Náboženské pozadí války na Ukrajině

Americký konzervativní portál The Gospel Coalition přinesl základní informace o náboženském pozadí války na Ukrajině. 

Co se zatím stalo?

Požehnání ruského patriarchy Kirilla invazi na Ukrajinu rozdělilo celosvětovou pravoslavnou církev a vyvolalo kritiku křesťanů všech tradic.

Hlava Ruské pravoslavné církve v nedávném kázání odůvodnila ruskou invazi tím, že konflikt je součástí boje proti hříchu a tlaku západních liberálů na pořádání průvodů pro homosexuály a také „zkouška loajality“.

SOUVISEJÍCÍ – Ukrajinští evangelikálové jsou na černých listinách. Ruské jednotky je mají zatknout

Biskupové z Ukrajinské pravoslavné církve povolili kněžím využívat symbolický akt a během veřejných bohoslužeb nepřipomínat patriarchu Kirilla ve svých modlitbách.

Celosvětová skupina 275 ruských pravoslavných kněží a jáhnů také vyzvala k „ukončení bratrovražedné války“ a potvrdila právo lidu Ukrajiny na své politické sebeurčení. Kromě toho ekumenická skupina více než 100 amerických křesťanských vůdců také poslala dopis Kirillovi, v němž ho požádala, aby využil svého vlivu k zastavení invaze na Ukrajinu a „s modlitbou znovu zvážil svou podporu“. 

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Leave this field empty if you're human:

Kdo jsou ruští pravoslavní křesťané?

V křesťanství existují tři velké tradice – protestantismus, katolicismus a východní pravoslaví. V rámci východního pravoslaví existuje několik samosprávných církevních jurisdikcí známých jako patriarcháty, v jejichž čele stojí patriarcha.

Pravoslavné církve byly historicky organizovány podle národní příslušnosti, přičemž patriarchové mají na svých územích autonomii a zároveň jsou vázáni společnou vírou. Ruská pravoslavná církev, také známá jako Moskevský patriarchát, si nárokuje výlučnou jurisdikci nad všemi východními pravoslavnými křesťany, kteří pobývají v bývalých členských státech Sovětského svazu, s výjimkou Gruzie. Přibližně polovina světových pravoslavných věřících – asi 150 milionů lidí – je součástí Ruské pravoslavné církve a asi jedna ze tří (36 procent) farností Ruské pravoslavné církve se nachází na Ukrajině.

Současným patriarchou je Kirill I. (původním jménem Vladimir Michajlovič Gundjajev), který byl do úřadu zvolen v roce 2009. Kirill byl první hlavou Ruské pravoslavné církve, který byl zvolen po pádu Sovětského svazu.

Kdo jsou ukrajinští pravoslavní křesťané?

V roce 2019 se od Moskevského patriarchátu odtrhla skupina ukrajinských pravoslavných farností, což vyvolalo největší schizma v rámci pravoslaví za posledních několik staletí. 

Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, kterého většina považuje za nejvyšší autoritu pravoslavné církve, daroval ukrajinské církvi tomos neboli svatý svitek, čímž jí poprvé od roku 1686 udělil nezávislost na Ruské pravoslavné církvi. (Ačkoli patriarcháty jsou samosprávné, Konstantinopolský ekumenický patriarcha je jimi uznáván jako primus inter pares („první mezi rovnými“) a je považován za duchovního vůdce mnoha východních křesťanských farností. V reakci na to ruské pravoslaví přerušilo styky s Konstantinopolí.

SOUVISEJÍCÍ – Ruské úřady zatkly kněze za protiválečné kázání

Odtržením od Ruské pravoslavné církve byla nová Ukrajinská pravoslavná církev považována za hrozbu pro „duchovní bezpečnost“ Ruska.

Toto rozdělení v rámci pravoslaví mělo geopolitické důsledky. Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko v roce 2018 prohlásil: „Nezávislost naší církve je součástí naší proevropské a proukrajinské politiky.“  A jak zdůrazňuje Max Seddon, byla to rána pro Vladimira Putina, pro kterého se Ruská pravoslavná církev stala symbolem sféry vlivu Moskvy v okolních zemích. Zatímco Ukrajina uvítala přijetí tomosu jako „událost neméně významnou než naše cíle vstoupit do EU a NATO“, Putin uprostřed noci svolal svou bezpečnostní radu, aby projednala náležitou reakci.

Odtržením od Moskevského patriarchátu byla nová ukrajinská církev vnímána jako hrozba pro „duchovní bezpečnost“ Ruska. Putin to dokonce použil jako součást své záminky k invazi na Ukrajinu. Putin ve svém projevu z 21. února řekl:

[Ukrajinská vláda] pokračuje v přípravě zničení Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. Toto není emocionální soud; důkaz toho lze nalézt v konkrétních rozhodnutích a dokumentech. Ukrajinské úřady cynicky proměnily tragédii schizmatu na nástroj státní politiky. Současné úřady nereagují na výzvy ukrajinského lidu ke zrušení zákonů, které porušují práva věřících. Kromě toho byly v ukrajinském parlamentu přijaty nové návrhy zákonů namířených proti duchovenstvu a milionům farníků Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.

