Managua – Při protivládních protestech v Nikaragui, které trvají už přes dva měsíce, zemřelo podle nevládní organizace pro lidská práva 218 lidí. Dalším obětem zabránili ve čtvrtek zástupci církve jednáním s policií ve městě Masaya, kde tento týden odpůrci prezidenta vyhlásili samosprávu. Do města, které leží asi 30 kilometrů od metropole Managua, vyslala vláda prezidenta Daniela Ortegy jednotky, takže panovaly obavy z masakru. Informovala o tom francouzská televize France24.
Ve městě Masaya, které má asi 160.000 obyvatel, během protestů vyrostly barikády, podobně jako i na jiných místech země. Tento týden ale kritici levicového prezidenta a někdejšího revolucionáře Ortegy oficiálně vyhlásili nezávislost na vládních úřadech a ustavili vlastní samosprávu. Dosavadní starosta a většina radních utekli do Managuy.
Ve čtvrtek dorazili do města Masaya, které bylo koncem 70. let baštou Ortegových revolucionářů, zástupci církve. Ta se zatím marně snaží o dialog opozice s vládou, která odmítá hlavní požadavek demonstrantů – předčasné volby. Dvaasedmdesátiletý Ortega, který vedl zemi už v 80. letech, je nyní prezidentem 11 let a rok a půl je viceprezidentkou jeho manželka. Ortega trvá na dokončení mandátu, který mu vyprší v lednu 2022.
„Mluvili jsme hodinu s šéfem policie, který slíbil zastavit zásah vládních sil,“ řekl ve čtvrtek novinářům kardinál Leopoldo Brenes, který stojí v čele Nikaragujské biskupské konference. Do města Masaya ho doprovázel i apoštolský nuncius Stanislaw Waldemar Sommertag. „Papež je informován o všem, co se tady teď děje, jsme s vámi,“ řekl Sommertag obyvatelům města. Nicméně dodal, že „na násilí se nemá odpovídat násilím“.
„Viděli jsme mrtvé a zraněné v ulicích, viděli jsme uhořelé rodiny s dětmi, viděli jsme neozbrojené lidi napadané hordami ozbrojenců,“ řekl se slzami v očích biskup Silvio Báez, kterého citoval argentinský server Infobae.
Podle vedoucí latinskoamerické sekce české humanitární organizace Člověk v tísni Lucie Argüellové zažívá Nikaragua jednu z nejhorších krizí od občanské války, která skončila v roce 1990. „Situace je velmi kritická. Denně dostáváme zprávy o porušování lidských práv,“ uvedla Argüellová. Dodala, že v zemi kolabuje systém zdravotní péče, některé státní nemocnice podle ní zavírají dveře zraněným pacientům a režim lékaře odrazuje od ošetřování odpůrců prezidenta.
Protesty v Nikaragui vypukly 18. dubna, když univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací začali protestovat proti vládní penzijní reformě. Od té vláda po masových demonstracích ustoupila, ale protesty pokračují. Jejich cílem je kromě odstoupení vlády i nezávislé vyšetření smrti demonstrantů.
Vláda proti protestům tvrdě zakročila, podle opozice nasadila i odstřelovače. Kromě policie zasahují proti protestujícím i polovojenské jednotky prezidentových příznivců. Brutální zásah zažila Managua koncem minulého měsíce, když ozbrojenci začali střílet na průvod, který uspořádaly matky obětí protestů.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, protesty v Nikaragui,
