Jak byste hodnotil současné vztahy mezi křesťany a židy?
Po dvou tisících letech křesťanského antijudaismu a vzájemné nedůvěry nastal v druhé polovině 20. století zlom. Na počátku stálo pokání ze strany křesťanů, kteří odmítli učení o tom, že Bůh zrušil svou smlouvu se židovským národem a přenesl ji na církev. Dnes jsou křesťané a židé často spojenci, kteří si uvědomují hloubku společně sdílených hodnot založených na biblickém poselství. V mnoha případech prakticky spolupracují ve věcech, na nichž se mohou shodnout. Jedním z takových témat je i společné vystupování proti antisemitismu a proti pronásledování křesťanů.
Jakým způsobem se dá nejlépe bojovat proti antisemitismu?
Antisemitismus se asi nikdy nepodaří úplně vymýtit, ale měl by se stát společensky nepřijatelným, aby nebylo možné tyto názory veřejně zastávat, aniž by si člověk uřízl ostudu. Taková atmosféra panovala za první republiky díky jasnému postoji prezidenta Masaryka. I dnes by měli veřejní činitelé a známé osobnosti dát jasně najevo, že antisemitismus je nepřijatelný. Je to potřeba zvláště proto, že záminky k protižidovské propagandě se v čase mění. Dnes už v Evropě málokdo zastává krevní pověru, proti které bojoval Masaryk, zato mnozí obviňují Izrael, jediný židovský stát, z těch nejhorších zločinů. Přitom je to pořád stejný princip: Židům se připisuje to, co společnost zrovna považuje za nejvíce odsouzení hodné. Ta dnešní obvinění jsou ale stejně mimo realitu, jako v případě tvrzení o tom, že Židé používají krev křesťanských dětí do macesů.
Proč by křesťané měli přijít podpořit Pochod dobré vůle a na co se můžou těšit?
Je to příležitost veřejně vyjádřit postoj, o kterém zde mluvíme. Odmítnout protižidovské předsudky, a přitom být součástí pozitivního, kulturního setkání lidí dobré vůle v krásném prostředí centra Prahy a Valdštejnské zahrady. Je to jedna z mála veřejných akcí, na nichž se spontánně setkávají křesťané a Židé, umělci i státníci. Letos vzpomeneme osudů mladých děvčat, která byla vězněna v terezínském ghettu, a budeme mít jedinečnou příležitost být svědky setkání dvou z nich po 75 letech. Kromě toho uslyšíme izraelskou jazzovou kapelu a známé české osobnosti.
Můžete nám přiblížit některé další projekty, které ICEJ organizuje?
V létě se více než stovka lidí vypraví na šestidenní pochod z Osvětimi do Žiliny po stopách Vrby a Wetzlera, dvou uprchlých židovských vězňů, kteří podali světu zprávu o nacistických vyhlazovacích táborech. Tento Memoriál byl nápadem Fedora Gála a organizujeme jej už čtvrtým rokem.
Pod názvem Světlo paměti pořádáme přednášky a besedy na středních školách. Naši vyškolení lektoři přinášejí do škol důležitá etická témata, jako je prevence rasismu, xenofobie a antisemitismu. Na příkladu historie seznamujeme s působením předsudků a hledáme cesty, jak toto poučení uplatnit v dnešní době.
Kromě toho pořádáme po celé republice ve spolupráci s místními křesťany setkání se známými osobnostmi, při nichž seznamujeme se současnou situací na Blízkém východě. Na pozvání sborů vysvětlují naši reprezentanti zásady Božího plánu se židovským národem a důvody, proč jako křesťané podporujeme Izrael.
Rozhovor s Mojmírem Kallusem, předsedou české pobočky ICEJ
Foto: Faceboook
Pochod dobré vůle se uskuteční v neděle 23. 4. 2017
Pochod vyjde z náměstí Franze Kafky v 14 hod., projde ulicemi Josefova a zastaví se na Palachově náměstí, kde se uskuteční pietní vzpomínka na oběti šoa. Poté budou účastníci pokračovat do Valdštejnské zahrady, kde se připojí k shromáždění.15:00 Setkání ve Valdštejnské zahradě, v prostorách Senátu PČR
