Maryja Kalesnikava, která v úterý na hranici s Ukrajinou roztrhala svůj pas a tím znemožnila svou deportaci ze země, je zadržená a je ve vazbě ve věznici na ul. Valadarskaha, kde sedí i Pavel Sieviaryniec. Dnes se s ní setkala její advokátka. Maryja je na cele s dalšími pěti ženami. Je podezřelá z vyzývání k uchvácení moci nebo násilné změně ústavního pořádku Běloruské republiky. Poté, co ji unesli na ulici, ji mnoho hodin „přemlouvali“, aby souhlasila s deportací ze země, nakonec se o to pokusili násilím. Maryja advokátce také řekla, že „čelila hrozbám fyzického násilí, které, když byla v budově útvaru pro boj s organizovaným zločinem, nemohla vnímat jinak než jako skutečné“. Má v úmyslu podat stížnost proti vyhrožování smrtí. Maryja má pár modřin a je unavená, minulé dva dny byly pro ni těžké. Morálně je ale silná.
V Minsku proběhla další demonstrace na její podporu, 13 žen na ní bylo zadrženo.
Ve středu byl zadržen Maksim Znak, další člen prezidia koordinační rady. Na svobodě tak zůstává už jen Světlana Alexiejevičová. Ze sedmičlenného prezidia jsou 3 lidé ve Varšavě, 1 ve Vilniusu, 2 ve vězení a Alexiejevičová na svobodě v Bělorusku. U zadržených politiků probíhají domovní prohlídky.
Na nositelku Nobelovy ceny za literaturu Světlanu Alexijevičovou ve středu neustále „někdo“ zvonil a na dvoře stála auta bez poznávacích značek. Před jejím domem se sešli lidé, kteří ji přišli bránit před zadržením. Později se do jejího bytu sjeli velvyslanci několika evropských zemí včetně českého a slovenského. „Deutsche Welle“ s odvoláním na diplomatické zdroje prý uvedla, že diplomaté z misí EU v Bělorusku plánují na směny přebývat v jejím bytě ve dne v noci. Chtějí ji tak uchránit před zatčením.
Hlavní zprávou dne je návštěva Sviatlany Cichanouské v Polsku. Ve Varšavě byla přijata na nejvyšší úrovni jako hlava státu. Setkala se s polským premiérem Mateuszem Morawieckim, s běloruskou diasporou, s vůdci hnutí „Solidarita“ a promluvila na Varšavské univerzitě. Primátor Varšavy jí symbolicky předal klíč od nové budovy Běloruského domu – kdyby chtěla, mohla by si tam zřídit sídlo. Kromě toho Sviatlana poskytla rozhovory mnoha zahraničním médiím. Kromě jiného se vyjádřila k násilným deportacím a řekla, že režim si myslí, že když všechny demokratické lídry uvězní nebo deportuje, protesty skončí. Nepochopil, že protesty neřídí koordinační rada, ale lidé sami. Odpoledne odletěla polským vládním vrtulníkem na Evropské ekonomické fórum v obci Karpacz. Novinář z televize Belsat se netajil nadšením a řekl, že Cichanouska byla skutečnou hvězdou setkání a dostalo se jí přijetí a ochrany jako americkému prezidentu: přiletěla vrtulníkem, pak ji vezlo pancéřované auto, okolo ní byla početná ochranka.
Donald Tusk navrhl EU, aby nominovala Sviatlanu Cichanouskou a jejího manžela Siarheja, který je stále ve vězení, na Nobelovu cenu míru, „aby tak vzdala hold všem Bělorusům, kteří se zapojili do tohoto nejpokojnějšího hnutí“. Také řekl, že nominace Cichanouských se stane důležitým signálem… Kromě toho byly Sviatlana Cichanouska, Maryja Kalesnikava a Veranika Capkala nominovány na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu.
Skončím slovy prohlášení Světlany Alexiejevičové v překladu Edity Jiráskové:
„Ve vedení Koordinační rady už nezůstal žádný z mých ideových souputníků. Všichni jsou buď ve vězení, nebo byli nuceně vyvezení do ciziny. Dnes jako posledního sebrali Maxima Znaka.
Nejdřív nám ukradli naši zemi, teď odstraňují ty nejlepší z nás. Ale místo těch, kteří byli vyrváni z našich řad, přijdou stovky dalších. Nebyla to ale Koordinační rada, kdo se vzbouřil. Vzbouřila se země. Chci zopakovat to, co říkám stále. Nepřipravovali jsme převrat. Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti byl zahájen dialog. Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, jenže ulice, to jsou stovky tisíc lidí, kteří každou neděli a každý den vychází do ulic. Tohle není ulice. To je náš lid.
Lidé vychází do ulic s malými dětmi, protože věří, že vyhrají.
Ještě chci apelovat na ruskou inteligenci, když to řeknu takhle postaru. Proč mlčíte? Slyšíme jen vzácné hlasy podpory. Proč mlčíte, když vidíte, jak drtí malý hrdý národ? Ještě pořád jsme vaši bratři.
A svému národu chci říct, že ho miluji. Jsem na něj hrdá.
Opět někdo neznámý zvoní u dveří…“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga (autorka chce zůstat v anonymitě) Datum: 10. září 2020 Foto: Olga – protesty v Bělorusku
