Když jsem byl ještě dítě, jedna z mála přeložených letničních knih, které se za komunismu podařilo dostat ze západu do Československa, byla kniha Žít jako královské dítě od Harolda Hilla. Pamětníci si ji možná vybaví. Mezi mnoha příběhy mě v knize zaujalo vyprávění o tom, že jeho společnost pracovala pro NASA a tam prý od nějakého inženýra slyšel o tom, že v NASA pracovali na počítačovém modelu pohybu planet. Když ve výpočtech posouvali model v čase zpět, v určité chvíli počítač zahlásil chybu a vědci zjistili, že v pohybech planet chybí jeden den. Zkoumali všechno možné, a nemohli přijít na žádnou příčinu. Nakonec si prý jeden křesťan z týmu vzpomněl na pasáž z biblické knihy Jozue, kde se mluví o tom, že slunce celý den nezapadlo (Joz 10,13). Ověřili to a výsledek přesně odpovídal.
Pak ale zjistili, že chybí ještě dalších 40 minut. Ten křesťan si měl vzpomenout, že v Bibli se v 2. Královské 20,11 píše, jak se stín, jako Boží znamení, vrátil o deset stupňů nazpět. Těch deset stupňů přesně odpovídá 40 minutám. Vida, řekl jsem si tehdy, takže i skeptičtí inženýři v NASA museli uznat, jak pravdivá kniha je Bible. V mém dospívání to na mě působilo věrohodně.
Nebyl jsem evidentně sám, protože jsem mnohem později narazil na stránkách NASA v sekci otázek a odpovědí na prohlášení, že taková událost se v NASA nikdy nestala. Inženýři v NASA se nikdy fenoménem chybějícího dne nezabývali. A co je na tom všem asi nejpodstatnější, z vědeckého hlediska by něco takového ani nebylo možné. Když dáte do počítače rovnice popisující pohyb planet, tak skutečně můžete posouvat v čase vpřed nebo zpět a zjistit matematickou polohu planet klidně před 3500 lety v době Jozua1. Ale prostým převíjením výpočtu zpět v čase nelze žádný chybějící den najít, stejně jako prostým přetáčením ručiček budíku zpět v čase nelze zjistit, jestli někde v minulosti chybí minuta. Počítač jednoduše nemohl nahlásit chybu, protože tímto způsobem ji ani nelze najít. Byl jsem ze sebe zklamaný. Jak to, že jako technicky nadaný mladík se znalostí fungování počítačů jsem si to už tehdy neuvědomil? Jak to, že si to neuvědomil Harold Hill, inženýr se znalostmi z letectví, nebo editor knihy nebo vydavatel?
Je to jeden z mnoha křesťanských hoaxů, lidmi důvěřivě, lavinovitě šířených omylů, nebo také tzv. „urban myths“ – městských legend. A tento krátký příběh ukazuje ve stručnosti, proč jim někdy my křesťané tak snadno podléháme.
Zaprvé nás zdánlivě utvrzují v tom, o čem jsme hluboce přesvědčeni. Víme, že Bible je pravdivá. Podvědomě očekáváme, že přece pravda musí postupně vycházet najevo, a protože je to Boží slovo, tak důkazy pravdivosti Bible by měly být k nalezení doslova všude. My už s jistotou „VÍME“, jak to je, a proto někdy nekriticky přijímáme ty informace, které to potvrzují, a to i tehdy, když jsou nesmyslné. Zároveň jsme přehnaně kritičtí a nedůvěřiví, pokud nějaký vědecký objev nebo teorie narušuje naše porozumění Písma nebo by mohl zpochybňovat věrohodnost Bible.
Zadruhé nám dávají falešný pocit, že víme více než ostatní. Máme „zasvěcené“ informace, které nám pomáhají chápat, jaký je svět „doopravdy“. Připadá nám, že ten „nevěřící svět“, který „ve zlém leží“, někdy vyjadřuje vůči křesťanství posměch nebo otevřené nepřátelství a zatvrzele odmítá přijmout pravdu. Máme povznesený pocit, že i ten skeptický ateistický inženýr nebo evoluční biolog, co podle nás zbytečně hledá úlomky zkamenělých kostí, nakonec jednou bude muset uznat to, co jsme my přece věděli už dávno: pravdu máme my.
