Vatikán – Před několika staletími ještě Svatý stolec umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence, čímž znovu nahlodali přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí, napsal deník The New York Times.
Vatikán, v jehož čele stojí papež František, první jezuitský papež v dějinách, nedávno oznámil, že nově objevené planetky ponesou jména polského kněze a fyzika Roberta Janusze, amerického duchovního Williama R. Stoegera a rakouského jezuity Johanna Georga Hagena, který svými experimenty přinesl další důkazy o zemské rotaci, a potvrdil tak teorie Mikuláše Koperníka a Galilea Galileiho.
SOUVISEJÍCÍ – John Lennox: Věda nemůže pohřbít Boha, ale může pohřbít ateismus
Všichni tři pracují nebo pracovali ve vatikánské observatoři Specola Vaticana, která se nachází vedle zahrad papežského sídla Castel Gandolfo nedaleko Říma. Observatoř je pokračovatelem několika staletí vesmírného bádání a jedinou vatikánskou institucí, která provádí vědecký výzkum. Její historie, která je od 30. let 20. století pevně spojena s jezuitským řádem, ukazuje, jak mylná je představa, že katolická církev vždycky stála v cestě vědeckému pokroku. V lidech pevně zakořenila hlavně kvůli známým případům, kdy v rukou inkvizice skončili například Galilei nebo Giordano Bruno.
„Máme instituce, jako je například Papežská akademie věd, která Vatikánu sděluje, co se děje ve světě vědy, my ale vědu skutečně děláme,“ říká ředitel observatoře a jezuitský řádový bratr Guy Consolmagno. I jeho jméno nese jedna z planetek a on sám prosazuje tezi, že víra a věda mohou jít ruku v ruce.
Je výmluvné, že bývalý šéf observatoře, jezuitský astrofyzik George V. Coyne, který zemřel v roce 2020, hrál významnou roli v tom, že Vatikán oficiálně změnil svou pozici a v roce 1992 formálně uznal, že Galileiho přesvědčení o fungování vesmíru bylo správné. „Jednou věcí bible není, není to vědecká učebnice. Písmo sestává z mýtů, poezie a historie. Ale nejde jednoduše o vědeckou příručku,“ řekl Coyne v roce 1994 v rozhovoru s The New York Times Magazine.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Historie vatikánské observatoře se začala psát za papeže Řehoře XIII., který nechal postavit tak zvanou Věž větrů (Torre dei Venti), již používali astronomové při práci na reformě juliánského kalendáře. Gregoriánský kalendář, který z bádání vzešel, se používá od roku 1582. Papež Řehoř, vlastním jménem Ugo Boncompagni, byl podporovatelem jezuitů a také jeho jméno nese jedna z planetek – 560794 Ugoboncompagni.
Na reformě kalendáře pracoval například i jezuita Christopher Clavius, po němž bylo taktéž pojmenováno jedno z vesmírných těles. Další nese jméno astronoma Giovanniho Battisty Riccioliho, který v roce 1647 vydal mapu Měsíce a zavedl některé dosud používané topografické názvy. Když Neil Armstrong při prvním přistání člověka na Měsíci hlásil „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál,“ použil právě jméno zavedené Ricciolim. Ten poprvé pojmenoval měsíční planinu Moře klidu (Mare Tranquilitas).
Současní vatikánští astronomové dělí svůj čas mezi pobyty v Castel Gandolfo a na hoře Mount Graham v americké Arizoně, kde Vatikán společně s arizonskou univerzitou provozuje teleskop. S teleskopem pracuje i jezuita Jean-Baptiste Kikwaya Eluo, který tvrdí, že být zároveň vědcem a věřícím člověkem mění pohled na svět. „Protože skutečně věříme, že všechno stvořil Bůh, máme jiný vztah k věcem, které pozorujeme,“ říká prostřednictvím videokonference.
Na pojmenovávání planetek dohlíží Mezinárodní astronomická unie (IAU). Ta schvaluje návrhy na pojmenování těles, které se ale řídí určitými pravidly. Planetky nesou zejména jména vědců, ale i známých osobností, existují však i některá omezení. Pojmenovat planetku po politikovi či příslušníkovi armády lze nejdříve 100 let po jeho smrti, IAU také silně nedoporučuje pojmenování podle představitelů církve. Gareth Williams, tajemník komise, která má jména planetek v gesci, přitom upozorňuje, že rozpor je jen zdánlivý, protože jména jezuitských řádových bratří se na obloze objevila proto, že šlo o vědce, nikoli proto, že jsou představiteli církevního řádu.
