PRAHA – Unikátní výstavu je možné zhlédnout v pražské Jeruzalémské synagoze. Její tvůrce, íránský fotograf Hassan Sarbakshian (ročník 1968), jenž v současnosti žije v Praze, pracoval na projektu více jak deset let. Představil přitom každodenní život íránské židovské komunity na různých místech Íránu, ale také život Izraelců íránského původu a jejich vztah k „vlasti“.
V době kolem roku 2006, kdy se tehdejší íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád rozhodl popírat holocaust, Sarbakshian, který tehdy pracoval v Íránu jako fotograf pro agenturu Associated Press, se rozhodl společně se svou ženou fotit život íránských Židů. Za dva roky měli spoustu fotek, které ale nemohli nikde ukázat.
„Během výslechů se mne ptali, proč jsem se rozhodl dokumentovat život židovských obyvatel, a ne šíitských muslimů. Mojí odpovědí bylo, že všechna íránská média informují o šíitských muslimech a toto je minorita, která nemá žádnou platformu,“ sdělil pro RFE oceňovaný fotograf.
O deset let později se Sarbakshian rozhodl příběh ještě rozšířit a to o fotografie íránských Izraelců. „V Izraeli jsem se zaměřil na koncept vlasti. Chtěl jsem zachytit, co považují tito Izraelci íránského původu za svou vlast,“ sdělil Sarbakshian. Tato otázka jej podle vlastních slov napadla už v Íránu během práce na první části projektu. „V Íránu se snaží konstatně dokazovat, že jsou patrioti,“ řekl s tím, že jak už to bývá, když jsou v Íránu, snaží se, aby mohli zemi opustit. A jakmile ji už opustí, čelí novým překážkám. To se týká těch, kdo Írán opustili před Velkou islámskou revolucí roku 1979, i těch, kdo tak učinili až po ní. Během své krátké návštěvy v Izraeli zjistil, že jak imigranti z Íránu, tak ti, kdo se už v Izraeli s íránskými kořeny narodili, pociťují ve většině případech lásku k Íránu a neutuchající touhu se tam moci jednoho dne podívat.
Život v kompromisu
Faktem je, že íránsko-izraelské vztahy bývaly před rokem 1979 nadstandardně dobré. A i přesto, že její počty řídnou, v Íránu se i v současnosti nachází nejpočetnější židovská komunita na Blízkém východě mimo Izrael. Odhady jsou uváděny různé, ale podle Židovské agentury v současnosti čítá kolem 8 tisíc lidí. „Nejsou tu uvěznění jako sovětští Židé v letech 1960 – 1980. Spíše se každý den rozhodují, zda zůstat v zemi, kterou v uplynulých tisíciletích nazývali domovinou.
Tisícovka jich opustila zemi už tři dny po převratu – přesně v den, kdy do Teheránu dorazil palestinský vůdce Jásir Arafat, aby se setkal s ájatolláhem Chomejním. Od té doby se komunita zmenšila na třetinu. A Židé, kteří nechtěli Írán opustit, byli a jsou nuceni ke kompromisům s vládou,“ píše v informačním textu k výstavě Parvadeh Vahidmanesh a pokračuje: „Íránský muslim nikdy neslyší o judaismu, jeho obřadech, svátcích a tradicích jako Pesach a Roš ha-šana. Může bydlet v sousedství Židů a neznat synagogu. Synagogy jsou skryté, v Íránu nejsou jasně označeny. Všechno v židovském životě se tu odehrává za zavřenými dveřmi.“
Co se politiky a vztahů s Izraelem týká, íránští Židé o ní nemluví, a to v zájmu klidu a bezpečí svého i své rodiny. Oficiálně o ní hovoří jen jediný zástupce Židů v íránském parlamentu a nejvyšší představený komunity, a to ve smyslu podpory postojů íránské vlády vůči Izraeli. Neúčastní se jakýchkoliv kampaní či členství v politických stranách. „Židovská asociace v Teheránu umístila Chomejního obrazy vedle proroka Mojžíše a na budovu umístila plakáty s antiizraelským sloganem: Íránští Židé jsou jiní než sionisté a odsuzují izraelské akce vůči Palestincům,“ píše dále Vahidmanesh.
Zakázaná publikace
Knihu fotografií o životě íránských Židů, která vznikla z dvouleté práce manželů Sarbakhshianových, zakázala íránská tajná služba publikovat. Hassanovi Sarbakhshianovi bylo též zakázáno se nadále živit jako fotograf. „Po deseti letech se nám podařilo dokončit druhou část íránských židovských příběhů – zmapovali jsme osudy těch, kteří emigrovali do Izraele, a ptali jsme se jich na význam rodného města, ze kterého před lety museli uprchnout. Publikace o životě íránských Židů se také konečně dočká vydání v USA,“ říká fotograf, který v současnosti žije v Praze. Jako fotograf Associated Press působil 10 let, během té doby se jeho dílo objevilo v řadě renomovaných médií jako The New York Times, The Washington Post, Newsweek, Time a The Economist. Za svou práci získal řadu ocenění a současné době je producentem televizních dokumentárních seriálů a šéfredaktorem časopisu Tableau.
Výstava „Židé v Íránu“ v Jeruzalémské synagoze v Praze potrvá až do 15. září, otevřena je denně od 10 do 17 hodin, kromě sobot a židovských svátků.
Autor: Ztis.cz Datum: 18. července 2019 Foto: Wikipedie – Jeruzalémská synagoga v Praze
