Líbání ve jménu Eucharistie

Anna (není její pravé jméno) byla devět let obětí sexuálního, psychického a duchovního násilí ze strany Marka Rupnika.

Světoznámý jezuitský kněz, teolog a umělec je nyní středem skandálu kvůli obvinění ze zneužívání několika řeholnic, jak v minulých dnech informoval deník Domani.

Trigger warning – Pokud byste se během čtení necítili dobře, je lepší nepokračovat a postarat se o sebe. Více info v tomto článku.

Anna, která kvůli utrpení, způsobenému mánií všemohoucnosti a sexuální posedlostí tohoto jezuity, byla blízko sebevraždě, svého násilníka v průběhu let několikrát nahlásila. Církev to ale vždy ututlala.

„Poprvé mě políbil na ústa a řekl mi, že takto líbá oltář, kde slaví Eucharistii, protože se mnou může prožívat sex jako výraz Boží lásky.“

Tak začíná sexuální, psychické a duchovní násilí, kterému byla Anna (fiktivní jméno), nyní 58letá bývalá italská řeholnice z komunity Loyola, ze strany Marka Rupnika devět let vystavena. Jak v minulých dnech informoval deník Domani, tento jezuita, světoznámý teolog a umělec, je nyní středem skandálu kvůli obvinění ze zneužívání některých řeholnic. Anna, která byla kvůli utrpení, způsobenému jezuitovou mánií všemohoucnosti a sexuální posedlostí, blízko sebevraždě, svého zneuživatele v průběhu let několikrát nahlásila.  Církev to však vždy ututlala.

Kdy jste se s Markem Rupnikem seznámila?

V roce 1985 mi bylo 21 let a studovala jsem lékařskou fakultu. Po ukončení studia jsem se chtěla věnovat práci v misiích a cítila jsem potřebu růstu ve víře. Byla jsem také zapálená pro umění a jedna známá řeholnice mě seznámila s jezuitským malířem, který měl malý ateliér na náměstí Piazza del Gesù v Římě. Rupnik byl o deset let starší než já a bylo to v prvním roce po jeho kněžském svěcení, cítila jsem se s ním dobře a hned se stal mým duchovním průvodcem.

Jaký to byl člověk?

Už v 80. letech byl hvězdou mladých slovinských jezuitů. Měl silné osobní charisma při výkladu evangelia a citlivost při rozpoznávání lidských slabostí. Okamžitě tedy pochopil mé slabosti, nejistoty a obavy.

Jak váš vztah začal?

Začala jsem chodit do jeho ateliéru, protože mě fascinovalo malířství a zejména Chagallovy barvy. Cítila jsem se být pro něj důležitá: Líbily se mi jeho obrazy a často jsme si při malování povídali. Pak začal vyzdvihovat každý náš kontakt a říkal mi, že každé gesto má přesný význam: i obyčejné podání ruky nebo pohlazení po paži se stalo příležitostí zdůraznit mou ženskost.

SOUVISEJÍCÍ – Šéf největšího mexického evangelikálního sboru dostal 17 let za sexuální zneužívání dětí

Nedokázala jsem si představit, že už to je strategie, jak mě přimět k jinému druhu fyzického vztahu, stejně jako jsem nedokázala pochopit, že objetí po každé zpovědi je pozvánkou k dalšímu kroku. Stejně tak jsem si nedokázala představit, že v době, kdy mi vysvětloval, že těla nakreslená na deskách Kámasútry jsou uměleckou formou, už byl častým návštěvníkem pornofilmů.

Neshledala jste na jeho chování nic neobvyklého?

Někdy mi to připadalo zvláštní, ale vysvětlovala jsem si to tím, že je umělec. Chtěl, abych mu stála modelem, a jednou mě požádal, abych pózovala pro jeden z jeho obrazů, protože měl nakreslit Ježíšovu klíční kost a on nechtěl „světské“ dívky, které podle něj vyjadřovaly pouze sexualitu, ale hledajícího člověka, jako jsem já.

Nebylo těžké to přijmout a rozepnout si pár knoflíčků na blůze. Pro mě, která jsem byla naivní a nezkušená, to znamenalo jen pomoc příteli. Při té příležitosti mě lehce políbil na ústa a řekl mi, že takhle líbá oltář, kde slaví eucharistii.

