Největší americká evangelikální agentura pro adopci a pěstounskou péči opustila svou dřívější pozici na biblické morálce a říká, že nyní bude umísťovat děti i párům, které o sobě otevřeně říkají, že jsou homosexuální nebo transgenderové.
Bethany Christian Services koncem února oznámila, že od nynějška bude poskytovat služby rodičům LGBT po celých Spojených státech.
Sozvisející – LGBT skupina reaguje na evangelikály a žádá biskupy anglikánské církve, aby jí vyjádřili podporu
Podle The New York Times organizace oznámila změnu svým asi 1500 pracovníkům mailem, který byl podepsán ředitelem Chrisem Paluskym. „Nyní budeme poskytovat služby s Ježíšovou láskou a soucitem mnoha druhům rodin, které v dnešním světě existují. Zaujímáme postoj, kdy je vítaná pomoc od kohokoli.“
Organizace zaujímala od roku 2007 pozici, že „Boží záměr pro rodinu je smlouva a celoživotní manželství jednoho muže a jedné ženy.“ Letos v lednu však předsednictvo toto ustanovení odstranilo. Její nová pravidla konstatují, že „křesťané vzájemné dobré víry mohou rozumně nesouhlasit v různých doktrinálních otázkách, ve kterých Bethany jako organizace mění svou pozici.“
Nathan Bult, viceprezident pro veřejnost a státní orgány pro Times vyjádřil, že současné předsednictvo přijímá členy s „rozmanitými osobními pohledy na sexualitu.“
Co to znamená: V Hemingwayově románu I slunce vychází se Bill Gorton ptá svého kolegy veterána: „Mike, jak jsi zkrachoval?“ – „Dvěma způsoby,“ odpovídá Mike, „poznenáhlu – a pak náhle.“
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Takto probíhá obvykle i morální bankrot.
V roce 2019 Palusky pro časopis Christianity Today napsal, proč jeho organizace dělá ústupky požadavkům státu a dává děti homosexuálním párům. Palusky vysvětloval, že jeho skupina stále věří, že Bible je živé Boží slovo a že Boží plán pro manželství a rodinu je takový, jak je to napsáno v Bibli.
„A zároveň je nám jasné, že Bethany jako organizace nemůže celý prostor pěstounské péče postoupit sekulárnímu světu a nedat dětem příležitost poznat Ježíše formou láskyplné péče,“ dodal Palusky. „Proto budeme pokračovat ve své práci se zajišťováním pěstounské péče a sloužit všem rodinám v souladu s požadavky našeho kontraktu.“
Bethany se musela vypořádat s náročným rozhodováním, jak vyhovět státu a pokračovat ve službě rodinám – nebo podstoupit riziko, že budou muset zavřít. V téže době však jiná soukromá agentura, která umisťuje děti do rodin, St. Vincent Catholic Charities stála před stejným rozhodnutím jako Bethany. Rozdíl mezi oběma skupinami je takový, že St. Vincent se nesklonila před utlačujícími a nespravedlivými státními požadavky. Katolická skupina odmítla ustoupit, a proto dosáhla dočasného vítězství – a zachovala si morální důvěryhodnost.
Albert Mohler, (člen rady The Gospel Coalition) nedávno napsal:
Lidé ze St. Vincent Catholic Charities se museli rozhodnout. Buď mohli stát na katolické doktríně a teologii, nebo mohli pokračovat ve své službě. Rozhodli se zachovat si katolický postoj. Ale na případu křesťanské agentury Bethany je vidět, že se svého křesťanského přesvědčení vzdala. Rozhodla se, že zachová to, co vyžadují úřady, a vyhověla požadavkům morálních revolucionářů.
Bethany šla původně jinou cestou, a sice přizpůsobovat se postupně. V roce 2019 souhlasili, že budou dávat děti dvojicím LGBT ve státech a lokalitách, kde to úřady vyžadovaly. Téměř přesně po dvou letech se však najednou plně přizpůsobili. Bethany se rozhodla, že začne dávat děti do takových podmínek „i tam, kde k tomu ze strany úřadů nebyli nuceni“
První ústupek je poněkud pochopitelný. Když se museli rozhodovat mezi nemorálností umísťovat děti do LGBT domovů, nebo nepomáhat sirotkům vůbec, vybrali si, že vyhoví úřadům. Zato poslední rozhodnutí nebylo vynuceno vnějším tlakem, ale nedostatkem biblického přesvědčení uvnitř organizace.
Související – Švýcaři odsouhlasili ochranu pro LGBT osoby, evangelikální aliance vyjádřila obavu
Proč to Bethany tak snadno vzdala? Možná proto, že věděla, že křesťany to nebude zajímat.
Podle průzkumu agentury Barna 55 procent křesťanů říká, že sexuální orientace by neměla určovat, komu svěřit dítě do péče, nebo že je pro lepší být v péči homosexuálního páru než v dětském domově.
