Madrid/Buenos Aires – Jezuita Jorge Mario Bergoglio, který stojí od roku 2013 v čele katolické církve jako papež František, pomohl během vojenské diktatury v Argentině zachránit nejméně 30 lidí. V rozhovoru s deníkem El País to řekl Carlos María Galli, historik, který koordinuje výzkum postojů katolické církve během diktatury v letech 1976 až 1983. Na začátku Františkova pontifikátu se objevila kritika, která se týkala právě jeho počínání v období vojenského režimu v Argentině.
Papežovi kritici v roce 2013 poukazovali na spornou roli, kterou podle nich Bergoglio, tehdejší vedoucí jezuitské provincie v Argentině, sehrál v letech diktatury. Argentinský investigativní novinář Horacio Verbitsky napsal, že Bergoglio odňal ochranu svého řádu dvěma jezuitům, které následně unesli a mučili námořní důstojníci, kteří patřili k opoře vojenské diktatury. Verbitsky to napsal ve své knize El Silencio (Mlčení) na základě svědectví jednoho z pronásledovaných jezuitských kněží Franze Jalicse. Ten po zvolení Bergoglia do čela katolické církve prohlásil, že se smířil s minulostí a považuje ji za uzavřenou kapitolu. Druhý unesený jezuita Orlando Yorio v roce 2000 zemřel.
SOUVISEJÍCÍ – Papež vyzval k modlitbám za matky mrtvých vojáků – ukrajinských i ruských
Podle Galliho jsou pochybnosti nad chováním pozdějšího papeže součástí politického boje v Argentině. „Když ho považovali za podporovatele opozice, tak na něj začali útočit,“ řekl Galli španělskému tisku. „Bergoglio pomohl zachránit nejméně 30 lidí,“ dodal Galli v odpovědi na otázku, co dokumenty říkají o počínání dnešního papeže v době diktatury.
Katolická církve v Argentině se za své chování během vojenského režimu v roce 2000 omluvila. Argentinští biskupové také iniciovali historický výzkum ohledně počínání církevních představitelů v letech 1976 až 1983. Výzkum se zabýval především dokumenty z církevních archivů a vedl ho právě Galli. Papež František nechal digitalizovat dokumenty ve vatikánských archivech, které se týkaly období vlády vojenské junty v Argentině, a poskytl je historikům. Po pěti letech zkoumání komise vydala třísvazkovou studii La verdad los hará libres (Pravda vás učiní svobodnými).
Dokumenty, kterými se zabývali odborníci, představovaly především žádosti o pomoc ze strany příbuzných pronásledovaných lidí. Strategie, kterou si katolická církev v letech diktatury zvolila, nebyla podle Galliho moc efektivní. Církevní hodnostáři režim veřejně nekritizovali, během soukromých jednání s vojenskými představiteli však žádali o propuštění zadržených či objasnění osudu lidí, kteří náhle zmizeli a byli zřejmě uneseni a pak zabiti. Většinou však ze strany představitelů režimu dostávali jen vyhýbavé a mlhavé odpovědi. Podle Galliho část církevních hodnostářů měla pro režim sympatie.
Podle oficiálního životopisu Bergoglio působil v letech 1973 až 1979 jako vedoucí jezuitů v Argentině. V letech 1980 až 1986 pak vedl jezuitskou kolej svatého Josefa v Buenos Aires. Do nejvyšších pater argentinské katolické církve se dostal v roce 1992, když ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. V roce 1998 se stal arcibiskupem v Buenos Aires a v roce 2001 kardinálem. V roce 2013 ho kardinálové zvolili papežem a od té doby vystupuje pod jménem František.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. dubna 2023 Foto: Wikimedia Commons – papež František
