V atlantské Embassy Church International není uctívání jen o tleskání nebo zpívání klasických křesťanských chval. Během posledních pěti let se tradiční liturgie přetvořila ve vícesmyslové představení, kde se mlha, koncertní světla, prorocké malby a vzdušná akrobacie využívají k tomu, aby pomohly účastníky vést k neuvěřitelným setkáním s Bohem.
„Některé naše zážitky s mlhou byly opravdu neskutečné,“ uvedl jeden z pastorů sboru Ajani Brown. „Máme velmi energické bohoslužby, kde zažíváme všechny typy zázraků uzdravení,“ řekl. „Měli jsme mnoho svědectví lidí osvobozených a spasených díky naší službě a jsme z toho nadšení,“ dodal Brown.
Embassy Church International začínala před pěti let v obývacím pokoji, mezi zakladateli byli absolventi vysokých škol pocházející z různých křesťanských tradic. Po další dva roky společenství čítalo pouhých jedenáct členů. Časem účastníci začali využívat při bohoslužbách kreativní technologie jako koncertní světla a mlhu, sbor se rozrostl na 400 návštěvníků týdně. „Dlouhou dobu jsme neměli na bohoslužbách mlhu. Neměli jsme světla. Měli jsme ale skvělý obsah. Měli jsme hudbu, měli jsme písně, měli jsme liturgii. To všechno jsme měli. Osvětlení a mlha nám pomohly uvést věřící do kontextu toho, co se děje. Pomohlo jim to pochopit, o co jde, protože křesťané mileniálové jsou vizuálně zaměření,“ vysvětlil Brown.
V dubnu Embassy Church International už podruhé hostila konferenci CREATE. Podle sboru se jedná o „nekonvenční souhru umění, kultury, médií, zábavy a technologie“, které pomáhají účastníkům využít jejich dary. „Neplánovali jsme se stát dalším velkým sborem,“ uvedl Brown. „Nechtěli jsme se stát další velkou věcí, ale lidé zažívali emocionální, fyzické a mentální uzdravení, a o tom to je,“ dodal.
Podle nedávného průzkumu poslední čtyři desítky let sbory zažívají pomalý pokles počtu pravidelných účastníků bohoslužeb. V roce 2018 se odhaduje, že pravidelně církev navštěvuje 20 procent Američanů. Podle zjištění American Congregations 2010 by hlavní proud konzervativních protestantských církví mohl zažít růst, pokud by zavedl inovativní styly uctívání. V tom však vidí nebezpečí někteří konzervativnější křesťané.
Obavy konzervativnějších křesťanů
Letos v dubnu hlavní pastor Embassy Church Bryan Meadows oznámil, že plánuje zavést vzdušnou akrobacii jako pravidelnou součást bohoslužeb. Podle blogerky Ann Brock je toto rozhodnutí daleko za čárou. „Obávám se, že jsme se kvůli zábavě odklonili od uctívání. Věřím tomu, že nás Bůh stvořil ke svému obrazu. Stvořil nás kreativními,“ uvedla Brock. „Ve snaze vyrovnat se tomu, co nabízí svět, jsme zaplavili církev světly, pódii a představeními. Jsem pro kreativní vyjádření, ale co se stane, pokud tvorba zastíní chválu?“ ptala se blogerka.
Trend před svou rezignací kritizoval i Eugene Cho, pastor sboru Quest Church v Seattlu. „Jsem přesvědčený, že dnešní církev potřebuje méně světel, méně přístrojů na mlhu, méně programu a více pokory a závislosti na přítomnosti a moci Ducha svatého,“ napsal Cho na Twitteru. „Není mým úmyslem diskutovat o stylech uctívání. Tvorba a prostředí mají své místo a hodnotu. Z mého pohledu je ale nebezpečné, že se tolik zaměřujeme na růst, tvorbu a prostředí,“ dodal.
