Olga Zdeňková slouží jako duchovní v Armádě spásy v Karlových Varech.
Jak jste se dostala do Armády spásy?
Je to delší příběh. Pracovala jsem v Zemském archivu v Opavě už asi 5 let, když – to už byl otec mrtvý -, mi zemřela i maminka a já jsem také skončila se zdravotními problémy v nemocnici. Tehdy jsem trochu v zoufalství řekla, že když „mě z toho Pán Bůh dostane“, nechci už v životě hledat nic pro sebe, ale dát se cele do služby Jemu. Nechtěla jsem život promarnit.
Opravdu jsem se z nemoci dostala a při organizování mezidenominačních modliteb 24-7 jsem se seznámila s prací Armády spásy. Začala jsem pomáhat v Domově pro matky s dětmi. Další odpovědí na mé hledání byla výzva tehdejších národních vedoucích Armády spásy, zda bych nechtěla sloužit v této charitě a církvi naplno. Po 10 letech archivářské práce jsem se odhodlala dát výpověď. Říkala jsem si, že když bych teď nezareagovala na Boží vedení, možná bych už jen celý život litovala a přemýšlela, co by bylo, kdyby…
V Armádě spásy jsem se seznámila i se svým manželem, který v té době pracoval v sociální části, ale naplno prožil rovněž povolání od Boha do duchovní služby nezávisle na mně. Bez toho to nejde.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Můžete na úvod v krátkosti uvést okolnosti vzniku misie Armády spásy v Karlových Varech?
Krátce po obnovení práce Armády spásy v naší republice 17. 5. 1990, otevřela Armáda spásy své působení také v Karlových Varech. Do města byl roku 1993 vyslán manželský pár z Holandska Rein a Attie Van Wagtendonkovi, za kterých byla zahájena jak sociální a duchovní práce v azylových domech, tak začalo fungovat komunitní centrum na Jugoslávské ulici č. 16. Tehdy se tam ještě vydávaly obědy pro seniory, později za manželů Kryštofových byla zahájena také služba Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.
Jakým službám se Armáda spásy v současnosti v Karlových Varech věnuje?
Ze sociálních služeb to je Azylový dům, Noclehárna, Nízkoprahové denní centrum (pro dospělé) a Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.
Kromě toho se v Karlových Varech nachází i Sbor a komunitní centrum, v oblasti duchovní služby pod Karlovy Vary spadá i Jirkov.
Karlovy Vary jsou známé svou ruskojazyčnou komunitou. Ovlivnila válka na Ukrajině nějakým způsobem vaši práci?
Ano i ne. Armáda spásy bez diskriminace poskytuje služby všem lidem. Na druhé straně jsme se i my snažili pružně reagovat na situaci a mj. mohla i v komunitním centru vzniknout Mini školka pro ukrajinské děti vedená mladou paní z Ukrajiny, která se v důsledku války ocitla v Karlových Varech. Protože se na nás obrátili lidé také o pomoc kvůli výuce českého jazyka, doufáme, že budeme moci pomoc rozšířit i o tuto oblast.
Válka do značné míry ovlivnila také naši službu, kdy se snažíme navštěvovat noční kluby a vždy, alespoň před svátky, ženy navštívit a přinést jim malý dárek s poselstvím. Náš první výjezd po období covidu byl překvapením. Kluby byly plné nových žen právě z Ukrajiny.
Vy se věnujete hlavně duchovní službě. Armáda spásy je známá tím, že pracuje s lidmi na okraji společnosti. S jakými úspěchy, ale i výzvami se setkáváte?
Velkým úspěchem je, když lidé uvěří v Ježíše Krista a zcela se změní jejich pohled na život a na svět. Byli a jsme svědky několika desítek obrácení, kdy lidé v modlitbě otevírali Bohu svá srdce a pravidelně se i nadále za ně modlíme.
Samozřejmě se s tím pojí i proměna života. Pravdou však je, že kolikrát změny přichází spíše v malých krůčcích. S tím souvisí i výzvy, se kterými se setkáváme.
