Varšava/Praha – V Jeruzalémě se neuskuteční summit visegrádské čtyřky (V4), jehož hlavní část byla plánována na úterý. Varšava totiž zrušila účast kvůli podle ní protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů. Místo summitu se mají konat schůzky premiérů Česka, Slovenska a Maďarska s předsedou izraelské vlády Benjaminem Netanjahuem. Varšava požádala, aby se dnes v Bruselu na okraj jednání ministrů zahraničí EU sešli šéfové diplomacií V4.
Spor mezi Polskem a Izraelem vyvolaly komentáře izraelského premiéra Netanjahua z minulého týdne a nedělní a dnešní výroky úřadujícího ministra zahraničí Jisraela Kace o podílu Poláků na vyvražďování Židů za druhé světové války. Úřad izraelského premiéra popřel, že Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holokaustu. I Netanjahu řekl, že neměl na mysli, že by všichni Poláci kolaborovali s nacisty, myslel prý jen individuální případy.
Spor ale ještě vyhrotil v neděli a dnes Kac, který místním médiím řekl, že Poláci rozhodně kolaborovali s nacisty a že „antisemitismus sají už s mateřským mlékem“. Jeho slova dnes v Bruselu označil za nepřijatelná polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, který Kace vyzval, aby výroky odvolal. „Domníváme se, že takové výroky podněcují antipolské a antisemitské postoje, jsou rasistické a nepřispívají k usmíření,“ uvedl podle agentury PAP Czaputowicz.
Také premiér Mateusz Morawiecki už dříve výroky izraelských politiků označil za „nepřijatelné a rasistické“ a v neděli oznámil, že na summitu V4 s Izraelem jej zastoupí šéf diplomacie Jacek Czaputowicz. Dnes ale Polsko zrušilo návštěvu své delegace v Izraeli úplně. Visegrádskou čtyřku tvoří ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Schůzky tří premiérů V4 s Netanjahuem v Izraeli místo summitu potvrdil dnes mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon. O bilaterálních schůzkách už před ním hovořil i premiér Andrej Babiš, když novinářům řekl, slovenský premiér Peter Pellegrini a maďarský předseda vlády Viktor Orbán už jsou v Izraeli. Podle Babiše by se vrcholná schůzka V4 s Izraelem mohla uskutečnit v náhradním termínu ve druhém pololetí letošního roku.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, ilustrační
1 Komentář
David Brož
Izrael kritizuje Polsko celkem oprávněně. Situace jistě nebyla černobílá. Okolo 700 Poláků bylo Izraelem po válce oceněno jako „spravedliví mezi národy“ , polská exilová vláda zřídila organizaci Zegota, která měla pomáhat pronásledovaným občanům židovského původu atd.
Na druhou stranu – již před válkou byla polská společnost značně antisemitská. V Československu té doby bylo nepředstavitelné podobně omezovat množství židovských studentů nebo vyčlenit pro židovské žáky oddělené lavice apod.
Nelze zapomenout pogrom v Jedwabném r. 1941, který provedli polští spoluobčané na svých židovských sousedech – velkou část z nich upálili ve stodole (zahynulo 1600 lidí). Postoje běžných Poláků k transportům do Osvětimi – tedy v době války – zajímavě vykresluje také slavný Lanzmannův (nekomentovaný) dokument Šoa.
Ani zkušenost holokaustu antisemitské předsudky nějak zásadně nezměnila. O tom svědčí pogrom v Kielcích 1946 nebo méně známý pogrom v Krakově (srpen 1945). V dalších poválečných letech se polský antisemitismus výrazně projevil v r. 1968, kdy tehdejší Gomulkova vláda provedla „antisionistickou“ čistku (vyhozeno bylo řada funkcionářů, důstojníků atd.). V nastalé atmosféře většina Židů, kteří ještě v Polsku zbyli, volila emigraci.