Praha – Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, kdy si věřící na celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Letos ale kvůli zákazu shromažďování z důvodu pandemie koronaviru nemohou lidé chodit společně do kostelů a zúčastnit se tradičních bohoslužeb. Sledovat je ale mohou včetně tradičního velikonočního požehnání papeže Městu a světu na internetu nebo v televizi.
Například od 10:00 bude na internetu přenášena mše z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Česká televize odvysílá od 10:00 oslavy z kostela sv. Václava na Zderaze v Praze a pět minut před polednem pak přímý přenos požehnání papeže Františka Urbi et Orbi.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
Papež zhlédl velkopáteční procesí, kterého se zúčastnili i lékaři
Účastníky tradičního velkopátečního procesí, které se místo u Kolosea uskutečnilo na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, byli mimo jiné dva lékaři v bílých pláštích, kteří pečují o nakažené koronavirem. Obřad křížové cesty se kvůli pandemii odehrál bez věřících, papež vše sledoval ze schodů Baziliky svatého Petra, popsala agentura AP.
Procesí obešlo desetkrát obelisk uprostřed Svatopetrského náměstí, cesta byla lemována zapálenými svíčkami. Kromě dvou lékařů působících ve Vatikánu se obřadu zúčastnili ještě bývalý vězeň a kaplan z věznice v Padově na severu Itálie, policista a zdravotní sestry.
Obřadem křížové cesty si věřící každoročně na Velký pátek připomínají události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Běžně se procesí koná v Koloseu a obsahuje 14 tradičních zastavení, která začínají odsouzením Ježíše k smrti, pokračují přes jeho ukřižování a končí uložením jeho těla do hrobu.
Na rozdíl od tradice v předchozích letech papež František na závěr 90minutového obřadu nepronesl krátkou závěrečnou modlitbu. Pouze se jen několik minut sám potichu modlil.
Kvůli koronaviru, který v Itálii způsobil už přes 18.000 úmrtí, se letos celý Svatý týden odvíjí zcela jinak, než tomu bylo v předchozích desítkách let zvykem. Vatikán například letos z hygienických důvodů zcela vynechal tradiční rituál mytí nohou, který odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním. Papež ho v posledních letech praktikoval nikoli v kostele, ale většinou s lidmi na okraji společnosti či jinak znevýhodněnými, takže byl například ve věznici či v domovech pro hendikepované.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. dubna 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
4 Komentáře
Karel Krejčí
Bůh, v nikoli náhodné době, nabízí opět svému Stvoření příležitost, zastavit se a přemýšlet nejen o sobě, ale především, znovu se pozastavit nad hlubokým významem Kristova kříže. Svět má dvě možnosti, buď se zabývat statistikami a hledat viníka, aby na něho mohl alibisticky ukázat: „Ten je všeho vinen!“. Nebo hledat svůj díl viny, ale také záchrany, každý sám v sobě. V tomto směru však papežský stolec bohužel selhává a nad neměnné Boží principy a řád, nadřazuje a nabízí svou „vlídnou“ a populistickou tvář.
Maja
Papež jedná ze svého přesvědčení. Všechno má svůj čas. A když ne tady, tak potom u Pána pozná, v čem se mýlil, jako i mnozí z nás.
Karel Krejčí
Ano, Vaše odpověď je moudrá. Božím pohledem jsme však posuzováni již zde na Zemi jako jednotlivci, stejně tak jako lidstvo celkově. Bůh své Stvoření ani na okamžik nespouští z očí a ani nemůže. Všechno má své příčiny a různé vazby, které dokonale zná jenom On. Na nás ale je, abychom nepropadli extrému – nábožnému tmářství – které je sice na pohled „hezké a pokorné“, ale paradoxně odvádí od skutečného světla – Krista. A je otázkou, do jaké míry papež právě tuto tmu připomíná nebo oslavuje a co vlastně přenáší na své věřící v atmosféře tmy. Je to vítězství nebo smrt? Podobně jako zmíněné mytí nohou, které je naprosto vytrženo z biblického kontextu a je papežem účelově zneužito jako ukázka zvýraznění své loajality a pokory vůči všemu – bezvěrcům i jinověrcům. Patrně se před Kristem neskloní každé koleno, ale naopak.
Maja
Před Ježíšem se jednou skloní každé koleno, ale hezky jste formuloval to, jak může působit nejen papežovo jednání na lidi. Mne např. napadlo, jak může být zneužito nejen této krize a lidé budou s důvěrou přijímat spoustu nepravd, které některé církevní organizace šíří a získávat tak ovečky. Těchto lidí je mi líto.