Je těžké se začít lidem duchovně věnovat, s radostí je vítat „do rodiny víry“ a procházet obdobím úspěchů a pádů. Často se nám stává, že znovu padnou do závislostí, odstěhují se a vrátí v ještě horším stavu, než odcházeli. Někdy se pohybují takzvaně v „kruhu“ celé roky. Někteří k nám přichází a jakoby se nikam neposouvají, jiní záhy zemřou.
Tento typ služby si jistě vyžaduje mnoho duchovních sil, ale i psychické odolnosti. Kde čerpáte inspiraci, jak dál šířit zvěst evangelia?
U Ježíše Krista (úsměv). S manželem dbáme na to, abychom si uchovali čas na čtení Bible a modlitbu, a to jak v soukromí, tak společně.
Velkou inspirací a povzbuzením jsou pro nás i další křesťané z jiných církví, hodně čteme. V poslední době jsme si oblíbili životopisy hrdinů víry a věříme, že mnohdy to, co fungovalo jim, může fungovat i nám. Nejnověji byla pro nás inspirativní kniha „Rozhodující okamžiky“. Povzbuzením je pro nás také studium na ETS, při skupinkách čerpáme z Kurzů Alfa, kurzů Objevování křesťanství, těší nás spolupráce s vedoucími Modliteb 24-7 a modlitebního karavanu. V uplynulých dvou letech jsme organizovali Koncert pro Krále a bylo pro nás ctí přivítat členy ESPÉ a Timothy. Není to jen o službě. Každé takové setkání je pro nás velmi vzácné a inspirující.
Můžete popsat nějaké inspirativní svědectví z poslední doby?
Velmi se nám do paměti vryla paní Věrka Miláčková. Celý život pracovala jako prodavačka, ale začala mít problémy s alkoholem a nakonec ve stáří skončila v Azylovém domě v Sedleci. Víře se vzpírala, ale přesto začala pravidelně chodit do sboru Armády spásy, snad ani jednou nevynechala. Dva roky odolávala. Její syn se v mládí zabil a ona nemohla odpustit ani Bohu.
Potom však onemocněla a zjistilo se, že má rakovinu a metastáze v celém těle. Musela jít na ozařování do nemocnice v Chebu, kde jsem ji navštívila a seznámila s místními křesťany.
Živě si vzpomínám, jak jednoho večera mi zazvonil telefon a Věrka s nadšením vyprávěla, že už věří, že Bůh vyslyšel její modlitby a chce Ježíše přijmout do svého srdce. Poprosila jsem, aby hned druhý den za ní zašla má kamarádka, protože já jsem nemohla. Věrce se od té doby zcela proměnil život, a to i přes fyzické utrpení, kterým procházela. Vrátila se do Karlových Varů, začala chodit do sboru, přivedla i svou vnučku a vydávala svědectví dalším lidem. Jednoho večera však po večeři usnula a již se neprobudila.
Její dcerka nás pak kontaktovala a říkala, že maminka byla v posledních dvou letech života opravdu šťastná a že nám za to děkuje. Díky Pánu Bohu. I když se člověk ocitne „na ulici“, může paradoxně najít samotný smysl života a prožít ho v plnosti.
Co pro vás znamenají Vánoce a čas Adventu?
Zaujalo mne vyprávění, že nejvíc se na Vánoce těšil Pán Bůh, a Ježíšův advent (příchod) připravoval už tisíce let před tím, než se v Betlémě narodil. Mluvil o něm skrze proroky, oznamoval, jak bude vypadat a nepřestával lidi na tuto událost připravovat.
Já mám Vánoce ráda a vždy se těším na tu sváteční atmosféru, na všechny návštěvy a výzdobu. Na druhé straně však si uvědomuji, že všechny „vedlejší“ věci nás můžou natolik pohltit, že Ten nejdůležitější zůstane stranou, samotný Bůh-Ježíš. A tak je to pro mne také zápas o to, jak dát věcem správné pořadí a význam. O Vánocích možná více než kdy jindy.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Michal Nosál Datum: 27. prosince 2022 Foto: Olga Zdeňková
