Saghar dorazila na letiště s obavou. Věděla, že by to byl zázrak, kdyby se jí podařilo utéct do bezpečí. Byla si jistá, že policie už na ni vydala zatykač. Když konečně našla frontu na svůj let, srdce jí ztuhlo, protože tam uviděla stát jednoho z tajných policistů, který před několika dny vtrhl na bohoslužbu podzemní církve.
Saghar vyrostla v muslimské rodině v Íránu. Jako dospělá se však rozhodla konvertovat ke křesťanství. Začala se scházet s ostatními věřícími, aby společně chválili a modlili se. Účastnit se těchto setkávání bylo velmi riskantní, ale společenství křesťanů se stalo její druhým domovem. Saghar se nakonec rozhodla přijmout tu nejnebezpečnější práci v jejich domácím sboru – stala se pastorkou.
Související – Íránský křesťanský konvertita byl propuštěn na svobodu
Netrvalo dlouho a tváří v tvář se postavila tajné policii, která vtrhla do sboru. Než si kterýkoli z členů uvědomil, co se děje, ženy byly policií natlačeny do jedné místnosti a muži do druhé.
Být křesťanským konvertitou nebo kazatelem evangelia je v Íránu vždy náročné a problematické: policie pravidelně provádí razie domácích sborů a desítky křesťanů každý rok končí ve vězení.
Tajná policie během výslechů nutí křesťany, aby přerušili kontakty s ostatními členy církve a tvrdě pracují na tom, aby společenství rozložili zevnitř. Domácí sbor, který vedla Saghar, nebyl v tomto ohledu jiný.
Související – Křesťan z Íránu dostal 80 ran bičem za pití vína při Večeři Páně
Mnoho íránských křesťanů se účastní speciálních kurzů, kde se připravují na pronásledování a dostávají praktické rady, jak dobře obstát při razii. Jen pár měsíců před policejní akci se Saghar účastnila takového kurzu přežití.
Poté, co byla dokončena prohlídka jejího domácího sboru, byla Saghar předvolána k výslechu. Místnost byla plná svalnatých mužů a jeden z nich všechno natáčel.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Z přednášky o pronásledování, kterou absolvovala, si pamatovala, že musí někoho zvenčí informovat o tom, co se děje. „Mohu jít na toaletu?“ zeptala se přátelsky vypadajícího policisty. Na toaletě Saghar rychle pořídila selfie a poslala zprávu: „Prosím, modlete se za nás, do sboru vtrhla policie!“
Když začala mazat důkazy ze svého telefonu, jedna z policistek zatlačila na dveře toalety a snažila se otevřít. Saghar se ale dozvěděla, že policisté nemají právo zasahovat na toaletách. Saghar jasně řekla policistce o jejích právech.
Když po výslechu řekli Saghar, že bude zatčena, sebevědomě požádala o zatykač a zabránila svému okamžitému odvozu do vězení.V době vydání rozkazu se Saghar již podařilo naplánovat svůj útěk. Sbalila si věci a zarezervovala si let z Íránu do bezpečí. Teď už jen musela nastoupit do letadla a vzlétnout.
Saghar konečně nastoupila do letadla, aniž by si jí vyšetřovatel všiml. Poslední pohled z malého okénka na svou zemi, kterou miluje, ale strach ji paralyzoval. Pokud by ji tajná služba chytila, věděla, že skončí v jedné z nechvalně známých íránských věznic.
Organizace Open Doors se setkala se Saghar o čtyři roky později v zemi, kde našla útočiště, ale kterou kvůli její bezpečnosti nelze jmenovat. Řekla, že navzdory svému zázračnému útěku se na ní tyto události negativně podepsaly. První rok měla ve svém novém domově každou noc stejnou noční můru: traumatické scény z razie.
Saghar doufá a modlí se, aby bylo její dřívější společenství v bezpečí, a aby pokračovalo ve své misi i bez ní. Írán je na osmém místě zemí v žebříčku organizace Open Doors, kde je nejtěžší být křesťanem.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Zdroj: Open Doors UK Datum:24. května 2021 Foto: Open Doors – Saghar
