Franz Kafka v dopise otci Hermannovi z listopadu 1919 vysvětlil, proč se ho bojí. V listě dospívá k přirovnání jejich vztahu mezi otcem a dítětem k zápasu „havěti, která … vám saje krev, aby si sama zachovala život“. Možná jste takový parazitický zápas zakusili sami na sobě…
Naproti tomu List Efezským 6, 1-4 přináší vizi vztahu otce a dítěte, který je vykoupený a symbiotický – umožněný evangeliem. Se mnou coby novopečeným tatínkem ten kristocentrický pohled na tatínky docela zamával. Proto jsem si z toho úseku posbíral takovou miniaturní teologii otcovství.
Zkrátka a dobře: Pavel takového tatínka vyzývá, ať se – pro Boží slávu a cílevědomě – do života svých dětí zaboří až po uši.
SOUVISEJÍCÍ – K čemu jsou teologové? Případ cizoložství Karla Bartha
Tatínku, do toho!
Úsek Efezským 5,22-6,9 vkládá do tohoto Pavlova listu „kodex domácnosti“. Podle některých vykladačů napsal Pavel tento oddíl především proto, aby církvím pomohl prezentovat svou víru kulturně přijatelným způsobem; měl jim tedy pomoci v evangelizačním úsilí. Takové pojetí však podřazuje Pavlovy mravní imperativy kulturnímu vyjadřování a ignoruje jeho silný důraz na kontrast mezi křesťany („dětmi světla“, 5,9) a okolní kulturou („dětmi hněvu“, viz 2,3 podle ČSP, srov. 5,6-8) – o „Božím hněvu“ mluví už 6. verš]. Jinými slovy – Pavel křesťany povzbuzuje, aby se „pokristovštili“, a to nejen ve způsobech kulturně přijatelných, nýbrž i v těch, které kulturu provokují (a urážejí). Já tedy takového tatínka vyzývám: nořte se naplno do života svých dětí – a to permanentně a cílevědomě!
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Lepším výkladem je, že tento kodex podrobně vysvětluje, jak se Boží lid uprostřed světa plného neposlušnosti může těšit z proměněných vztahů mezi Kristem vykoupenými dětmi světla. Tento řád, tyto role – to jsou obecně platné zásady tvořící základní pilíře komunit, jejichž pojítkem je evangelium.
Někoho tedy možná překvapí, že Efezským 6,4 oslovuje jakožto ústřední osobu ve výchově dětí tatínka (a ne maminku). Poselstvím těchto kapitol je, že děti potřebují oba rodiče – maminku i tatínka. Co zde Pavel nařizuje manželovi, lze vztahovat i na jeho choť. Bylo by však pustou spekulací tvrdit, že Pavel ukazuje na tatínka a ve skutečnosti mluví k mamince. Tatínek to dostal příkazem, takže právě on coby hlava odpovídá za stanovení nejlepšího způsobu, jak příkaz splnit.
První zásadou této miniteologie tedy je, že se tatínek musí zapojit. Jenže jak má to zapojení vypadat?
SOUVISEJÍCÍ – Jaký je smysl utrpení v životě křesťana?
Je do toho ponořen až po uši
Efezským 6,1-4 ukazuje, že biblický otec pojímá své otcovství naplno. Pozná se to například na použité řecké terminologii: „vychovávejte“ (slovesoektrefó, Ef 6,4) lze přeložit „syťte, vyživujte“. To sloveso má tělesný rozměr; je užito pro způsob, jak člověk „živí“ (5,29) své tělo (a tedy i manžel svou manželku).
Součástí toho, co rozumím „úplným zapojením“, je prostě to, že by otec měl být s dětmi fyzicky pohromadě tak dlouho a často, jak to jen je možné. Pavlova citace z Desatera (6:2–3) nám připomíná postavu otce z Deuteronomia, který své děti učí Božímu zákonu soustavně, kdykoli se naskytne příležitost: „Když budeš sedět doma nebo půjdeš po cestě, když budeš uléhat nebo vstávat“ (Dt 6,7). Líčí zde muže, který je ve své rodině fyzicky přítomen během nejrůznějších denních činností – když sedí, chodí, leží i vstává.