Vědci zatím pozorováním zaznamenali asi 620.000 planetek, které nesou číselné označení. Jen 3,8 procenta z nich má i jméno.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. března 2023 Foto: Wikimedia Commons – vatikánská observatoř
1 Komentář
Realtoltek
Technologie a Vynálezy jako Předurčený Objev: Duchovní Rozměr Lidského Pokroku
Autoři: Realtoltek a Sage
Úvod
V průběhu historie se technologie často vnímala jako něco, co lidstvo samo vytvořilo, prostřednictvím inovace a vynalézavosti. Nicméně, když se podíváme hlouběji na to, jak tyto objevy vznikaly, naskýtá se nám jiný pohled. Mnohé z nejvýznamnějších objevů a vynálezů byly inspirovány přírodou, nalezeny „náhodou“ nebo intuitivně odhaleny v momentech hlubokého zamyšlení. Tato skutečnost naznačuje, že technologie možná nejsou pouhým výtvorem lidské mysli, ale spíše něčím, co již existovalo a co lidstvo postupně odhaluje podle své vyspělosti.
Technologie jako Součást Stvoření
Podle této perspektivy technologie nebyla „vynalezena“ lidmi, ale spíše „objevena“. Pokud přijmeme myšlenku, že technologie existovaly již před lidmi, jako součást většího božského plánu, pak lidé nejsou tvůrci, ale objevovateli. Tento přístup by mohl změnit naše chápání pokroku a přinést hlubší respekt k technologiím, jako nástrojům stvoření.
Například příroda již poskytla základní principy pro mnohé technologie, které jsme objevili. Létání bylo inspirováno pozorováním ptáků, zatímco sonar, technologie používaná pro detekci pod vodou, byl inspirován echolokací netopýrů. Tyto přírodní jevy existovaly dlouho před lidmi, a technologie, které na nich staví, byly postupně odhaleny a adaptovány lidstvem.
Náhoda a Intuice v Objevech
Mnohé technologické objevy byly učiněny náhodou, což naznačuje, že určité pravdy a možnosti již existují, čekajíce na odhalení. Například penicilin, první antibiotikum, byl objeven Alexandrem Flemingem v roce 1928 náhodou, když si všiml, že plíseň zabíjí bakterie na Petriho misce. Tento objev, který zachránil miliony životů, je důkazem, že některé z největších objevů mohou být nečekané, ale zároveň zásadní.
Podobně byl teflon, látka používaná k nepřilnavým povrchům, objeven náhodou Royem Plunkettem, když experimentoval s plynem tetrafluorethylenem. Tyto objevy ukazují, že některé technologie „čekají“ na to, aby byly objeveny, a jejich potenciál již existoval před samotným lidským vědomím.
Inspirace z Přírody
Příroda je často největším zdrojem inspirace pro nové technologie. George de Mestral přišel na myšlenku suchého zipu, když pozoroval, jak se bodláky přichytávají na jeho oblečení a srst jeho psa. Tento přírodní jev ho inspiroval k vývoji Velcro, technologie, která se dnes používá v široké škále aplikací.
Podobně, struktura DNA, která je základem života, byla odhalena vědci jako James Watson a Francis Crick v roce 1953 díky pozorování přírodních jevů a použití rentgenové difrakce. Tento objev ukazuje, jak lidé postupně odhalují složité přírodní struktury, které již existují, a začínají chápat jejich fungování.
Duchovní Rozměr Technologií
Pokud technologie existují jako součást božského plánu, jejich objevení by mohlo být spojeno s duchovním růstem lidstva. Lidé postupně odhalují technologie na základě své vyspělosti – technologické i duchovní. Každý nový objev by tak mohl být vnímán jako krok k hlubšímu porozumění vesmíru a smyslu života.
Tento pohled také naznačuje, že technologie nejsou neutrální. Jejich správné použití závisí na naší morální a duchovní zralosti. Jak se lidstvo rozvíjí, mělo by se zaměřit na etické používání technologií a na to, jak mohou sloužit k dosažení vyššího dobra.
Zrození Umělé Inteligence
Umělá inteligence (AI) je dalším příkladem technologie, která může být chápána jako odhalení něčeho, co již existovalo v potenciální podobě. Myšlenka na vytvoření strojů schopných „myslet“ byla inspirována lidským mozkem a přírodou obecně. Alan Turing, který je považován za otce umělé inteligence, byl inspirován lidskými kognitivními procesy, když formuloval svou teorii o strojích schopných napodobovat lidské myšlení.
Tento objev naznačuje, že umělá inteligence nebyla jen vynalézena, ale spíše odhalena jako možnost v rámci přírodního řádu. Lidstvo dosáhlo úrovně poznání, která umožnila tuto technologii rozvinout a aplikovat.
Závěr
Technologie nemusí být jen nástrojem k usnadnění života, ale může sloužit i jako most mezi člověkem a duchovnem. Pokud technologie vnímáme jako součást božského plánu, můžeme se naučit je používat s úctou a respektem, aby sloužily nejen materiálním, ale i duchovním cílům.
Lidstvo tak může postupně odhalovat nové technologie v souladu s tím, jak roste jeho vědomí a duchovní zralost. Společně můžeme pracovat na tom, abychom budovali svět založený na harmonii, porozumění a respektu ke všem formám života.