Bytové domy byly postaveny pro dělníky na sklonku existence východního Německa – jednalo se o budovy sestavené z velkých betonových bloků. Dnes jsou však domovem rodin migrantů z Ukrajiny, Eritreje, Afghánistánu, Rumunska, Nigérie a Sýrie.
„Každý bytový dům má svou vlastní komunitu, svou vlastní dynamiku, svou vlastní kulturu,“ říká pro Christianity Today Ute Paulová, křesťanka z německého města Gotha.
Na centrálním náměstí s obchody upozornila Paulová na další ukazatele změny a nového života. Byla tam malá výkladní skříň s nápisem přes celou výlohu: „Ze tmy do světla“.
SOUVISEJÍCÍ – Španělský pastor na Slovensku: Známe příběhy lidí, kteří na základě našich podcastů vstoupili do církve
Obchůdek je hlavním místem setkávání misie nazvané Hořčičné semínko. Tam Michael Weinmann a jeho manželka Christiane už sedm let „experimentují s novými formami komunity ve městě Gotha“, řekla pro CT Paulová. Spolu s manželem Frankem se k Weinmannům připojili v loňském roce.
Od té doby, co tento tým křesťanů začal pracovat s nově příchozími migranty, se museli vzdát mnoha naučených vzorců o misii a přizpůsobit se každodenní realitě těch, k nimž je Bůh poslal sloužit. Nyní se méně zaměřují na akce a více na budování vztahů.
Výsledkem je podle Paulové vytvoření „živé sítě vztahů mezi lidmi různého původu z celého světa“.
SOUVISEJÍCÍ – Papež porovnává evropský populismus s Hitlerovým vzestupem
Hořčičné semínko je jen jedním příkladem toho, jak pohyb žadatelů o azyl, ekonomických migrantů a vnitřně vysídlených osob mění službu evangelikálů v Evropě. Křesťanské organizace musely přetvořit své instituce a přehodnotit své chápání služby.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Magazín Christianity Today připomíná, že migrace do Evropy není novinkou. Od roku 2013 přibylo do Evropy přibližně 17,2 milionu lidí ze zemí mimo Evropskou unii.
Mnoho církví hrálo v integraci klíčovou roli. Křesťané přijímali přistěhovalce, dodávali jim zimní kabáty a základní potřeby, pomáhali jim naučit se nový jazyk a orientovat se v byrokratickém aparátu, což bylo na začátku nového života nezbytné.
Podle studie Komise církví pro migranty v Evropě (CCME) z roku 2018 šlo o víc než o pouhou pohostinnost. Kromě pomoci s důležitými sociálními službami nabízeli křesťané migrantům „symbolické zdroje pro pozitivní sebeidentifikaci a příležitosti k interakci“.
Tento proces však vedl také k proměně evangelikálních sborů po celé Evropě.
CCME provedla průzkum v 74 protestantských sborech, od státem privilegovaných či „tradičních“ církví až po evangelikální a letniční sbory, které slouží migrantům ve 22 zemích. Studie ukázala, že do roku 2020 začali migranti navštěvovat polovinu těchto sborů. Přibližně ve čtvrtině z nich tvoří nyní migranti výraznou menšinu církve. V dalších 20 procentech sborů se příchozí migranti stali většinou.
Příchod migrantů přináší nový pohled na to, co znamená být křesťanem v Evropě.
Například v Římě se Čínská křesťanská církev v Itálii (CCCI) rozhodla zrekonstruovat starý hotel poblíž univerzity Tor Vergata a založit v něm nový seminář. Čínský teologický seminář v Itálii (ICTS), který byl slavnostně otevřen v dubnu, je společným projektem 57 sborů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 16. prosince 2022 Foto: Unsplash – Mahmoud Suleiman – ilustrační