Byla jsem zmatená: na jedné straně jsem chtěla utéct, na druhé straně mě otec Marko povzbuzoval tím, že mi říkal, že toto mohu prožívat, protože jsem výjimečná a je to dar, který Pán dal jen nám; že jen se mnou může žít, a to i fyzicky, patřit Bohu bez vlastnění, ve svobodě, v obrazu trojiční lásky.

A Vy jste mu věřila?

Musíte pochopit, jak funguje ignaciánské rozlišování (od svatého Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova, řádu, k němuž patří papež František, pozn. red.): očekává se od vás naprostá disponibilita a otevřenost a je to váš duchovní otec, kdo vás vede k pochopení toho, co je dobré a co zlé.

SOUVISEJÍCÍ – Španělský premiér chce, aby sexuální zneužívání v církvi vyšetřila komise

Pokud ten, kdo vás vede, říká, že to chce Bůh, a vy ho neposlechnete, stavíte se proti Bohu. Právě tam se může vplížit manipulace, jako se to stalo otci Rupnikovi. Bála jsem se udělat chybu, bála jsem se, že ztratím jeho schválení, byla jsem silně závislá na jeho úsudku.

Kdybych neudělala, co chce, okamžitě by řekl, že moje duchovní cesta uvázla na mrtvém bodě, a mluvil by o mně před ostatními chlapci a dívkami ve skupině, která se mezitím kolem něj utvořila, jako o té „která se mýlí“. Pouze otec Marko rozhodoval o tom, kdo má pravdu a stojí za podporu; ti, kteří se mýlili, byli ponižováni a odsouváni na vedlejší kolej.

Kdy jste se rozhodla zcela se oddat Rupnikovu duchovnímu vedení?

V létě 1986, než odjel na cesty, jsme se setkali v jeho dílně. Společně jsme slavili eucharistii a pak ode mě očekával, že se svléknu a nechám ho, aby se mě dotýkal jako obvykle. Tentokrát jsem však odmítla a on na mě zaútočil velmi tvrdými a ošklivými slovy, že jsem k ničemu, že nikdy nic dobrého neudělám; dodal, že pro něj jsou důležité jen dvě jiné ženy, jejichž jména vyslovil, a že se mnou chce ukončit veškeré vztahy.

Byla jsem zoufalá, protože jsem tehdy byla zcela závislá na jeho souhlasu. Nebyla to láska, jen strach, že udělám chybu. Od té doby jsem se rozhodla dát své pochybnosti stranou a zcela se na něj spolehnout.

Věřila jsem, že to, co jsme spolu prožili, ze mě před Bohem udělá lepšího člověka; místo toho to byl jen začátek narušení mé identity a ztráty sebe sama.

Takže to bylo poddanství?

Bylo to skutečné zneužití svědomí. Jeho sexuální posedlost nebylo extempore, ale hluboce souviselo s jeho pojetím umění a teologickým myšlením. Otec Marko zpočátku pomalu a jemně pronikal do mého psychologického a duchovního světa tím, že se odvolával na mé nejistoty a slabosti, a zároveň využíval mého vztahu k Bohu, aby mě tlačil k sexuálním prožitkům se sebou.

Tak se pocit, že jsem milována jako Moudrost hrající si před Bohem, jak se píše v knize Přísloví, změnila v žádost o další a další erotické hrátky v jeho ateliéru v Collegiu del Gesù v Římě, při malování nebo po slavení eucharistie či po zpovědi.

Jak jste se dostala do komunity Loyola?

Byla jsem mezi prvními sestrami komunity Loyola v Mengeši, městě patnáct kilometrů od Lublaně, její členkou jsem byla od 1. října 1987 do 31. března 1994. V tak křehkém a citlivém období, kdy se člověk rozhoduje, jakou cestou se v životě vydá, ode mne otec Marko vyžadoval absolutní disponibilitu a poslušnost, což byly vlastnosti, které byly také výrazným rysem charismatu komunity, jehož byl garantem před církví z pověření tehdejšího lublaňského arcibiskupa Alojzije Šuštara.

Otec Marko mě tehdy požádal, abych zanechala medicíny a odjela do Slovinska s představenou Ivankou Hosta a šesti dalšími sestrami. V izolaci od rodiny a přátel bylo pro Marka snadné manipulovat se mnou podle svých představ.

Celý text je k dispozici na stránce Někdo Ti uvěří.