jeho výrok. My dodnes pouze postupně odhalujeme všechny souvislosti, zákonitosti a podrobnosti stvoření. Pomalu poznáváme víc a víc, jakým úžasným dílem Boží stvoření je. Od makrokosmu po mikrokosmos, od vesmíru po hlubiny oceánů, od složitých makroorganismů až po ty nejmenší mikroorganismy. Všechno to hraje dohromady, žije to, hýbe se to – a kdyby nebylo dějinného porušení světa hříchem, všechno by bylo naprosto dokonalé, bez nejmenší chybičky. Jen ti nejzatvrzelejší lidé nemohou nevidět za takovým stvořením žádného Stvořitele. Aby se vyhnuli osobní morální odpovědnosti Bohu, raději všechno svedou na náhodu a nějaký přirozený vývoj.
Jak mocný je Bůh? Tak mocný, že ještě před stvořením času se rozhodl stvořit vesmír a všechno, co v něm je, aby svou moc a slávu zjevil, prokázal a rozšířil. Je tak mocný, že stačí Jeho slovo a stane se. Je tak mocný, že se ničím a nikdy neunaví. Je tak mocný, že svou silou udržuje vesmír v chodu dodnes a až do té doby, než řekne „dost“. Je tak mocný, že se Mu nikdo nemůže postavit, nikdo nemůže zmařit Jeho záměry.
A je tak mocný, že když Boží Syn – Ježíš Kristus – přišel v lidském těle na svět, aby přinesl oběť za lidský hřích a zemřel na římském kříži, Bůh Otec Ho třetí den vzkřísil k životu a přijal nazpět do své slávy. Jenom mocná bytost může přinést podobnou oběť, protože si je naprosto vědoma své moci.
Je úžasné, že projevy Boží moci můžeme nejen pozorovat nějak z dálky, ale že jsme jako součást Božího stvoření vlastně spoluúčastníky toho, co Bůh koná, jak se projevuje. Jsme součástí Jeho věčného záměru, jestli si to uvědomujeme nebo nikoli. Bůh dodnes jedná. A dodnes se zajímá o člověka, o každého z nás, záleží Mu na nás, na každém jedinci, i na tobě milý posluchači, milá posluchačko. Je na tobě, jestli chceš mít osobní vztah s tímto mocným Bohem, s jediným pravým a dokonalým Bohem, Stvořitelem, Otcem Ježíše Krista, Spasitelem. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nad tento vztah v životě nic jiného není. Z celého srdce bych ti ho přál.
Autor je zakladatelem československého vysílání Trans World Radio-Monte Carlo a dlouholetý mezinárodní misijní pracovník Datum: 5. května 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
10 Komentáře
Karel Krejčí
Velice dobře napsané. Čím více se snažíme být sami sebou – ze světského pohledu – tím více je nám Bůh vzdálen a my jsme nuceni tím více zápasit o svou existenci a bát se o ní. Vidět potenciálního nepřítele v každém a ve všem. Jestliže se oprostíme od všeho falešného a matoucího poznání, včetně více či méně zkreslených náboženství nebo těch především, uvědomíme si Boží pevnou vůli a ruku ve všem. Otázkou snad je, do jaké míry je to naše zásluha nebo zda ta neskutečná milost je nám jednoduše – dána. Zde je před námi tajemná a pro nás nevysvětlitelná propast nekonečné Boží lásky …
Eva Hájková
Papež, respektive římský biskup František včera řekl: „Tento život je darem, který nám daroval Bůh, a je příliš krátký, než aby byl spotřebováván smutkem a hořkostí. Chvalme Boha, buďme prostě spokojeni, že jsme. Pohleďme k veškerenstvu, pohleďme na krásu i na svoje kříže a řekněme: „Ty existuješ, učinil jsi nás pro Sebe.“ Vnímat onen neklid srdce, který mne vede, abych vzdával Bohu díky a chválu. “
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=31123
Realtoltek
Papež, který není hlavou Svaté církve řekl opět polopravdu. Ano jediného Boha máme chválit ALE jeho výrok : „buďme prostě spokojeni, že jsme“ pochází od Satana. Neboť právě Satan se nás snaží opanovat a udělat nás nečinnými tupými ovci a takovým ovcím pak stačí ke spokojenosti marnivosti.
Kdo je Kristův v tom je Svatý Duch a Svatý DUCH nebude nikdy OTROKEM tohoto světa, nebude se klanět papežovi a nebude spokojený s tímto nechutným SVĚTEM !!!.
