Michale Brown / Oheň tříbitele, božské prořezávání a modlitební hnutí

Jedním z nejhezčích prvků prvního domu, který jsme s Nancy vlastnili, byly nádherné růžové keře, které obklopovaly dvůr. Předchozí majitel domu miloval zahradní architekturu a tyto růžové keře byly jeho pýchou a radostí. Nancy si jich obzvlášť vážila, protože sama milovala práci na zahradě.

Jednoho dne jsem se však vrátil z práce a byl jsem naprosto šokován. Nějací vandalové naše růžové keře úplně poničili a posekali. Kdo by něco takového udělal, zvlášť za bílého dne?

Ale když jsem vešel do domu, Nancy vypadala naprosto klidně, takže jsem předpokládal, že neviděla, co se stalo. To znamenalo, že mým úkolem bylo sdělit jí tu špatnou zprávu.

S jistou mírou rozrušení jsem jí řekl: „Někdo zničil růžové keře!“

Jen se usmála a řekla: „Ne, dnes tu byl zahradník a prořezal je.“

Pomyslela jsem si: „Takhle vypadá prořezávání? To jako vážně? Prořezávání je drastické!“

SOUVISEJÍCÍ – Michael Brown / Nastal čas zbavit se pojmu „evangelikál“?

Najednou ve mně ožila Ježíšova slova: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává; a každou ratolest, která nese ovoce, prořezává, aby nesla více ovoce“ (Jan 15,1-2).

Boží prořezávání je spíše bolestné než příjemné, ale je to akt lásky, který nás pro tuto chvíli činí menšími – někdy docela radikálně menšími -, aby nás v budoucnu učinil většími.

Dokážete si představit, jak se cítí větve, které jsou prořezávány – osekávány a stříhány? Ale po nějaké době, kdyby to byly vnímavé bytosti, by věděly, že prořezávání dnes znamená rozkvět zítra.

Takže ano, prořezávání není příjemné. Ale je nezbytné, máme-li přinášet více ovoce. Jak řekl Ježíš, „každou ratolest, která nese ovoce, prořezává, aby nesla více ovoce“.

Chcete-li růst a nést více ovoce, budete prořezáváni. Počítejte s tím.

Stejný princip platí i v případě, že Bůh přichází jako tříbící oheň.

Jak to popisuje Malachiáš:

 (Malachiáš 3,1-4).

Hle, posílám svého posla a připraví cestu přede mnou. Panovník, kterého hledáte, vstoupí náhle do svého chrámu, posel smlouvy, jehož si přejete, hle, přijde, praví Hospodin zástupů. Kdo vydrží den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se ukáže? Vždyť on je jako zlatníkův oheň a pradlákův louh.  Posadí se jako zlatník a čistič stříbra, pročistí syny Léviho, přečistí je jako zlato a stříbro a budou Hospodinu přinášet spravedlivé přídavné oběti.

SOUVISEJÍCÍ – Michael Brown / Když Bůh začne konat, musíme se chopit příležitosti 

Do tohoto přehřátého ohně se hází zlato a stříbro, drahé kovy, které by pouhým okem mohly vypadat zcela čistě. Oheň však vynese nečistoty na povrch, aby je všichni viděli – a pohled na ně může být docela ošklivý.

Přesně to se stane, když se k nám Bůh přiblíží se svým svatým ohněm (přečtěte si Izajáše 6!). Oheň očišťuje naše životy, odhaluje odpad a spaluje nečistoty. Být očištěn ohněm není žádná legrace. Oheň pálí!

Ale Bůh to dělá proto, aby nás očistil, ne odsoudil, aby nám pomohl, ne ublížil.

Měl jsem tu mimořádnou čest sloužit jako vedoucí v Brownsvillském probuzení v letech 1996-2000. Současní církevní historici ho označují za nejdéle trvající probuzení na úrovni místní církvi v dějinách Ameriky, kterého se zúčastnilo dohromady několik milionů lidí z více než 130 národů a nejméně 300 000 různých osob odpovědělo na výzvu k pokání.

S touto božskou slávou však přišel i božský oheň.

Pastoři mi říkali: „Přivedl jsem sem své lidi, protože jsem si myslel, že potřebují nový Boží dotek, ale já jsem byl první, kdo se přihlásil a činil pokání. Bůh mi ukázal hřích v mém vlastním životě a mám pocit, jako bych se znovu narodil.“ 

Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že oheň probuzení spálil v mém životě spoustu nečistot, což vedlo k hlubokému očištění a pokání.

Mohu také svědčit o obdobích Božího prořezávání v mém životě, kdy jsem po usilovném hledání Pána v postu a modlitbě, kdy jsem volal po velkém průlomu ve službě, obdržel zpočátku to, co se zdálo být opakem toho, za co jsem se modlil.

Místo velkého rozšíření naší práce Pán v mém životě provedl osobní prořezávání, aby mě pro tuto chvíli umenšil a já mohl v následujících letech růst a přinášet mnohem více ovoce. Jsem Bohu za tato svatá (a těžká) období neskonale vděčný.

Ale pochopení toho, co se dělo – a vzpomínka na ty růžové keře – mi pomohlo přijmout božský proces.

Věřím, že něco podobného se dnes děje s celosvětovým modlitebním hnutím.

Loni v květnu se věřící a přímluvci na celém světě spojili v modlitbách za Izrael a možná mobilizovali více modliteb za Izrael než kdykoli v historii.

Nikdo z nás netušil, jaké peklo se v Izraeli rozpoutá později téhož roku.

A málokdo z nás tušil, jaké peklo se rozpoutá v celosvětovém modlitebním hnutí, rovněž v roce 2023, a to několik dní po masakru Hamásu 7. října.

Ale jakkoli je tento proces bolestný a jakkoli se v něm odhaluje a očišťuje hřích, vidím uprostřed něj působit Boží ruku.

Je čas na očistu. Čas na zušlechtění.

Věřím však, že místo toho, aby se modlitební hnutí rozpadlo, je Božím záměrem, aby toto hnutí rostlo.

Jinak řečeno, existuje rozdělení, které je destruktivní, a rozdělení, které přináší růst. A pokud se pokoříme před Pánem a bezvýhradně se odevzdáme jeho záměrům, můžeme vidět, jak ze zla vzejde dobro a z chaosu se rozvine božský plán.

Modlete se tedy spolu se mnou: „Sešli svůj zušlechťující oheň, Pane! A začni ve mně působit.“

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je letniční teolog a publicista Zdroj: The Christian Post Datum: 6. února 2024 Foto: Pixabay – ilustrační