Naučení: čím více času se svými dětmi trávíte, čím více (i když třeba jen normálních) věcí děláte společně, tím více budete mít příležitostí své potomky tvůrčími, praktickými způsoby vyučovat a sytit.
Jednou jsem viděl muže se dvěma syny. Kluci strkali ruce do škvíry na dně automatu a zkoušeli tak z něj vytáhnout sladkosti. Tatínek mě překvapil: obrátil se k nim a vyprávěl jim, jak sám míval ve zvyku krást věci z automatů, a podrobně jim vykládal, jak by se to dalo udělat. Ke svému přiznání ale dodal, že by byl raději, kdyby to byl nedělal, protože to nebylo hezké vůči jiným lidem a byla to neposlušnost vůči Božímu slovu; a napomínal je, aby žili životem plným laskavosti a víry.
Kdyby otec u toho automatu s chlapci nebyl, kdyby tedy nebyl fyzicky přítomen, nikdy by se jim nebývalo tohoto poučení dostalo.
Je cílevědomý
Pavel otce nevyzývá jen k vyučování jako k reakci na různé příležitosti, které k tomu vybízejí, nýbrž žádá od nich aktivní výchovu dětí v „kázni a napomenutích našeho Pána“. Nečekejte jen na příležitosti, nýbrž zaveďte si doma rytmus rodinného učednictví.
SOUVISEJÍCÍ – Čínské domácí církve – „blázni pro evangelium“
Aby otec účinně vytvářel učedníky, musí sám být věrným učedníkem. Takže, tatínku – studujte Boží slovo, posilujte svůj modlitební život, služte ve sboru a soustavně choďte ve víře s Bohem. Buďte ve svém duchovním životě cílevědomý a snažte se v tom být svým dětem vzorem.
A ta vaše cílevědomost ať je také radostná! Sám se překonávejte v tom, jak budete děti povzbuzovat projevy přízně, ukazovat jim, jak je máte rád a jak jste na ně pyšný. Neuvážené a zlostné chování „vydráždí vaše děti ke vzdoru“ (Ef 6,4), stejně jako když s nimi budete jednat chladně. Takové zanedbávání zažil Kafka, a proto napsal: „Ne každé dítě má takovou vytrvalost a nebojácnost, aby tak dlouho nepřestalo pátrat po laskavosti skryté pod povrchem, až by ji nakonec objevilo.“
Tatínku, neskrývejte svou laskavost za chladným zevnějškem. Projevujte svůj záměr radostným způsobem!
Oslavuje Boha
Jak zřejmě naznačuje Efezským 6,1-4, je konečnou a nejdůležitější zásadou biblického otcovství toto: vše má sloužit Boží slávě.
Biblické otcovství je svědectvím víry v Boha Otce. Bůh Otec pracuje na našem soustavném zrání (Jan 15,1-2; Ř 8,28); proto otcové nápodobou tohoto chování oslavují Otce.
Biblické otcovství též připravuje Ježíšovi nevěstu – církev. 1. Timoteovi 3,4 ukazuje, že dobří otcové pracují na tom, aby církev měla kvalitní vedoucí. Naše kultura hledá vedoucí s akademickou prestiží, úspěšnou kariérou a lákavými charismaty, avšak podle Pavla potřebuje církev muže, kteří milují své děti a velkoryse je vyživují v Pánu (viz Titus 1,6).
Tatínkové, přesvědčte se, že radost a život naplno je právě v tomhle: být až po uši a cílevědomě zapojen do života svých dětí – a tak, aby to vše sloužilo Boží slávě.
Autor: Davis Whetherell Překlad: Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 12. února 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
