Jak se rozhodli, tak ihned vykonali. Ve středu po svatodušních svátcích 8.června 1722 vydali se tajně v noci oba Neisserové se svými manželkami a dětmi, s příbuzným Michaelem Jäschke a švakrovou Martou za vedení Kristiana Davida na nebezpečnou cestu do Saska. Došli šťastně až k magistru Schäfferovi do Zhořelce, který je dovedl do Grosshennersdorfu k babičce hraběte Zinzendorfa, poněvadž hrabě sám byl v té době nepřítomen.
Správce hraběcího panství Švýcar Heitz reformovaného vyznání jim vykázal za několik dní na to místo k usídlení. Správce Heitz úmyslně nechtěl, aby šli tito Moravané do Berthelsdorfu, poněvadž jako reformovaný poznal, že příchozí nejsou luterány a že by se jim v luterském Berthelsdorfu nelíbilo, a také že i jinde mohou provozovat svá řemesla. Jím přikázané místo bylo v lese při cestě z Löbau do Zittau (t.j. z Lubije do Žitavy) pod kopcem zvaným Hutberg.
Související – Kristian David – podivné jsou cesty Boží (část 3.)
Zde Kristian David 15.června 1722 širokým zásekem své tesařské sekyry označil lesní stromy, určené jim k použití. O dva dny později, 17.června 1722, porazil pak první strom ke stavbě jejich obydlí se slovy Žalmu 84,4: „I ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schánila mladé své při oltářích tvých, Hospodine zástupů!“
Tímto okamžikem se začala rozvíjet nová historie Jednoty bratrské. Místo, na němž Kristian David porazil první strom, je dnes označeno pomníkem opatřeným nápisem s datem a citátem Žalmu. Samotné datum 17.června 1722 je jedním z t.zv. „památných dnů“ obnovené Jednoty bratrské. Také jmého kopce Hutberg, pod nímž bylo začato se stavbou nového domova, bylo přijato jako dobré znamení.
Správce panství Heitz napsal o tom hraběti Zinzendorfovi: „Dej Bůh, aby Vaše Jasnost mohla vybudovati na tomto kopci zvaném Hutberg město, které by nejen samo stálo „pod ochranou Páně“ (unter des Herrens Hut), ale jehož všichni obyvatelé by stáli neúnavně „na stráži Páně“ (auf des Herrens Hut). Tato slovní hříčka dala pak nové osadě i své jméno Herrnshut, které o dva roky později bylo ustáleno na Herrnhut, česky Ochranov.
Nyní bylo denní prací Kristiana Davida porážení stromů a stavba domů. Ale několikrát od ní odešel opět na Moravu, aby zachraňoval a přiváděl další emigranty. I v dalších letech 1723 a 1724 chodil ve svém rodném kraji od města k městu, od vesnice k vesnici, všude kázal a vyzýval pronásledované evangelíky, aby přišli do místa, v němž by žili v míru a v pokoji. V té době neměl jiného zájmu, než vyvést pronásledované evangelíky z Moravy do bezpečí. O staré bratrské církvi sám věděl zatím jen velice málo.
Autor: Ludmila Plecháčová Zdroj: jednotabratrska.cz Datun: 15. března 2021 Foto: Wikipedie – Kristian David
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
