Když list The New York Times otiskl značně lživý titulek s tvrzením, že prezident Trump byl možná ruským agentem, zuřil jsem. Vybavil jsem si, ale také jinou dobu v našich dějinách, kdy byl tisk vůči americkému prezidentovi takhle nepřátelský.
Zavolal jsem prezidentu Trumpovi a sdělil mu, že žádný prezident nebyl od dob Abrahama Lincolna vystaven takovým bezmezným pomluvám a výpadům, jakým teď čelí on.
A opravdu – Centrum pro výzkum médií (Media Research Center) vydalo zprávu pro roky 2017 a 2018, že večerní TV mainstreamová média jsou ve svých zpravodajstvích přinejmenším z 90 procentladěna proti Trumpovi. Tato neutuchající zaujatost koresponduje s tím, čemu byl v médiích vystaven Lincoln.
Jak jsem uvedl ve své knize Jak porozumět Trumpovi (Understanding Trump, #1 New York Times best seller), četné noviny se stavěly do opozice vůči Lincolnovi od samého počátku – zrovna jako v případě prezidenta Trumpa (nyní jde již nikoli pouze o noviny, ale obecně média – pozn. red.).
Při Lincolnově zvolení čteme v listě Memphis Daily Appeal ze dne 13. listopadu 1860: „Za 90 dnů od Lincolnovy inaugurace Republikánská strana podlehne naprosté zkáze. Jeho cestu provází tolik četných obtíží, že i kdyby oplýval schopnostmi Jeffersona a energií Jacksona, nebude mít úspěch, protože je to muž slabý a nezkušený, takže jeho vládnutí bude marností od samého počátku. Pokud půjde na ruku radikální části Republikánské strany, její konzervativní křídlo se od něho odvrátí. Pokud se ale bude dvořit konzervativcům a řídit se středovou a smířlivou politikou, vytáhnou do boje proti jeho administrativě radikálové.“
Tato kritika Lincolna se neomezovala jenom na Jih. Charles Bracelen Flood uvedl ve své knize „1864: Lincoln v historických branách“ (1864: Lincoln at the Gates of History) , že v listě New York Herald jednou stálo, že „jeho zvolení bylo nedomyšleným experimentem, jeho vláda je naprostým neúspěchem“. Redaktoři tohoto seveřanského listu také říkali, že „jako prezident USA musí mít dost vnímavosti, aby viděl, že je mimořádně neúspěšný. Jedna věc mu musí být naprosto zřejmá, totiž že si v žádném případě nemůže dělat naději, že se stane prezidentem USA … měl by odstoupit z funkce, do níž byl povýšen v temné hodince“.
Nezní to všechno povědomě? Stejně jako prezident Trump brojí proti „falešným zprávám“, tak i prezident Lincoln cítil, že významnou frontou jeho válčení je nutnost obhájit Unii proti zpravodajským médiím. To způsobilo, že Lincoln byl vůči médiím nanejvýš kritický a skeptický.
Jak uvádí Noah Brooks, reportér, který byl v pravidelném kontaktu s Lincolnem, prezident Lincoln často říkal, že nehorším rysem novin je, „že jsou si tak jisté svou pozicí ‚v čele honicích psů‘, předbíhajících události, že vyvolávají očekávání, která pak nutně končí zklamáním“.
Lincoln, vtažený do občanské války, v níž šlo o bytí a nebytí celistvosti Unie jako takové, byl mnohem tvrdší a agresivnější vůči médiím, než si dnes kdo dokáže představit. Patřilo k tomu zakazování novin a věznění žurnalistů, podporujících vystoupení z Unie.
Ale nepřátelský postoj washingtonského establishmentu a politických elit vůči Lincolnovi byl zrovna tak zavilý. Edward Everett, proslulý řečník, který měl v Gettysburgu čtyřhodinový projev, zatímco Lincolnova promluva byla velice krátká, ale historicky a morálně mnohem pádnější, si zapsal do deníku, že Lincoln je „člověk zjevně velmi nízkého charakteru, naprosto nepřiměřeného pro danou krizi“.
Jak soudil George Templeton Strong, přední právník v New Yorku, Lincoln byl „barbar, animální nájezdník, hulvát, nebo gauner“.
Dokonce i generál George McClellan, kterého Lincoln pověřil velením armády Unie, se odvrátil od prezidenta Lincolna coby okrajového patolízala, „idiota“, a „rozeného gaunera“. Lincoln čelil zuřivým výpadům i z řad jeho republikánů. Republikán William M. Dickson ze státu Ohio napsal v roce 1861, že Lincoln „je všeobecně chápaný jako neúspěšný, bez vůle, bez odvahy, bez schopnosti konat skutky … a jeho duch nutně proniká dolů všemi ministerstvy“.
Rozhodněte se sami, zda jsou více ponižující výpady stran účesu prezidenta Trumpa nebo ohledně intelektu prezidenta Lincolna. To byl člověk zcela odlišný, čelící mnohem nebezpečnějším situacím než prezident Trump. Přesto oba tito prezidenti představují outsidery přímo ohrožující státní establishment.
Až budete příště svědky nechutných výpadů na adresu prezidenta Trumpa, vezměte v úvahu, co lidé napsali a řekli o prezidentu Lincolnovi.
Mezi Lincolnovou krizí Unie a Trumpovou krizí Establishmentu je mnohem více podobností, než je většina lidí ochotna připustit.
Autor je bývalým předsedou Sněmovny representantů Kongresu USA (1995 – 1999). Je autorem nového románu „Duplicity“ a společně se svou manželkou Callistou Gingrichovou napsal „Rediscovering God in America: Reflections on the Role of Faith in Our Nation’s History and Future“ (Objevme znovu v Americe Boha. Úvahy o roli víry v našem národě v minulosti a v budoucnosti). Zde jeho webová stránka. Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Komentář publikován 24. ledna 2019. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.
Se souhlasem převzato z Konzervativních listů Foto: Flickr – Abraham Lincoln
1 Komentář
Karel Konečný
Ano, každý má svoji pravdu a tu se snaží prosazovat, jen to své ego. Ale pravda by měla být založena na dvou přikázáních lásky a to se nelíbí, také pro nepochopení.