Tento průzkum také zjistil, že 76 procent těch, kdo sami sebe hodnotí jako křesťany, aspoň částečně souhlasí s tím, že je lépe, aby se křesťanské organizace podvolily požadavkům úřadů ovlivněným LGBT, než aby přestaly fungovat úplně.
Jedná se o nešťastný trend mezi dnešními křesťany. Jsme ochotni stát za svým přesvědčením, dokud nás to nic nestojí. Jsme ochotni žít podle svých zásad, dokud nehrozí, že bychom mohli tratit. A potom považujeme nejen za ospravedlnitelné, ale dokonce za povinnost revidovat své principy tak, abychom si uchovali moc a vliv. Zdá se, jako by už neexistovalo morální přesvědčení, které nejsme ochotni opustit, pokud si myslíme, že výsledek je oprávněný.
Místo ohledů na to, co si myslí většina, měli bychom hledat odpověď v Božím slovu. Tam zjistíme, že Jakub (1,12) říká: „Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.“ A Pavel vyjadřuje: „V činění dobra neochabujme; nezemdlíme-li, budeme ve svůj čas žnout“ (Galatským 6,9).
Bible je jednoznačná: Křesťané nejsou povoláni k tomu, aby vyhrávali. Jsme povoláni k tomu, abychom vytrvali. Možná ztratíme jednu bitvu, ale nikdy bychom neměli opustit svou věrnost biblické morálce kvůli něčemu, co považujeme za dobré.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Joe Carter Překlad : Jan Vopalecký Zdroj: The Gospel Coalition Foto: Pixabay – ilustrační
5 Komentáře
Realtoltek
Jj za chvíli ji tam budou mít zabořenou.
Jiří Aron
Pan Carter tu píše, že to poslední rozhodnutí Bethany nebylo způsobeno vnějším tlakem, ale nedostatkem biblického přesvědčení uvnitř organizace.
Pravdou bude spíš obojí:
1/ Bethany nechce „podstoupit riziko, že budou muset zavřít“ a obává se, že by mohli „celý prostor pěstounské péče postoupit sekulárnímu světu“. Což je rozhodně vnější tlak.
2/ Vnitřní tlak. Nedostatek biblického přesvědčení je v tom, že vedení Bethany může být vedeno více strachem o sebe, o svou práci, o ztrátu příjmů, o děti k adopci. Možná jim chybí důvěra, víra, spoléhání se na Boha ve svých zkouškách.
Zajímavé je i celé to dilema článku pana Cartera, které nazývá morálním: píše o opuštění pozice biblické morálky, o morální důvěryhodnosti, o morálním přesvědčení atd. A korunu tomu dodává závěrečnou výzvou: „nikdy bychom neměli opustit svou věrnost biblické morálce“. Jde o věrnost Bohu, ne morálce, morálka nás nespasí.
Arnošt Kobylka
Pokud ovšem 55% u.s. křesťanů je ochotno korigovat svůj postoj k LGBT, tak to nemusí být nutně opuštění biblické doktríny, ale třeba, alespoň v jejich svědomí posun ve výkladu. Protože svědomí není formováno jen raciem a textem, ale také srdcem. Ostatně to byl jeden z důrazů Ježíše.
David Brož
Z mého pohledu je otázka složitější. Na jednu stranu si nemyslím, že by „sexuální orientace neměla určovat, komu svěřit dítě do péče“, ale na druhou stranu si myslím, že je pro dítě „lepší být v péči homosexuálního páru než v dětském domově“ – protože něco vím o tom, co znamená (a jaké má celoživotní dopady) citová deprivace.
To znamená, že by měly při adopcích mít přednost kompletní, plně funkční, prověřené heterosexuální rodiny, ale existují i děti, o které není příliš zájem (postižené nebo u nás např. romské). Domnívám se tedy, že pro takové děti je pořád lepší být v rodině, kde sice budou postrádat mužský a ženský vzor, ale stále se jim může dostávat láskyplné péče (tedy lepší než vyrůstat v ústavu).
Podobně jako si nemyslím, že je ideální, pokud dítě vyrůstá pouze v péči pěstounky (vesničky SOS) – protože se jedná o neúplnou rodinu, kde chybí otec. Ale i zde je to lepší, než vyrůstat v ústavu.
Adam Hladky
Myslím, že podstatný je pohled:
„Nyní budeme poskytovat služby s Ježíšovou láskou a soucitem mnoha druhům rodin, které v dnešním světě existují. Zaujímáme postoj, kdy je vítaná pomoc od kohokoli.“
Ty rodiny existují, průzkumy ukázaly, že děti v nich vychovávané jsou z různých důvodů vychovány spíš lépe (rodiče museli vynaložit víc „námahy“ k jejich získání, děti jsou „psychicky odolnější“, protože se občas musely vyrovnávat s výsměchem a nepřízní části okolí). A není správné vnucovat všem svůj názor na to, co je správné .. taky nebudou dávat děti jen rodinám věřících katolíků.