Není to dávno, co vyšla Řoutilova kniha Katastrofa křesťanů, pojednávající o osudech arménského národa a arménské církve.
Nyní přichází Michal Řoutil, odborník na orientální křesťanství, s novou knihou, pojednávající o dějinách a současnosti křesťanských komunit v řadě států Blízkého Východu (včetně Izraele a Palestinských území) a několika dalších zemí (konkrétně jde o Kypr, Pákistán, Afghánistán, Libyi a Súdán). Kapitoly věnované jednotlivým zemím začínají popisem příchodu křesťanství, osudu křesťanství po nástupu islámu, až po současnou situaci, kdy křesťanů v těchto oblastech valem ubývá a kdy se pronásledování křesťanů stává mnohem důslednějším a systematičtějším než dříve (jakkoli existují mezi jednotlivými státy značné rozdíly).
Kniha obsahuje řadu fotografií. Seznam použité literatury tvoří 45 stran. Poznámky na konci knihy (tedy citace a zdroje) tvoří rovnou stovku stran. Kromě toho obsahuje kniha celou řadu tabulek; vesměs jde o demografické údaje o počtu obyvatel a o počtu lidí, hlásících se k jednotlivým vyznáním. Dále kniha obsahuje „Slovníček pojmů a schéma blízkovýchodních církví“ (o nichž průměrný Čech neví zhola nic a průměrný český křesťan takřka nic). Celkem má kniha 632 stran a rozhodně to není veselé čtení.
Úvodní kapitola začíná citátem rabína Jicchoka Adlersteina: „Pokud nás chcete pochopit, studovat náš příběh, poučte se o naší bolesti.“ Tato slova říkají židé křesťanům, kteří chtějí po holokaustu stavět nové mosty vzájemného respektu. Když se však křesťané zaposlouchají do židovského příběhu, překvapivě naleznou sebe sama /…/ Křesťané se stali novými židy /…/ Dnes již však křesťané židy překonali a stali se nejpočetnější pronásledovanou skupinou osob na tváři země.
V autorově úvodu najdeme větu „Kniha nemá konfrontační charakter.“ Připadalo mi to nemožné. Nicméně… autor má pravdu. Podobně jako kniha Katastrofa křesťanů na mě i tato nová kniha působila děsivě právě tím, že věcně popisuje, co se stalo, skoro až s jakousi odtažitostí, spjatou s přísnou vědeckou akribií. Přinejmenším na mě to působí mnohem silněji, než kdyby šlo o nějaký ideologický pamflet nebo emocionální popis dokumentovaných hrůz. V tomto ohledu před autorem smekám – v knize jsou pasáže, které jsem nedokázal ani přečíst, aniž by na mě padala jakási existenciální tíseň, natož abych byl schopen něco takového napsat.
Knihu recenzovali přední čeští (a jeden polský) odborníci na danou tématiku. Sám jsem neodborník na tuto tématiku a z uvedených jmen jsem znal jediné – Prof. PhDr. Luboše Kropáčka CSc., kterého jistě nikdo nebude podezírat z islamofobie. Knihu vydalo nakladatelství Pavel Mervart.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Dan Drápal Datum: 18. prosince 2020
11. prosince 2020