Co je to „duchovní bezpečnost“?

„Duchovní bezpečnost“ je podmnožinou ruské národní bezpečnosti, která zahrnuje ochranu tradičních ruských hodnot pomocí autority jak Putinova režimu, tak Ruské pravoslavné církve. 

Putinova administrativa v roce 2000 vydala Koncept národní bezpečnosti, návrh „systému pohledů na to, jak v Ruské federaci zajistit bezpečnost jednotlivce, společnosti a státu proti vnějším a vnitřním hrozbám v jakémkoli aspektu života a činnosti“. Součástí bylo vysvětlení konceptu, který se stal známým jako „duchovní bezpečnost“:

Zajištění národní bezpečnosti Ruské federace zahrnuje také ochranu kulturního a duchovně-mravního odkazu a historických tradic a standardů veřejného života a zachování kulturního dědictví všech ruských národů. Musí existovat státní politika pro zachování duchovního a morálního blahobytu obyvatelstva, zákaz využívání vysílacího času k podpoře násilí a proti nevítanému vlivu zahraničních náboženských organizací a misionářů.

SOUVISEJÍCÍ – „Nejsem odvážný, povolal mě k tomu Bůh,“ říká šéf ruských evangelikálů po kritice invaze

Četní pozorovatelé Putinovy ​​vlády vyjádřili obavy, že tato politika umožňuje státu zvýšit svou moc nad ruskými občany. 

Proč Kirill podporuje Putinovu válku proti Ukrajině?

Kirill je blízkým spojencem Putina. I když se v některých oblastech neshodnou, spojuje je jejich touha chránit „duchovní bezpečnost ruského světa“ – který, jak se domnívají, zahrnuje Ukrajinu. Když Světová rada církví nedávno napsala Kirillovi, aby „zakročil a zprostředkoval zastavení této války“, patriarcha odpověděl, že „síly, které zjevně považují Rusko za svého nepřítele, se přiblížily k jeho hranicím“ a že Západ byl zapojen do „rozsáhlé geopolitické strategie“ s cílem oslabit Rusko.

Od té doby, co se Putin ujal moci, podnikl řadu pokusů vykreslit se jako ochránce křesťanstva. Zdá se, že Kirill je ochoten podpořit Putinovy ​​mocenské ambice, protože jsou v souladu s jeho vlastní agendou. Zatímco patriarcha tvrdí, že Ukrajina je stále pod jeho duchovní jurisdikcí, Putin vidí Ukrajinu jako součást ruského impéria, které bylo zničeno po pádu Sovětského svazu. „To, co Putin považuje za politickou obnovu,“ říká Philip Pullella, „Kirill vnímá jako křížovou výpravu.“

Jaké je z toho poučení pro křesťany na Západě?

Během posledního desetiletí stále větší počet křesťanů chválil Putina a jeho spojence kvůli jejich kritice západní dekadence. Ruský prezident se veřejně vyjádřil k homosexualitě a rozvodu a vyjádřil podporu „tradiční rodině“. Křesťané na Západě si ale často neuvědomují, že Rusko není zdaleka útočištěm sociálního konzervatismu. V zemi dochází k téměř největšímu počtu potratů na světě a její autoritářský vůdce je „pro-choice“. V roce 2017 Putin řekl: „V moderním světě je rozhodnutí na ženě samotné,“ a dodal, že pokud by potrat byl nezákonný, tato praxe by se pouze zatlačila do ilegality, což by způsobilo nesmírné škody na zdraví žen.

Alexis Mrachek vyjadřující sentiment sdílený mnoha odborníky na Rusko říká, že „Putinovo použití tradičního křesťanství je cílený politický kalkul. Američtí a evropští pozorovatelé by udělali dobře, kdyby tu přetvářku odhalili.“

Podobně moskevský patriarcha Kirill není zastáncem křesťanských hodnot, jako je třeba náboženská svoboda. Má také malou toleranci k ruským křesťanům, kteří nechtějí být pod jeho duchovním vedením. Kirill řekl, že „v Rusku nemůže být místo pro volný trh v třeba náboženském životě“ a nazval „zahraniční misijní činnost zlověstnou hrozbou pro národní bezpečnost“. Ale je to jeho neschopnost postavit se nespravedlivé válce, co z něj dělá hrozbu pro křesťany na Západě a pro ty na Ukrajině. Ať už ze strachu nebo úcty, dovoluje Putinovi využít autoritu ruské církve k diskreditaci křesťanské víry.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: Joe Carter Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 24. března 2022 Foto: Wikimedia Commons – patriarcha Kirill a Vladimir Putin