Praha – Biskup Václav Malý se v rozhovoru pro Hospodářské noviny vrátil k svému vystoupení na mítinku Milion chvilek ze dne 16. listopadu na Letné. Katolický kněz se tak mohl vrátit na stejné místo, kde mluvil k zástupům při přelomových listopadových událostech v 1989.
„Nejsme děti, aby nás někdo vodil za ručičku, nejsme stádovité ovce, aby nás někdo posouval jenom tam, kde jsou jeho zájmy, ale jsme tady jako vzpřímení občané, kteří mají hlavu vzhůru a o to se nadále snažme,“ uvedl na Letenské pláni biskup Václav Malý.
Na dotaz, co ho vedlo vystoupit na vzpomínkovém mítinku v Praze, Malý uvedl, že dostal pozvání od spolku Milion chvilek pro demokracii, a že když ho pozvali, chtěl využít příležitosti a „promluvit o věcech, které považuji za důležité.“
„Že se určitá část společnosti rozhodla nemlčet a vyjádřit svůj postoj, je myslím velmi důležité,“ řekl pro Hospodářské noviny.
Problémem opozice je podle Malého osobní averze, která je vede do izolace a musí vzájemně komunikovat o tématech, kterým čelí společnost. Pražský pomocný biskup se domnívá, že je potřebné, aby politici zdůrazňovali vztah ČR k Evropské unii a NATO.
K tématu uprchlíků poznamenal, že není„pro zběsilé otevírání dveří všem bez pravidel a kontroly,“ ale zdůraznil, že „neschopnost přijmout několik opuštěných dětí z Řecka, je prostě ostuda.“
„Je to sobecké zahledění do sebe. Žít dnes v globalizovaném světě, ve kterém lidé cestují z jednoho konce světa na druhý a ve kterém se protínají různé kultury, není snadné. Ale my musíme držet krok, nesmíme zůstat opuštěným ostrůvkem, zvlášť když jsme součástí vyspělé Evropské unie. Západní státy otevřely dveře, ale my se stále stavíme proti. Přitom máme nastavenou dlaň, ale nechceme nést ani ta nejmenší rizika. A to nesvědčí o dobrém charakteru naší politiky,“ kritizoval přístup vlády biskup Malý.
Ve snaze přivézt několik sirotků z Řecka se angažuje hlavně europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová, která tyto tábory osobně navštívila. Dokonce se našly rodiny, které byly ochotné tyto děti přijmout.
„Z dostupných údajů víme, že v Řecku je momentálně 3 792 nedoprovázených dětí a z toho jich je 417 ze Sýrie. Mladších 14 let je 7 %, tj. 30 dětí. Z nich by si ČR mohla vybrat vhodné adepty na přijetí. Většina z nich nemá rodiče (zemřeli ve válce), nebo jejich rodiče jsou nezvěstní. Setkala jsem se s šestiletou holčičkou z Afghánistánu, které zahynuli oba rodiče během cesty,“ uvedla pro Křesťan dnes Šojdrová.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 14. ledna 2020 Foto: WIkimedia Commons – ilustrační
4 Komentáře
Realtoltek
Symbolické a hlavně politické gesto přijetí pár „možná“ sirotků neřeší vůbec problém.
Miloš Machát
Ano, je to tak.
Petr Adamec
Symboly takové bývají – neřeší problém, ale ukazují na důležité hodnoty. A pro těch pár dětí by to řešení být mohlo.
Honza Hučín
To jistě ano. Jenže:
1. Podle zpráv mně dostupných se jedná o adolescentní muže, nikoliv „děti“ podle naší představy. Přijímání chlapců-adolescentů by dávalo na symbolické rovině úplně jiný význam.
2. Máme zkušenosti (a tím myslím částečně i sebe) s přijetím křesťanských rodin z Iráku a víme, jak se toto gesto změnilo v karikaturu, když velká část z nich odešla z ČR.