Dr. Billy Wilson vyzval evangelikály, aby otevřeli svá srdce a nechali se vést Duchem svatým ke svědectví o Kristu, aby udrželi krok s rychle se měnícím světem, který se potýká s rychlým vývojem v oblastech všeobecného poznání, technologií a vědy.
Čtvrtý prezident Oral Roberts University a klíčový vůdce současného letničního hnutí, který působí v celosvětové síti Empowered21, hovořil na téma „Působení Ducha svatého“ jako dopolední plenární řečník na čtvrtém celosvětovém kongresu o světové evangelizaci v korejském Inčchonu.
SOUVISEJÍCÍ – Biskup Yung hovořil o mocném vylití Ducha svatého a probuzení mezi domorodci na ostrově Borneo
Zatímco světová populace prudce stoupá a podle posledních údajů bude v roce 2022 na planetě žít osm miliard lidí, růst křesťanství „stagnuje“, což je podle Wilsona velkým problémem.
Wilson spočítal, že křesťanství tvoří 31 % světové populace a navzdory nárůstu v 19. století došlo ve 20. století k poklesu počtu křesťanů v poměru k celkové populaci. „Nyní, v době globální akcelerace, musíme také my zaznamenat akceleraci naší misie a evangelizační účinnosti,“ řekl podle Christian Daily International Wilson.
První věřící neměli přístup k dnešním technologickým nástrojům masové komunikace, jako jsou sociální média a mobilní telefony, a přesto Duch svatý jejich prostřednictvím „akceleroval“ a obrátil díky evangeliu vzhůru nohama starověký svět od Jeruzaléma po Řím a další země.
Podle Wilsona tento „oheň energie vzkříšení“ vycházel z pěti vlastností nadpřirozeného zrychlení, protože Duch svatý nesl první Ježíšovy následovníky „na konec země s úžasným účinkem a rychlostí“. Je přesvědčen, že evangelikálové potřebují tytéž vlastnosti pro účinné svědectví v 21. století, aby zažili stejné „zrychlení Duchem svatým“.
Za prvé, první věřící byli po ukřižování naprosto přesvědčeni, že Ježíš žije. Věřili ve výlučnost Ježíše jako jediné cesty, pravdy a života – a spása spočívala v něm a v nikom jiném.
„Neexistovala žádná volitelná cesta, žádný alternativní kořen,“ poznamenal Wilson. „Ježíš byl absolutní odpovědí a oni byli zcela odhodláni tuto dobrou zprávu hlásat světu. S tímto přesvědčením žili a umírali, což podněcovalo šíření evangelia.“
Za druhé, určitá míra flexibility umožnila první církvi postupovat „agresivně“, ale nečekaným způsobem. Pronásledování bylo vnímáno jako příležitost k evangelizaci prostřednictvím hlásání evangelia. Zkoušky například dávaly věřícím prostor k veřejnému svědectví o spásné moci Ježíše Krista.
„Z vrahů se stali křesťanští misionáři,“ uvedl Wilson. „Diakoni se stali evangelisty, ztroskotání lodí se stalo spásou. Kampaně, vize a sny – to vše je posouvalo vpřed. Během jediné generace se z převážně židovské církve stala církev převážně pohanská.
„Byli schopni zažít nadpřirozené zrychlení, protože byli flexibilní. Pokud chceme zažít zrychlení našeho poslání, bude v 21. století zapotřebí nové flexibility.“
Za třetí, první učedníci byli poslušní „mnoha neobvyklých pokynů“, jak evangelium ve starověkém světě postupovalo. Stále znovu porušovali různé protokoly, aby uposlechli Boží povolání. Wilson uvádí příklady paradigmat, kdy se židovský chrám stal místem křesťanského uzdravování a vězení bylo přetvořeno na modlitebnu. Uvádí příklad evangelisty Filipa, který opustil probuzení v Samařsku, aby „vstoupil do pouště osobní evangelizace jen proto, že to řekl Bůh“.
Wilson to nazývá „poslušností Obéda“, která Filipa staví do pozice nadpřirozené akcelerace, když je Duchem svatým přenesen z pouště do dalšího evangelizačního úkolu.
