Milan Mitana je kazatelem Církve bratrské ve Svatém Juru a má vystudovanou tělovýchovu. Na svém facebooku se těší z úspěchů slovenských sportovců, ale také sdílí fotky z běžeckých tréningů. Ptali jsme se ho na vztah mezi vírou a sportem.
Jaké místo má ve Vašem životě sport?
Sport mě provází od malička. Jako děti jsme hrávali na ulici fotbal, hokej, tenis či jiné sporty. Později jsem hrával v žákovském a juniorském věku výkonnostně volejbal za Nové Město N.V. a Slavii UK. Vystudoval jsem Fakultu tělesné výchovy a sportu v Bratislavě. Paradoxně – obklopen velmi sekulárním prostředím – jsem právě v tomto čase prožil konverzi ke Kristu, když jsem měl 21 let. Začal jsem přemýšlet o tom, jak spojit dvě vášně – víru a sport – dohromady. V roce 1999 jsem proto rozbíhal na Slovensku spolu s kolegou Davidem Phillipsem službu Athletes in Action. V současnosti jsem rekreačním běžcem. Běhám pro radost. Jednou ročně poběžím i jeden soutěžní půlmaratón. A jsem sportovním fanouškům. Jedna z věcí, na kterou se těším po zlepšení pandemické situace, je návštěva dobrého hokejového či fotbalového zápasu.
Mnozí sportovci se během své kariéry veřejně přihlásili ke své víře v Krista. Jedním z nich byl například brazilský fotbalista Kaká. Měl jste nějaké sportovce, u kterých jste přivítal ten fakt, že jsou křesťané?
Samozřejmě se těším, když sportovci jako lidé, kterým jen těžko připsat, že křesťanství používají jako „berličku“, svými životy i slovy vyjadřují víru v Zachránce od hříchů. V nedávné době sleduji Janka Volka či Zuzku Rehák Štefečekoouá, a jejich jasné vyjádření na toto téma. Jsou vzory pro mládež, ale zároveň je na nich obrovský tlak. Jsou pod lupou, a jejich selhání je vnímáno veřejností jinak než u neznámého člověka.
Během mé návštěvy USA jsem navštívil baptistický sbor, který měl v budově velkou tělocvičnu s basketbalovými koši. Vnímáte, že církev by mohla potenciálně lépe propojit svou duchovní službu a nějaké volnočasové aktivity?
Určitě ano. Sport a hudba jsou stále jazyky, které bourají bariéry. Stále je poměrně jednoduché navázat kontakty a vztahy přes sport. V Athletes in Action jsme měli takové nafukovací atrakce – skákací hrad a tzv. vodní fotbal. Když jsme přišli do nějakého města a rozložili ty věci na sídlišti, nebylo třeba dělat žádnou reklamu. Děti se seběhly jako včely na med.
Je to i filozofická otázka. Jde nám o celistvého člověka, který má ducha, duši, mysl, tělo. Pohled Platóna a Plótínose, že – zjednodušeně – tělo je špatné, a stojí proti duchu, je nesprávný. Křesťanství vnímá člověka celistvě, proto by i církev měla tuto skutečnost reflektovat v přístupu a aktivitách, které nabízí.
V mém osobním životě sport prolomil ledy ve vztahu k církvi, když jsem ke svému překvapení potkal kazatele, který měl vášeň pro sport podobně jako já. Prožil jste někdy, že sport lidem pomohl najít cestu k víře?
Ano, na našich táborech či jiných aktivitách docházelo k takovým momentům, kdy mladí lidé přicházeli jako nevěřící, a odcházeli jako konvertité či s broukem v hlavě do dalšího života. No tím prvním momentem byla účast na sportovním táboře.
Apoštol Pavel ve svých listech pro vysvětlení duchovních principů používá obrazy sportovce. Stalo se to někdy i Vám při Vašem kázání nebo vyučování?
Pavel připodobňuje křesťanský život k běhu či boji. Používá přirovnáván zbožnosti k tělesnému cvičení. Samozřejmě i já, protože pravidelně kážu, používám i příklady ze sportu. Uvědomuji si, že život s Kristem je jako maratón, ne sprint. Bylo mnoho nadšenců, kteří radostně vysprintovali … Na půlmaratonské či maratonské trati běžíte chvíli bez problémů, a zdá se vám, že máte dost sil. No už o kilometr to může být úplně jinak. Přicházejí různé krize. Na jednom z bratislavských půlmaratonů jsem měl na 19. kilometru takovou krizi, že jsem musel kráčet. Považoval jsem to za selhání. Ale nakonec jsem doběhl do cíle, kde mě čekala účastnická medaile. Ježíš to vysvětloval na čtyřech typech půdy, já na běhu.
Spoluzakládal jste na Slovensku organizací Atlethes in Action. Můžete přiblížit, jaké má cíle?
Athletes in Action (AIA) je křesťanská sportovní organizace působící po celém světě. Dává důraz na celistvost člověka. AIA se zaměřuje na práci se skutečnými sportovci, univerzitními studenty, mládeží a dětmi. I na Slovensku jsme dělali v minulosti množství aktivit zaměřených na sportovce. Kolega David Phillips byl několik let trenérem slovenské baseballové reprezentace. Dělali jsme aktivity pro hokejisty, basketbalisty, americké fotbalisty, studenty FTVŠ UK. Zároveň jsme se věnovali a stále věnujeme spolupráci s křesťany v různých městech a vesnicích, kteří se snažili skrze sport budovat vztahy s místní komunitou, věnovat se misijní práce mezi dětmi a mládeží. Organizovali jsme množství táborů po celém Slovensku i mezi Slováky ve Vojvodině či Rumunsku.
Autor: Michal Nosál Datum: 28. února 2021 Foto: Facebook – Milan Mitana
