Co se ve vašem nitru odehraje, když čtete heslo „Musím být dokonalý“? Pocítíte osten bodnutí svědomí, že dokonalí nejste? Rebelsky se ve vás něco vzbouří vůči tomu, kdo po vás chtěl nemožné? Nebo souhlasně přitakáte, že to přesně vystihuje vaše vnitřní nastavení? Kniha Timothyho Sanforda už svým názvem může zaujmout čtenáře, který ví, jaké je to žít pod tlakem očekávání druhých. Čtenáře, který je ovlivněn prostředím zaměřeným na ideál, dokonalost a svatost spíše než na přítomnou realitu. Prostředí tlaku, očekávání a neustálé nespokojenosti se může vyskytovat kdekoliv, ale autor se zaměřuje na specifika rodin duchovních, kazatelů a aktivních pracovníků v církvi.
Sanford čerpá jak z bohatých osobních zkušeností, tak z příběhů těch, kdo s ním své životy sdíleli. Díky řadě kratičkých příběhů z církevního života a příkladů myšlenkových pochodů během čtení možná nabudete dojmu, že vás do jisté míry zná. Svou knihu řadí přehledně, píše čtivě a vtipně. Nemohl jsem se ubránit úsměvu, když mě opakovaně oslovuje jako pokusnou laboratorní myš. V určitých momentech jsem měl pocit, že si se mnou hraje, přehazuje si mě mezi kapitolami a mezi řádky rošťácky pomrkává. Jako by znal mé myšlenky. Kromě zdravého humoru oceňuji i autorovu vlastní reflexi tendence k sarkasmu. O sarkasmu mluví jako o napovrch probublávající hořkosladké zkušenosti člověka, který o něčem musí, a zároveň nesmí mluvit. K sarkasmu se tak uchylují právě ti, kteří jsou blokováni nábožensky vloženým studem, aby nemohli říct pravdu, a zároveň v sobě prožívají bouři emocí, která se dere na povrch. Kniha také obsahuje praktické nástroje diagnostiky, například dotazník prověřující škody, ale i praktické rady, jak se zažitými „herezemi“ žít.
SOUVISEJÍCÍ – Michaela Hartová: Zpátky k propasti (upozornění na zajímavou knihu)
Těžiště knihy spočívá v odhalení několika lživých poselství, které se jako nahrávky jukeboxu opakovaně spouštějí v mysli člověka a ovlivňují jeho život. Poselství jako Musím být dokonalý, Nikomu nemůžu věřit, Jsem tu pro druhé, Potřeby ostatních jsou důležitější než ty moje nebo Bůh je ze mě zklamaný. Autor poselství vystavuje na světlo, ukazuje na dynamiku jejich vzniku i působení a logicky je nabourává. Kniha nevede člověka jen k tomu, aby si postěžoval. Ano, nese v sobě jistou dávku rebelie, ale nezůstává jen u toho, že člověku rozbije jeho falešná poselství. Povzbudí čtenáře na cestu ke zdravému a zralému odpuštění, které v sobě zahrnuje jasné pojmenování křivdy, přijetí zodpovědnosti za svůj život a vztáhnutí se k druhému s milostí.
Během četby se mi v mysli zformulovalo několik otázek. Detaily týkající se americké církevní kultury lze jednoduše odfiltrovat. Zajímalo by mě, nakolik jsou autorem popsané rysy opravdu specifické pro děti vedoucích a služebníků v církvi, a nakolik jsou univerzální pro subkulturu církve. Dále jsem přemýšlel nad tím, jestli děti vyrůstající v církvi dnes prožívají to stejné, co generace, jejichž zkušenost autor zaznamenává. Možná je dnes přijatelnější být normálním dítětem a teenagerem, dělat chyby a být nezralý. Jsou současné děti služebníků pod stejným drobnohledem ostatních jako před dvaceti lety?
Přes své úzké zaměření v sobě kniha obsahuje cosi univerzálního. Nahrávky s herezemi a falešnými přesvědčeními nemají jen lidé vyrůstající v rodinách aktivních pracovníků evangelikálních církví. Falešná poselství z rodin, komunity i kultury si v sobě neseme všichni. Stejně tak máme do jisté míry falešné a zkreslené představy o Bohu. Každý jsme tak zodpovědný za to, abychom dozrávali a své postoje a vnitřní přesvědčení upravovali ve světle Boží pravdy a blízkých autentických vztahů.
V závěru knihy je patrný autorův osobní zápas o to, aby našel správná a neotřelá slova, kterými by dal čtenáři nově zakusit Boží lásku. Uvědomuje si riziko frází, kterým jsou jeho čtenáři od dětství vystavováni a které pro ně ztrácí obsah, a tudíž i sílu. Doporučuje cestu tiché vnímavé a meditativní modlitby a přivlastnění si známých biblických textů. Tímto způsobem se Bůh stává nejprve zdrojem síly a lásky a teprve potom tím, kdo proměňuje náš život a kdo na nás má vlastně obrovské nároky.
Autor: Dalimil Staněk. Datum: 23. prosince 2021
(Převzato se svolením z časopisu Život víry 2021/12, str. 23, www.zivotviry.cz.)
PhDr. Dalimil Staněk, DiS., je kazatelem CB Zlín. Věnuje se pastorační a poradenské činnosti jako kazatel a psycholog. Vyučuje o pastoraci na ETS v Praze.
Timothy L. Sanford: Musím být dokonalý, Nakladatelství KMS, 147 stran, 179 Kč
Knihu lze koupit v knihkupectví KMS (http://knihy.kmspraha.cz).