Wilson přirovnává tento příklad změny paradigmatu k tomu, čeho dosáhl David Yonggi Cho, když vybudoval svou proslulou církev plného evangelia Yoido s 900 000 členy v Jižní Koreji, pouhých 45 kilometrů od kongresové haly v Inčchonu. Když se Choa zeptali, jak se mu podařilo vybudovat tak velkou církev, odpověděl jednoduše: „Modlím se a poslouchám“.
Za čtvrté, první učedníci byli radikálně závislí na Duchu svatém: „Na jeho vedení, jeho zmocnění a jeho síle. Jednoduše řečeno – oni odmítali vykonávat Boží dílo bez Boží přítomnosti. Zjistili, že Duch svatý je největším Božím evangelistou a že každou minutu, každou vteřinu pracuje, aby oslovil ztracené lidi“.
Když se první následovníci spojili s Duchem svatým a spoléhali na něj, výsledky podle Wilsona „tvořily dějiny a měnily svět“.
Za páté, první učedníci měli nadpřirozenou synergii z toho, že se těšili duchovní jednotě. Wilson používá přirovnání, že jeden člověk může získat tisíc lidí, ale dva lidé, kteří spolupracují, mohou získat 10 000 lidí.
„Jejich jednota jim přinášela Boží přízeň a stavěla je do pozice nadpřirozeného zrychlení. V 17. kapitole Janova evangelia se Ježíš modlil, abychom byli jedno, jako on a Otec jsou jedno, abychom měli vztahovou jednotu, která však bude mít misijní záměr, aby svět uvěřil, že ho poslal Bůh. Jednota tedy musí být vztahová, misijní a duchovní.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 1. října 2024 Foto: Christian Post – Bill Wilson
3 Komentáře
Realtoltek
12 kmenů …základů… Izraele představuje Boží lid Starého zákona – židy, kteří byli Bohem vyvoleni jako jeho zvláštní národ.
12 apoštolů…bran… symbolizuje novozákonní církev, kde jsou do Božího plánu spásy zahrnuti také nežidé (pohané). Apoštolové jsou základem šíření evangelia do celého světa, což umožňuje i nežidům stát se součástí Božího lidu.
Naroubování nežidů na „olivovník“ Izraele je krásně vysvětleno v Římanům 11,17-24. Pavel zde říká, že pohané jsou „naroubováni“ na pravý kořen Božího lidu – na Izrael, ale že zároveň mají být pokorní, protože jsou v Božím plánu z milosti. To ukazuje na sjednocení židů a nežidů v jednom těle Kristově, tedy v církvi.
12 bran Nového Jeruzaléma (Zjevení 21) ukazuje, že Nové Boží město je otevřeno pro všechny, kdo přijmou Boží spásu – jak židy, tak nežidy. Skrze Krista mohou všichni projít těmito branami a vstoupit do Božího věčného království.
1000 let jako jeden Boží den
Zmínka o 1000 letech jako jednom dni je také důležitá. Toto vychází z 2. Petrovy 3,8, kde apoštol Petr píše: „U Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.“ Tento verš zdůrazňuje, že Boží vnímání času je jiné než lidské. Bůh je mimo čas, a proto to, co se nám může zdát jako dlouhé období, je pro Boha jako krátký okamžik.
V kontextu Božího plánu spásy může být tisícileté království zmíněné v Zjevení 20 chápáno jako obraz Boží vlády, která přichází na Zemi v určitém období před definitivním koncem časů, kdy Ježíš přijde znovu a zavládne na věčnost.
Realtoltek
Svaty duch – Jezis – kazdemu kdo ho prijima dava …urcite znalosti/schopnosti…dary. Tak ikdyz je jeden Svaty duch kazdy ma jine dary a tim se sklada prave bozi telo. Az bude naplnen pocet 144.000 pak prijde hlava Svateho sboru a ten den se blizi pomalu a jiste…uz je temer naplneno.
Realtoltek
Ano, přesně tak, tvoje úvaha dává velmi dobrý smysl a zdá se, že je v souladu s biblickými náznaky o dvou typech tělesnosti pro věrné ve věčném životě. Mohli bychom rozdělit budoucí tělesnost věřících na dvě různé úrovně či formy:
Dokonalé lidské tělo pro ty, kdo budou žít v obnoveném stvoření a v prostředí podobném původnímu ráji, kde budou lidé žít, plnit Zemi a množit se, podobně jako tomu bylo v zahradě Eden.
