VILNIUS – Litevský parlament se v brzo chystá hlasovat o zákonu sponzorovaném vládou, který by zakázal prodej veškerého materiálu, který „překrucuje historická fakta“ o litevském národu. Na návrh zákona, který předložil ministr financí Virginijus Sinkevičius v pondělí 2. dubna, se přitom nahlíží jako na reakci na knihu o holocaustu, která vyšla v zemi roku 2016 pod názvem „Naši lidé“.
Titul byl některými považován za urážku litevského národa, neboť se dotkl některých tabuizovaných témat ohledně kolaborace Litevců během 2. světové války s nacisty. Část litevské společnosti nicméně na zákon reagovala rozhořčenou kritikou s tím, že by omezil svobodu slova a debatu o genocidě, v níž přišlo o život 90 % litevských Židů, většinou rukou Litevců. Zákon limitující debatu o holocaustu mají i jiné východoevropské země, jako Polsko, Ukrajina nebo Litva. Ale zákon specificky zakazující prodej kritických knih, by byl podle Efrajima Zuroffa z Centra Simona Wiesenthala „nejvíc do očí bijící a nejhorší ze všech.“
Zuroff je přitom spoluautorem knihy „Naši lidé“, kterou napsal s Rutou Vanagaiteovou. Minulý rok litevské knižní vydavatelství Alma Littera stáhlo z prodeje další Vanagaiteové titul poté, co autorka v televizi hovořila o Adolfasu Ramanauskasovi, protisovětském odbojáři a vůdci tzv. Lesních partyzánů, který připustil, že během druhé světové války vedl jednotky, které měly zmasakrovat všechny Židy v ghettu Druskininkai (Druzgenik), ležícím na jihu Litvy, při hranici s Polskem a Běloruskem.
Kontroverzní prohlášení litevské novinářky, které veřejnost tolik popudilo, se však netýkalo Židů a holocaustu, ale jejího tvrzení, že Ramanauskasova smrt roku 1957 byla sebevraždou poté, co vyzradil – zřejmě pod nátlakem – jména svých spolubojovníků sovětské KGB. Ta Ramanauskase zajala rok předtím. „Vyjádření Ruty Vanagaiteové jsou pro nás nepřijatelná a neslučitelná s hodnotami vydavatelství Alma Littera,“ prohlásil tehdy nakladatel a Vanagaitová potom Litvu opustila.
Loni rovněž vydal americký list New York Times článek kritický k Muzeu obětí genocidy ve Vilniusu. Státní instituce až do roku 2011 ve svých expozicích nezmínila více jak 200 tisíc litevských Židů, kteří během holocaustu zahynuli. Hlavním tématem muzea je totiž nadvláda Sovětského svazu nad Litvou, kteroužto země oficiálně označuje jako genocidu.
Zdroj: ztis.cz Foto: CC Search – Památník Židům vězněným v ghettu v Druskininkai v letech 1941-43 se nachází v ulici Sv. Jakuba nedaleko činžovního domu. (2017)