Zatřetí jsou podepřeny zdáním věrohodnosti. Harold Hill byl upřímný křesťan a napsal knihu, jejíž svědectví posloužilo milionům čtenářů. Copak by mohl lhát? Pracoval přímo pro NASA. Musel to vědět z první ruky. Firma Curtis Engine Harolda Hilla skutečně dělala okrajovou dodávku elektrických generátorů pro NASA, ale Harold Hill nikdy nebyl v kontaktu s výpočetním oddělením NASA. Ve skutečnosti každý kazatel ví, jak snadné je příběh zkreslit, aby vynikla pointa, kterou chceme v kázání zvýraznit. A tak Harold Hill s touhou potvrdit čtenářům pravdivost Bible nadšeně rozšířil hoax, který v důsledku šíření evangelia poškozuje.
Sociální sítě a naše odpovědnost
Jsem přesvědčen, že křesťané by měli mít vyšší standard nakládání s pravdou, než je běžné ve světě kolem nás. Nemůžeme přeposílat zprávy, které si nedokážeme nijak ověřit. Lidé mi říkají: „Já přece nemůžu všechno ověřovat. Ani neumím anglicky.“ Ano, a právě proto nemůžeme všechno přeposílat. Jednoduché pravidlo: Pokud si nemůžeme ve zprávě ani základní věci ověřit, neposílejme ji dál. Vím, je to tak snadné, snad až příliš snadné, jedním pohybem myši rozeslat odkaz na nevěrohodný článek tisícům svých přátel. Ať si to sami přeberou.
Ale k osobní komunikaci mezi sebou přece takto nezodpovědně nepřistupujeme. Nevoláme přece všem lidem ve svém telefonním seznamu, sotva jsme někde ve městě zaslechli nějaký drb. Styděli bychom se a lidé by nás měli za podivíny. Tak proč se nestydíme to stejné udělat s neověřeným internetovým drbem o očkování proti covidu na Facebooku? Jen proto, že je to snazší? Jak by diplomaticky řekl apoštol Pavel: „Za to vás nechválím.“
Někdo jiný říká: „Já přece nezodpovídám za to, že někdo takovou zprávu sepsal. Já jsem tu lež nepsal.“ Ne, ale zodpovídáš za to, že už ji nepošleš dál. Někdo mi řekne: „To přece není nic proti Bohu ani proti Bibli. Jen přeposílám něco, o čem nevím, jestli to je pravda. Copak kliknout na tlačítko sdílet je hřích?“ Ano, může být. Apoštol Pavel napsal: „Nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst.“ (Ko 3,8) Co jiného je lživá zpráva o tom, že Bill Gates chce pomocí koronaviru úmyslně snížit populaci, než sprostá pomluva?
Slova mohou ublížit jako cokoliv jiného. Hřích je vždycky toxický. Lživé zprávy o 5G sítích vedou některé lidi k tomu, že zapalují vysílače. V Anglii, Nizozemí nebo Belgii jsou hlášeny desítky požárů, kdy lidé zapálili mobilní vysílače. Manželům Benassiovým, kteří byli v USA konspirační webovou stránkou nepravdivě obviněni, že jsou „pacienti nula“, kteří údajně zavlekli koronavirus z USA do Číny, píší lidé nenávistné zprávy a výhrůžky smrtí. Přitom koronavirus nikdy ani neměli.2 Zatím se jim nic nestalo, ale v podobném případu před třemi lety v USA skončila jiná falešná zpráva o spiknutí pedofilů tím, že se na místě objevil střelec s automatickou puškou a začal střílet do stropu a zdí s tím, že si to chce s těmi údajnými tajnými spiklenci vyřídit po svém.3
Copak to, co je pravda a co lež, už nemá pro nás křesťany žádnou hodnotu? Copak apoštol Jan nepíše: „Velice jsem se zaradoval, když přišli bratří a vydávali svědectví o tvé opravdovosti, o tom, že žiješ v pravdě. Nemám větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.“ (3J 1,3–4)
My jako křesťané nemáme přispívat k šíření strachu a nepodložených nebo úplně vylhaných zpráv. Máme se soustředit na to, co je naším úkolem. Nemáme marnit čas řešením a zkoumáním nesmyslů o Billu Gatesovi nebo kde všude je zakódovaně ukryté číslo 666. Čas je příliš vzácný, než abychom jím mohli plýtvat. Máme tady úkol. Všude kolem nás jsou lidé, kteří potřebují slyšet o Kristu. A tohle má být to pravé očekávání na příchod Ježíše: v plné práci pro něj. A ne v hledání, který miliardář chce zase letos ovládnout svět. Věřte mi, že příští rok už zase bude v kurzu lež o někom jiném. Ale náš úkol a naše povolání zůstává stejné: Budete mi svědky!