Ke kritice se přidal také Harry L. Reeder III, hlavní pastor presbyteriánské církve v Birminghamu. „Uvádíme videoklipy, divadlo, tanec, všechny tyto věci. Nemám s tím problém jako se součástí evangelizace, koncertu nebo něčeho podobného. Uctívání je však o něčem jiném. Uctívání je něco jedinečného a naprosto odlišného,“ uvedl Reeder. „Ve snaze bavit jsme osekali zprávu, kterou vysíláme, osekali jsme naše uctívání, aby se z něj stalo zábavné setkání, kde se každý cítí dobře a každý si jej užije a ‚mimochodem, nechcete přijít znovu a stát se součástí této církve?‘“ upozornil pastor. „Cílem křesťanství není, aby se lidé stali součástí naší církve. Cílem křesťanství je představit Krista v celé jeho slávě – jeho nadřazenost i bezprostřední blízkost. To znamená nejen jednoduchost našeho intimního vztahu s Ním, ale i jeho velkolepost,“ vysvětlil Reeder.
Brown uvedl, že ačkoliv jsou obavy kritiků oprávněné, vycházejí z osobních preferencí pramenících z kulturních a generačních zvyklostí. Jeho sbor rozumí tomu, že technologie nemá duši, pomáhá ale přivést novou generaci do církve.
Teologie uctívání
Jon Choi, vedoucí magisterského programu uctívání na Baptistické univerzitě v Dallasu, nepovažuje takto obohacené bohoslužby za jednoznačně špatné, má ale obavu, co takový posun znamená pro teologii uctívání.
„Myslím si, že pokud jde o upřímnou chválu, nezáleží na tom, co k ní používáme. Často ale lidé kvůli chybějícímu vyučování považují zážitky z uctívání za něco zásadního. Texty písní přitom často nejsou biblické nebo biblicky přesné,“ uvedl Choi. „Nevidím problém v osvětlení nebo tvorbě, ale v tom, pokud se to nepřetváří ve zdravé učednictví, které povzbuzuje věřící, aby žili jako uctívači i v prostředí, kde se zrovna třeba nezpívá,“ vysvětlil Choi. „Pokud jsou závislí na jednom nedělním zážitku se světly a vším ostatním, a prostě se jim to líbí, je to jen fasáda. Jedná se spíš o styl než o opravdové uctívání. Opravdové uctívání se netýká jen neděle,“ doplnil.
Reverend Jon R. Black, pastor metodistické episkopální církve v Blufftonu, uvedl, že jeho denominace se snaží být obezřetná, co se inovativních technologií týče. „Zatím čekám a uvidím. Moje denominace je trochu pomalejší, pokud jde o přijímání nových technologií. Jsme opatrnější v tom, co vídáme u ostatních církví, což nám dává trochu víc času k vyhodnocení,“ prohlásil Black. Upozornil také na důležitost vytvoření křesťanské komunity. „Pokud můžeme použít technologii k vybudování komunity, je to skvělé. Ale pokud prostě jen organizujeme setkání, myslím, že se míjíme s podstatou,“ upozornil Black.
Black však v reakci na výzkumy připustil, že i ve vlastní denominaci zaznamenal pozitivní vliv inovací. Odkázal na megasbor Low Country Community Church využívající zvony a píšťaly. „Jsou více biblicky založení než mnohé jiné megasbory. Mluvili jsme s jejich členy, kteří prokazují nádherné znaky duchovní zralosti. Děje se tam něco dobrého a my to vítáme,“ uvedl.
I jeho sbor začal během posledních let používat více technologických prostředků, ne však proto, aby přilákal nové členy. „Máme obrazovky, které používáme k promítání Písma a písní. Používáme také kamery. Nezměnili jsme ale náš styl uctívání. Ke změnám jsme přistoupili kvůli těm, kteří se raději dívají vzhůru místo toho, aby museli v ruce držet bulletin,“ vysvětlil Black. „Neprošli jsme ale tím postmoderním obratem a nezavedli chválící hudební skupiny ani další podobné věci,“ dodal.
Překlad: Kristýna Gillíková Zdroj: The Christian Post Foto: PxHere, ilustrační
1 Komentář
Otakar Vožeh
Zásadní problém je právě v té teologii uctívání Boha. Poctivá biblická studie uctívání je nahrazována velmi pochybnou praxí založenou na citových projevech a pocitech, kterou dnes vidíme v tolika shromážděních, a která už je dávno „za čárou“. Uctíváním Boha musí být prosycen celý náš život, není to je pár písniček se soběstřednými texty, jak je v článku na to poukázáno.