V reakci na pandemii se vícero křesťanů snažilo najít odpovědi na otázky, kde v tom všem je Bůh. Americký reformovaný teolog John Piper přišel se svým pohledem na celou situaci. Také britský profesor John Lennox napsal knihu k této problematice.
V rozhovoru pro Christianity Today N. T. Wright vysvětli své pohnutky k sepsání knížky, která také vyšla v českém překladu. Britský teolog vysvětlil, že v březnu na dotaz časopisu Time napsal článek k pandemii, který dostal provokativní titulek „Křesťanství nenabízí odpovědi na koronavirus,“ což se setkalo s bouřlivými reakcemi ze strany některých křesťanů.
SOUVISEJÍCÍ – N. T. Wright: Zármutek otevírá nové dveře k poznání sebe a Boha
Jeho cílem bylo se ztotožnit s textem z Římanům 8, kde Pavel píše o „nevyslovitelném lkání,“ což by křesťany mělo vést k postoji pokory, a ne si myslet, že máme odpovědi na všechny otázky. Wright poznamenal, že se v knize snažil popsat jak Písmo k nám mluví v okolnostech, které během pandemie zažíváme.
Novozákonní teolog souhlasil s tvrzením, že církev na Západě žije tak dlouho v pohodlí a v bezpečí, že zapomněla na to, jak se vypořádat s utrpením a bolestí.
„Neustále slyším křesťany, kteří se ptají: „Mohl by to být konec světa?“ A chci jim připomenout, že se takové věci staly znovu a znovu. Například v letech 1917–18 existovala velká španělská pandemie chřipky, během níž byly kostely v některých částech světa uzavřeny celý jeden rok,“ řekl pro Christianity Today Wright.
Dále uvedl, že byl překvapen dopisy Martina Luthera, v niž se musel německý reformátor vypořádat se situací, kdy lidé v jeho okolí čelili nebezpečné epidemii a potřebovali pomoc a povzbuzení. Lutherova odpověď byla velmi praktická a říkal jim, aby užívali léky, pomáhali, kde se dá a snažili se vyhýbat místům, kde by mohli být nakaženi.
Problém dnešního křesťanství vidí v tom, že se za každou cenu snaží najít odpovědi na všechny problémy. Mnoho věřících se podle Wrighta domnívá, že protože Bůh je svrchovaný, buď ty věci dělá úmyslně, nebo alespoň to úmyslně dovolil. Domnívá se, že to není ten správný přístup. Jako křesťané potřebujeme pokoru a přiznat si, že neznáme odpovědi na všechny otázky.
Wright připomněl, že pasáž z Římanům 8 učí křesťany velmi důležitou lekci, která by jim mohla pomoci v době pandemie. Pavel v ní popisuje život plný slávy a práce Ducha svatého a píše jak nás žádná moc nemůže oddělit od Kristovy lásky, ale je tam také pasáž o utrpení a zejména verše 26 a 27 mluví o našich slabostech.
V reakci na uzavření kostelů kvůli koronaviru, Wright řekl, že Luther varoval křesťany, aby svým nezodpovědným chováním nešířili infekci. To je nezodpovědné. A pokud věřící milují církevní budovy více, než své blízké, pak je něco v nepořádku.
Výzva k praktické církvi
Na příběhu ze Skutků 11, kdy učedníci v Antiochii slyšeli od proroka, že bude hladomor, tak reagovali velmi prakticky, tak Pavel a Barnabáš jsou posíláni do Jeruzaléma spolu s penězi na pomoc tamní církvi.
Podobně v pasáži z Jana 9, v příběhu slepého muže. Ježíš je velmi praktický a odrazuje své učedníky, aby se ptali, čí to byla vina a zda je za jeho chorobou nějaký hřích. Důležitou otázkou je, co bychom v reakci jako křesťané měli udělat.
Tyto pasáže nás podle Wrighta učí, abychom jako církev se učili reagovat na potřeby lidí kolem nás. To může být nabídnutím jídla nebo zdravotnického materiálu, a to nejen v době krize. Připomněl, že církev změnila svět tím, že jako první reagovala na potřeby kolem, než časem stát začal plnit tuto funkci.
„V církvi od prvního dne své existence děláme věci, jako je péče o chudé a vzdělání. Tyto věci jsou hluboko v církevní DNA. Křesťané by tedy měli tuto tradici kultivovat a držet se jí – a to nejen tehdy, když je pandemie,“ dodal v rozhovoru pro CT N. T. Wright.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 2. září 2021 Foto: YouTube – N. T. Wright
14 Komentáře
Eva Hájková
Myslím, že by nebylo od věci příště vyhledat nějakou lepší Wrightovu fotku. Snad je jich k dispozici více.
Eva Hájková
Je hezké, že vysvětlil důvody, proč vznikla pandemie.
Abychom se naučili pokoře. Abychom považovali druhé za přednější sebe.
