Od chvíle, kdy se před čtyřmi lety Abd al-Fattáh as-Sísí ujal prezidentského úřadu, usiluje o dobré vztahy s desetiprocentní menšinou koptských křesťanů. Nyní se očekává, že ti jej podpoří v prezidentských volbách, které se konají na konci měsíce. „Duchovní říkají věřícím, že musejí jít volit a že zůstat o těchto volbách doma by byl hřích,“ říká Ishak Ibrahim z Egyptské iniciativy pro osobní svobody, která se věnuje monitorování diskriminace a útoků na koptskou menšinu.
As-Sísí se nyní snaží o co nejvyšší volební účast – chce překonat 47,5 procent z minulých voleb – a desetimiliónová křesťanská komunita je pro něj klíčová. Využívá toho, že mnozí její příslušníci „se více obávají návratu islamistické vlády než autoritářských tendencí as-Sísího, bývalé hlavy vojenské rozvědky a armádního polního maršála,“ píše se v článku na serveru Religion News Service.
Podle Ibrahima vedení církve slyší na prezidentův jazyk o občanské rovnosti a srovnávají jej s atmosférou strachu doby vlády Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva. „Muslimské bratrstvo zabíjelo a ničilo a zdálo se, že je nikdo nedokáže zastavit,“ říká osmadvacetiletý kopt, lékař Jan Kamal. „Avšak od prvního dne v úřadu prezident Sísí jasně ukazuje, že stojí za koptskou komunitou.“ Poukazuje přitom na masivní katedrálu, kterou prezident nechal postavit v budovaném hlavním městě Egypta.
Reklama
Podobně hovoří i mluvčí Koptské ortodoxní církve Poules Halim: „Prezident jasně ukazuje, že každý občan na území Egypta má stejná práva.“ Vedle nové katedrály zmiňuje i jiné církevní stavby, které za jeho vlády získaly stavební povolení. A pochvaluje si rovněž pracovní volno na pouť do Jeruzaléma.
Avšak ne všichni egyptští křesťané jsou ze spojenectví církve a státní moci nadšeni. Dvaatřicetiletý koptský lékař Mina Magdy své výhrady vyjadřuje slovy: „Církev je duchovní instituce, jejíž cílem je vyučovat křesťanskou víru. Jsem proti tomu, aby církev hrála jakoukoliv roli ve volbách, ať už mobilizováním voličů nebo výzvou volit konkrétního kandidáta.“
I Ibrahim varuje před tím, aby strach z netolerantního islamistického režimu nevedl církev k legitimizaci autoritářského polovojenského režimu.
Autor: Miloš Mrázek, Zdroj: Náboženský infoservis, Foto: Wikipedia Commons