Štěpán Hlavsa
pastor sboru AC Ústí nad Labem
1 Ve skutečnosti si to každý může celkem snadno vyzkoušet, např. pomocí volně šiřitelného programu Stellarium (stellarium.org), který obsahuje informace o pohybu 600 tisíc vesmírných těles (177 miliónů dalších jich ještě můžete přidat). Je to fascinující pohled na Boží stvoření.
Psáno k tématu Fake news pro časopis Apoštolské církve Život v Kristu 02/2021.
• Časopis informuje, buduje, vyučuje, spojuje, je kronikou. Každý měsíc nové téma reagující na duchovní či aktuální otázky. Dostupný v tištěné i digitální formě.
• Předplatné: https://apostolskacirkev.cz/predplatne-zvk
• Podpořit časopis můžete i finančně:
číslo účtu: 2000731339/2010
variabilní symbol: 504
9 Komentáře
Dan Drápal
Skvělý článek, Štěpáne! Díky!
Karel Krejčí
Je to nepochybně potřebný komentář, který zřetelně vytyčuje a zdůvodňuje, proč je nutné dodržovat hranice mezi sekulárním světem a jeho prioritami a skutečným posláním těch, kteří patří Kristu. Těch různých odborníků, kteří zaručeně nejlépe znají příčiny a východiska z krizí, je nepřeberné množství. Dokonce, aniž si to uvědomují, což je opravdu pro sekulární svět paradox a ponížení i na ně Písmo pamatuje, protože si užívají podpory samotného Boha. 1K 3:19 Neboť moudrost tohoto světa je před Bohem bláznovstvím. Vždyť je napsáno: „On chytá moudré v jejich chytráctví“.
Svým způsobem však šíří „hoaxy“ i samotné křesťanství, na což vlastně poukazuje samotný komentář, když používá jako příklad ono konkrétní zneužití vědeckého výzkumu NASA. Na jedné straně vyzdvihuje podvod a na druhé straně vlastně zpochybňuje pravdivost Písma tím, že přisuzuje věrohodnost samotného počítačového programu o skutečném stáří vesmíru. Co je tedy pravda? I křesťanství se nevyhýbá „hoaxům“. Stejně tak bych byl opatrný i se sítěmi 5G. Pokud skutečně nejsou škodlivé, tak životnímu prostředí tyto nové technologie v tom dobrém smyslu rozhodně „nepřidají“. Tomuto světu vládnou především peníze a v informačních technologiích je skryt opravdu velký byznys, stejně jako ve farmaceutickém průmyslu.
Olga Nedbalová
Ano, velmi potřebný komentář. Přirovnání hoaxu ke sprosté pomluvě je pravdivé. Jaký je vlastně rozdíl mezi obyčejnou pomluvou a hoaxem? Zřejmě žádný, jenom hoax je oblečen ve vědeckém hávu, aby to snad bylo vznešenější? A také souhlasím s tím, že my křesťané máme očekávat příchod Krista v plné práci pro něj. Nemusíme až tak pilně házet kameny po našich domnělých hříšnících, spíše si zkontrolujme, zda máme dostatek oleje ve svých lampách. Také nevím, jak bude Ježíš posuzovat „pilnou práci“ některých křesťanů na sociálních sítích. Zda zahleděni do svého IPhonu neobchází zraněného poutníka z Jericha, zaneprázdněni šířením domnělých božích zvěstí. Tolik lidí kolem nás je ještě ztracených, zraněných, bloudících. My máme být světlem, které jim ukáže skutečnou naději, skutečnou spásu – Ježíše Krista. A to není žádný hoax, Kristus je skutečně jediná Cesta, Pravda i Život.
Olga Nedbalová
Omlouvám se, vypadla mi část z věty – myslím poutníka z Jeruzaléma do Jericha. Ať tu sama nešířím nepravdivé zvěsti 🙂
Konečný Fr.
Přeposílat se dají dobré články i pochybné. Žijeme v propagandistické válce a nelze věřit všemu co přichází ze Západu. Nejsem specialista na Gatese, ale také si o něm nedělám iluze. Plány Sorose jsou známy, stejně jako plány EU – tady nejde o dezinformace v žádném případě. Domnívám se, že pisatel příliš nerozumí současné situaci ve světě.
Otakar Vožeh
Je to určitě správná připomínka, dokonce napomenutí. Celá věc je však složitější, a možná to tady diskuze ukáže. Druhá stránka mince spočívá především v tom, že velmi záleží na tom, kdo rozhoduje o pravdivosti a nepravdivosti informací. Pak ovšem i to, že zastánci jedné „pravdy“ dnes velmi často zesměšňují a „mažou“ zastánce jiné „pravdy“ a znemožňují diskusi hledající pravdu. Podstatná výzva myslím je pro věřícího v tom, k čemu se má vyjadřovat a k čemu nikoli. Některé diskuze jsou zásadní a jiné nikoli.