Realtoltek
Ano je pravdou, že než Bůh stvořil čas, žádný čas nebyl. Autor článku opomíná že nebyl ani prostor. Jediný Bůh je tak stvořitelem časoprostoru, který je naprosto nutný k interakci fyzikálního světa jak ho známe.
Pokud nebyl časoprostor nemohla být ani osoba. Což potvrzuje Svaté písmo výrokem, že jediný Bůh je DUCH. Nikoliv osobou/duší, živá duše/osoba již vyžaduje právě časoprostor !!!
Otázkou tak jest, proč jediný Bůh stvořil časoprostor. Na to je ale velmi lehká odpověď. Učinil tak z lásky neboť duch láskou jest.
Teď ale když víme, že je Bůh duch a stvořil časoprostor…prvním co musel stvořit je obraz sám sebe v časoprostoru. A tímto prvním obrazem není nic jiného než SLOVO !!!! A toto slovo je manifestace samotného jediného Boha (Svatého Ducha) do časprostoru. Tímto slovem je prvorozená duše, prvorozený syn Ježíš !!!. Ježíš je tedy sám jediný Bůh přišlý do časoprostoru. Kdo viděl Ježíše viděl tak i Otce – samotného…nikoliv však zrakem vnějším ale vnitřním.
15On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření, 16neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. 17On je přede vším a všechno v něm spočívá. 18A on je hlavou těla, církve.
1Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3
J 1:3
Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. 4V něm byl život a ten život byl světlo lidí. 5A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Olga Nedbalová
Děkuji panu Vožehovi za krásný komentář a závěrečné přání osobního vztahu s Bohem. Je to opravdu to největší, co může člověk člověku přát. Pokud člověk naváže osobní vztah s Bohem, dostane od Něho i pokoj, lásku, milosrdenství……… Jen nesmí zapomenout, že ne dle pravidel světského světa, ale podle Božích pravidel. Zrovna ráno jsem si to znovu připomenula, jak je důležité vnímat Boží svrchovanost ve všem dění kolem sebe. A říci: „Ne moje, ale Tvá vůle, Pane, ať se stane.“
Jiří Aron
Také děkuji panu Vožehovi za článek a za to, že v něm nezapomněl na Kristovo evangelium.
A Vám, paní Nedbalová, moc děkuji za Vaše milé komentáře. Odrážejí Vaši lásku ke Spasiteli. Jsem za ně vždy vděčný.
Ať Vám Bůh žehná.
Olga Nedbalová
Děkuji pane Arone, děkuji za možnost sdílet lásku k Ježíši. Někdy už jsem unavená, když mi někdo řekne: „Co pořád máš s tím Ježíšem?“ Bolí mě z toho srdce, jak je možné, že Ježíše nevidí a neslyší. Proč Ho nechtějí chválit? A jsem Bohu vděčná za všechny svědky víry, za Vás, za pana Vožeha, za bratry a sestry ve sboru. Za všechny, kdo mě na cestě víry provázejí.
Konečný Fr.
Na počátku také Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Parlament v Maďarsku přijal zákon podle něhož při narození dítěte je zapsáno jeho pohlaví a to již nemůže být později změněno. V Kanadě není problém dojít na úřad a tam si změnit pohlaví podle toho jak se zrovna cítím. To je ten úžasný Západ. Naši senátoři, Amnesty international a eurobolševici jistě budou zuřit co si to v tom Maďarsku dovolují. Takže křesťané by si měli uvědomit, kde je jejich místo a netáhnout jho s neřády.
Realtoltek
Nejdříve člověka – muže 🙂 ženu kapánek později. Andělé nejsou muži a ženy ale bezpohlavní. Tedy původní obraz byl jeden člověk a potom viděli, že byl smutný tak mu udělali protějšek :).
Olga Nedbalová
Svět je čím dál více bláznivý. Každý chce prosadit Svá práva a na právech ostatních mu příliš nezáleží. Demokracie rádoby podporuje právo jedince na jeho práva, problém je, že hodně jedinců má o svých právech zcela mylné představy. Jediné možné řešení je pochopit Boží svrchovanost a poddat se Bohu. Nevydupávat si jako malé, tvrdohlavé dítě svá přání, ale obrátit svůj zrak k Ježíši. Nicméně se přiznám, že jsem již vzdala představu, že každému jedinci toto vysvětlím. Zde je opravdu zapotřebí mít dar víry, dar Ducha Svatého.