A my křesťané bychom v tom měli jít patrně příkladem.
Mirek P.
Takže N. T. Wright se obrací k církvi, jenže pro nás není pandemie zásadní problém “ ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu“ , “ všechno je vaše, přítomnost i budoucnost … vy však jste Kristovi“. Jistě nás může přivézt k osobní inventuře, přehodnocení některých aktivit. Sociální činnost církve ovšem nespasí svět ( i kdybychom se rozkrájeli ), zvláště bez zvěstování Krista.
Pandemie je zastavením pro nevěřící. Jenže to se Wright bojí říci, že je zde hřích a za něj zasloužená odplata na úrovni celých společností a civilizací ( s nějakou matematickou provázaností na úrovni jednotlivce bych již byl opatrnější ). A to, že zatvrzelý hříšník může skončit navěky v gehenně, to už vůbec není Wrigthovo téma. Co s takovými teology, kteří se těžkým pasážím z Písma vyhýbají ? Má smysl jim věnovat pozornost ?
Eva Hájková
Těm těžkým pasážím z Písma musí nakonec porozumět každý sám. A každý křesťan jim asi rozumí jiným způsobem. Každý si je vykládá po svém.
Jistě máte pravdu v tom, že člověk (jako například Wright) pak nemůže říkat druhým, co by měli dělat. Protože oni rozumějí Písmu jinak.
Mirek P.
Abych taky přidal trochu osobního svědectví ( jak správně napsala paní Nedbalová, mnozí se zde toho bojí ) : Jedno z největších požehnání, které jsem od Boha dostal, když jsem uvěřil, byla schopnost učit se jazyky. Předtím do mých dvaceti let se do mně školství pokoušelo cpát ruštinu a němčinu a já tak se zahanbením proplouval mezi nadanějšími spolužáky. Pak jsem vydal život Kristu a najednou ze mně spadl blok existencionálních otázek, otázek o smysluplné komunikaci a najednou mě jazyky začaly bavit. Nejlepší investice mého života bylo 100 Kč do řeckého Nového Zákona, které tehdy laskavě prodávalo studijní oddělení ETF i nestudentům. A kdybych se nenaučil anglicky, asi bych zemřel duchovní podvýživou z toho, co předkládá dnešní česká církev. Například N. T. Wright je pro množství slovního balastu pro mne naprosto neposlouchatelný. Jiný zde uváděný autor John McArtur je naopak tak biblický, až si člověk říká, zda to nejsou příliš těžká slova ( včetně jeho vtípku : N. T. Wright is New Testament wrong ). Ale mám z čeho volit.
Na závěr na povzbuzení nádherná country Tři dřevěné kříže https://www.youtube.com/watch?v=tjBIJVmT1vI
Mirek P.
Výborně, redakce rychle přiřadila můj příspěvek, palec nahoru. Takže upřesním, kdybyste si ve vyhledavači zdejšího webu chtěli najít ( a to doporučuji ) články, musíte uvést přesné jméno MacArthur
Eva Hájková
Zřejmě si proto myslíte, že jste lepší křesťan než jiní, eventuálně než Wright. Já znám ovšem několik křesťanek, které také vydaly život Kristu a nic zvláštního se s nimi nepřihodilo. Žádné nové schopnosti se u nich neprojevily. Leda snad, že už nežijí v hříchu, v jakém žily předtím. Ale v hříchu nežije ani spousta nevěřících. A po svých zkušenostech musím konstatovat, že u nevěřících je někdy i daleko víc lásky než u věřících křesťanů. Ale nikoho nechci soudit. Věřím, že Bůh vede každého člověka jinak, proto se nemáme srovnávat s druhými.
Váš McArthur mi rozhodně není bližší než Wright. Ale rozumím tomu, že vy to vidíte jinak a jsou pro vás důležitější jiné věci.
Mirek P.
Naopak, já se jako křesťan cítím tak bídně, že už raději více než rok nechodím k Večeři Páně. Pokud se Vám mé svědectví zdálo pyšné, omlouvám se, je to naopak. Chtěl jsem naplnit slovo “ Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.“ Jako svědectví, že Ježíš skutečně může uzdravit duši člověka a připravit pro něj život na míru i v tomto padlém světě. Jinak bych možná skončil u příležitostných prací a nakonec jako bezdomovec. A určitě bych chybu neviděl v systému.
A pokání jsem také zažil a jsem vděčný těm, kteří ho tehdy na Maninách tak zdůrazňovali. Když jsem si vzal seznam hříchů z Řím 1, 18-32, nebyl jsem smilník, zloděj ani zlomyslník. Našel jsem se až ve verši 31 – bez soucitu a slitování. Tam mi Ježíš daroval nové masité srdce. Že někteří nevěřící jsou i nadále v tomto směru mě zahanbujícím příkladem, je mi záhadou. Proto také o nich nevyslovuji žádné soudy. Rozsuzuji pouze to, co se káže v církvi.