Lumír
Ano, existují i křesťanské hoaxy. Například, že se v ČR obrátí 30 000 lidí (akce Impressionate), že církev bude mít 100 000 členů (jistá církev do smrti jejího prvního biskupa), že Česko, Polsko a Afrika budou spaseny, že Evropa bude spasena, že na té a té akci byli slepí a hluší uzdraveni, což nikdo nedokáže doložit. Proroctví o kruté zimě, která byla nakonec mírná; o probuzení, které mělo v roce 2005 v ČR nastat a nenastalo atd. To se pak šířilo skrze časopisy a nikdo není zřejmě dodnes ochoten nést odpovědnost nebo se omluvit. To nadělá mnohem více škody než neověřené věci o očkování (které nikdo doufejme nevydává za zjevení z Ducha svatého) a otupí to křesťany. Vysvětlení, pokud nechceme dané informace označit za hoax, se pak nabízí trojí: Bůh neví vše předem a spletl se v odhadu, 2) proroctví bylo pravé s křesťané se málo snažili a nenaplnili ho, 3) odvolat se na Jonáše, kde Ninivští činili pokání a hrozba se nenaplnila, což ale zjevně není daný případ. Myslím, že je horší dělat ostudu Bohu než člověku.
Karel Krejčí
Ještě si dovolím upřesnit svůj názor. Není správné zpochybňovat vědecký výzkum, pokud je opravdu vědecký, tím, co je uvedeno v Písmu. Obojí dvojí mají jiné poslání a je nepochybně i chyba na straně samotného křesťanství, pokud trvá zkostnatěle nebo až fanaticky na věcech, které mu brání v přemýšlení a racionálním zkoumání světa. Pokud nebude paradoxně právě křesťanství schopno uvědomit si a porozumět, že Bůh je absolutním vládcem tohoto světa, tedy opravdu vládcem všech dějů, pak bude samo o sobě zdrojem různých hoaxů – a jako, že opravdu je. Jedna věc je vědecky zkoumat stáří celého vesmíru a nezpochybňovat ho a zcela jiná věc je zkoumat Boží záměr a poznávat sami sebe.
David Brož
Proroctví bych, na rozdíl od fám o uzdravení, do kategorie „hoax“ nedával (sem by patřilo leda údajné proroctví, které nikdo nevyslovil). Proroctví se týkají dvě kategorie: 1) falešný prorok („vlk v rouše beránčím“) 2) falešné proroctví (nechtěný omyl). Biblický prorok není kartářka. Pokud Bůh skrze člověka promlouvá, pak to zpravidla není proto, aby uspokojil jeho zvědavost. Existují pevná proroctví (Boží vítězství) a podmíněná proroctví – sem patří dokonce i Jonášovo proroctví. Jonáš sice žádnou podmínku explicitně nevyslovuje („ještě čtyřicet dní a Ninive bude zničeno“) a také se cítí ponížený, když se jeho slovo nenaplní – jenže proč Jonáše do Ninive Bůh vlastně poslal, že? Aby je varoval, nebo jen aby je vyděsil před nevyhnutelným?
Apoštol Pavel k prorokování povzbuzuje a varuje před jeho uhašováním, zároveň však klade zásadně důležitou podmínku – každé proroctví musí být společenstvím, ze kterého vychází, prověřeno. Teprve potom může být publikováno, jako proroctví. Prověřování proroctví se skládá z několika kroků. Především musí být v souladu s Písmem a dále musí být potvrzeno dalšími důvěryhodnými křesťany, kterým je Duch svatý též odhalí (případně doplní, např. právě nějakou podmínkou). Tím se značně eliminuje záměna Boží vůle za „zbožné přání“. Jsme nedokonalé bytosti a proto může i tento biblický „recept“ selhat. Pak je na místě pokání – což neznamená jen lítost (i když veřejná omluva je zcela na místě) nebo dokonce strach příště promluvit. Jak se říká „kdo nic nedělá, nic nezkazí“ a také „chybami se člověk učí“ – je třeba zkoumat, co bylo příčinou toho, že prověřování proroctví selhalo (chyba jistě nebyla na Boží straně). Toto se týká veřejného proroctví (jaké zmiňujete). V případě soukromého proroctví (týká se konkrétního člověka) je samotným prověřením bezprostřední reakce (1Kor 14:25 – „Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce… vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je Bůh!‘ “ ).