Odborníci varují, že svět čelí bezprecedentnímu hladomoru. Válka na Ukrajině je jen jedním z mnoha problémů, které ohrožují globální distribuci potravin.
Ghalib al-Najjar v Jemenu si odepírá jídlo, aby jeho děti měly dostatek. Říká, že on a jeho rodina „žijí jako mravenci nebo ryby… jíme, co najdeme“.
Odborníci varují, že v následujících měsících bude těžší sehnat potraviny v mnoha dalších zemích světa.
Podle CBN News souhra několika problémů decimuje světové zásoby potravin a je označována za největší potravinovou krizi od druhé světové války.
Světový potravinový program odhaduje, že 285 milionům lidí hrozí hladomor.
Šéf Světového potravinového programu David Beasley, tvrdí, že světové zásoby potravin čelily katastrofě již před válkou na Ukrajině.
„Už tak máme nedostatek finančních prostředků a teď s Ukrajinou máme padesátiprocentní příděly pro lidi, například v Jemenu jsem právě snížil padesátiprocentní příděly pro osm milionů lidí. Niger, 50 procent přídělů, Čad 50 procent přídělů. A 50 procent nemá nic, ti jsou v extrémní nouzi,“ řekl podle CBN News Beasley.
V rozvojovém světě se tato výzva stala otázkou života a smrti.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Kvůli válce na Ukrajině se o třetinu sníží objem celosvětové produkce pšenice
Rusko a Ukrajina společně produkují téměř třetinu světové pšenice. Ukrajinské zemědělce však trápí válka nebo blokované přístavy a na ruský vývoz byly uvaleny sankce.
Beasley říká: „Musí znovu set a sklízet. Pokud to neudělají, budeme mít celosvětový problém se zásobováním.“
A válka na Ukrajině je jen posledním z mnoha problémů, které zasáhly světové zásobování potravinami. Náklady na potraviny byly již tak vysoké kvůli prudce rostoucí inflaci a cenám pohonných hmot.
Další faktory: Ceny hnojiv, záplavy, sucha a protekcionismus
Ceny hnojiv byly o 40 % vyšší než před invazí na Ukrajinu, což spolu s vysokými cenami pohonných hmot způsobuje, že pro některé zemědělce je pěstování plodin v letošním roce příliš drahé.
V Číně zničily úrodu pšenice silné záplavy na konci loňského roku a komunistická vláda se snaží skoupit co největší část světových zásob.
A nyní se rozrůstá seznam zemí, včetně Argentiny, Ruska, Ukrajiny, Moldavska, Maďarska a Srbska, které zakázaly vývoz zemědělských produktů do jiných zemí.
Rev. Eugene Cho, prezident a výkonný ředitel organizace Chléb pro svět, říká, že USA musí v boji proti celosvětovému hladu udělat více, a žádá Kongres, aby schválil 3,8 miliardy dolarů jako dodatečné nouzové financování.
Cho pro CBN News řekl: „Mluvme jen o Afghánistánu – 98 procent obyvatel nemá dostatek jídla – 98 procent. Do konce letošního roku může na podvýživu zemřít milion dětí mladších pěti let. V Jemenu potřebuje nutně jídlo osm milionů lidí.“
Nejlidnatější africká země se potýká s podvýživou
Podle nigerijského agroinvestora Imala Silvy se tato africká země potýká s potravinovou krizí a většina Nigerijců čelí podvýživě.
„Nejvíce postiženi jsou většinou lidé z nižší a střední třídy společnosti. Ti, kteří žili pod určitou úrovní příjmu, pocítí nedostatek potravy, a to je poměrně velká většina,“ řekl Silva.
Mohou přijít politické otřesy
Beasley varuje, že světová potravinová krize by mohla přerůst v krizi politickou.
„Jedna katastrofa střídá další katastrofu,“ řekl Beasley. „Takže se nedivte, pokud v příštích šesti až devíti měsících uvidíte destabilizaci v několika zemích.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 27. května 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