Olga Nedbalová
Každý křesťan byl kdysi hříšníkem. Neboť všichni jsme byli hříšní a vzdálení od Boha. Já jsem dlouho nemohla pochopit, že s hříchem budu muset bojovat neustále. Pořád jsem čekala, kdy se ráno vzbudím a budu už konečně ten pravý křesťan. Ale pak jsem pochopila, že jsem na cestě za Kristem. A ta cesta není vždy lehká. Poznat a vyznat svůj hřích je nutné. A je také nezbytné pochopit, že Ježíš za naše hříchy umřel. Že svou smrtí je vzal na sebe. A že i když my jsme nedokonalí, klopýtáme, pochybujeme, i přesto všechno nás Kristus miluje. Podpírá. Satan nás chce oddělit od Boha. V zásadě má dva způsoby – buď nám namluví, že to co děláme, vlastně ani hřích není. Možná je to v Písmu psáno, ale doba přece pokročila, tak nebuďme na sebe přece tak přísní. Druhý způsob je, že vidíme svůj hřích. Jsme zděšení svou hříšností. Ale zapomeneme na Kristův dokonalý plán vykoupení. Čím složitější myšlenkové konstrukty – tím pro ďábla lépe. Ježíš většinou používá jasnou řeč. Ano, jsem hříšnice, ale právě pro takové Ježíš přišel na svět. Ale to neznamená, že mám hřešit dál. Čím více rosteme v Kristu, tím více se mu chceme podobat. Procházím vývojem – dříve jsem svou až nezdravou kritičnost k jiným neviděla jako hřích. Postupem času jsem pochopila, že s kládou v oku těžko budu bližnímu vydělávat z jeho oka třísku. Nedávno mi sestra v Kristu od nás ze sboru předala pro mě převratnou myšlenku. Těm, kdo mi ubližují, žehnám. Ano, sice jsem to četla už tolikrát předtím v Písmu, ale až tehdy mi to došlo. Prostě žehnej. Úžasné. Boží 🙂 Neřekla, že oni nejsou hříšní, když jí ubližují. Ona se za ně modlí. Žehná jim, aby od svého hříšného jednání ustoupili. Děkuji Bohu a Hance od nás ze sboru.
Tomcube
Od Wrighte jsem četl dvě knihy. Čte se to dobře. Problémem je jeho pacifismus Takže už ho nečtu.
Mirek P.
Tak jsem dneska našel kratší video s N. T. Wrightem https://www.youtube.com/watch?v=8DahXvRaV4E
Tady je myslím poslouchatelný a teologicky v pořádku. Takže zde dlužím omluvu. Dál už se k jeho osobě vyjadřovat nechci. Myslím, že svým výrokem, že Bible nám ke koronaviru nic neříká, si již reputaci pošramotil dost a teď už to jen žehlí. To, že církev má pamatovat na chudé je samozřejmost. Pamatuji rok 1988, když bylo zemětřesení v Arménii.
Shora direktivně nařízena sbírka přes odbory a SSM. A já hledal cestičky, jak se tomu vyhnout, až jsem se sám styděl. Nakonec jsme se stejně po letech dozvěděli, že pomoc ve vagonech shnila odstavená někde na trati a do Arménie vůbec nedojela. Jenže právě v tom roce 1988 jsem se obrátil a od té doby, co bylo všemocné straně a vládě nemožné, se díky Kristu u mne stalo možné 🙂
Eva Hájková
Pro pana Mirka:
Proč jsou někteří nevěřící v mnoha směrech lepší než věřící?
Někteří mají vysoký stupeň sebereflexe.
Nakonec, i apoštol Pavel napsal, že pohané mají svědomí.
A někteří prostě mají rádi druhé lidi.
Realtoltek
Fakt nevím ale během pandemie jsem žádnou pokoru nikde neviděl. Ale viděl jsem totální chaos, nedodržování pravidel, aroganci, business.
PRK
Od Wrighta jsem před casem přečetla také několik knih. Vlastně jsem díky jeho polemice s Borgem ve své letité krizi víry pochopila, že ortodoxní křesťanství je argumentacne lepší než liberální. Několik let jsem četla jeho knihy. Skvělá byla jeho kniha Surprized by hope a veškerá historická argumentace pro spolehlivost biblického narativu. Později, tehdy jsem louskala jeho novou tlustou knihu o Pavlovi, mě překvapilo, že nevyhodnotil Izrael jako naplňování Božích proroctví. Dost mě to zaměstnávalo mnoho měsíců a let a dodnes mám na paměti jeho hlavní námitky. Poslední roky mi přijde však čím dál víc konformní, proto už se s ním neztotožňuji. S tím souvisí právě jeho postoje ke znamením doby a potažmo kovidu.