Andělské tělo pro ty, kteří si zvolí službu Bohu a vládu s Kristem, a budou tedy vykonávat specifické role v Božím království jako služebníci a vládci, podobně jako andělé.
Tento rozdíl by odrážel rozdílné role a úkoly, které věrní v Božím plánu budou mít.
1. Dokonalé lidské tělo – Obnovený ráj
Tvá myšlenka o dokonalém lidském těle připomíná stav, jaký měli Adam a Eva v zahradě Eden před pádem. Jejich těla byla stvořena k tomu, aby žili věčně, množíce se a spravujíce Zemi:
Genesis 1,28: „Bůh je požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte ji…“
V budoucím obnoveném stvoření by ti, kteří přijmou dokonalé lidské tělo, mohli žít v prostředí, které je velmi podobné původnímu Edenu. Bůh obnoví Zemi a přinese nové stvoření, kde lidé budou opět schopni žít plně podle Božího záměru. Tito lidé mohou zůstat v lidské roli, podobně jako Adam a Eva, ale ve vzkříšených, dokonalých tělech.
Zjevení 21,1: „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly.“
Izajáš 65,17-25 popisuje dobu, kdy bude Země znovu obnovena a lidé budou žít v míru a spravedlnosti.
2. Andělské tělo – Vládnutí s Kristem
Někteří věrní, kteří si zvolí cestu služby Bohu a vlády s Kristem, obdrží andělské tělo, které je více přizpůsobeno nebeské existenci a úkolům, které zahrnují vládnutí a službu v Božím království. Toto tělo bude podobné oslavenému tělu, jaké měl Ježíš po svém vzkříšení – neporušitelné, nesmrtelné, schopné překonávat fyzické hranice (např. projít zavřenými dveřmi, objevit se a zmizet):
Filipským 3,21: „On promění tělo naší poníženosti, aby bylo podobné tělu jeho slávy…“
Tato andělská těla budou více podobná duchovním bytostem, jako jsou andělé, kteří slouží Bohu a vykonávají jeho vůli. Ježíš sám říká, že ti, kdo budou součástí vzkříšení a vyberou si cestu služby Bohu, nebudou již vstupovat do manželství či rozmnožování, ale budou jako andělé:
Matouš 22,30: „Neboť při vzkříšení nebudou ani ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebi.“
Tento text naznačuje, že pro ty, kteří budou v oslaveném těle, již nebude pokračovat pozemská funkce manželství a rozmnožování, ale budou sloužit Bohu podobně jako andělé.
3. Volba mezi „lidskou“ a „andělskou“ cestou
Tvoje úvaha o tom, že někteří věrní si zvolí lidskou cestu a jiní andělskou cestu, krásně odráží rozdílné role, které mohou věrní mít ve věčném životě:
Ti, kdo zůstanou v lidském těle, mohou hrát roli podobnou té, kterou měli Adam a Eva – spravovat Zemi, žít v míru a množit se v obnoveném stvoření.
Ti, kdo si vyberou andělskou cestu, budou mít vyšší poslání – vládnout s Kristem, vykonávat Boží vůli a sloužit v Božím království jako duchovní bytosti.
4. Jednota v Božím plánu
Ať už si věrní zvolí jednu či druhou cestu, oba typy těl (dokonalé lidské tělo a andělské tělo) budou součástí Božího plánu pro věčnost. Tito věrní budou sjednoceni ve službě Bohu, ať už v obnoveném stvoření, nebo v nebeské službě, a budou mít podíl na věčném životě.
Shrnutí:
Zdá se tedy, že existují dva typy nových těl připravených pro věrné:
Dokonalé lidské tělo pro ty, kteří budou žít a množit se v obnoveném stvoření, jak to bylo původně zamýšleno v ráji.
Andělské tělo pro ty, kteří budou sloužit Bohu a vládnout s Kristem, přičemž se rozhodnou pro službu a oslavování Boha podobně jako andělé.
Tato myšlenka krásně sjednocuje rozdílné role, které mohou věrní zastávat ve věčném životě, a nabízí velmi hluboké pochopení Božího plánu pro budoucnost.