Grunta – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě na Kolínsku, kde na konci dubna skončila rozsáhlá rekonstrukce, si mohou lidé prohlédnout v pravidelné otvírací době. Součástí obnovy kostela, který byl kvůli závažné poruše statiky v havarijním stavu, bylo také restaurování vzácné secesní výmalby. Práce zahájené loni v březnu vyšly farnost na víc než 42 milionů korun, 90 procent částky pokryly fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP). ČTK to řekly Kristýna Drahotová a Soňa Krejčová z Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora.
Problém se statikou se podle Krejčové v posledních letech zhoršoval, v jedné části byl kostel příčně rozlomený v celém obvodu, což se promítlo i do střechy a krovů. Pro obnovu kostela odborníci využili nejmodernější poznatky a technologie, pro statické zajištění základů tryskovou injektáž. Restaurátoři pracovali na vnitřních výmalbách hlavní lodi, presbytáře a části severní boční lodě, obnovili vitráže v lodi kostela a kamenné prvky obvodového pláště.
SOUVISEJÍCÍ – Muzeum Komenského v Přerově odkrývá výstavou Kdo je Noe biblické příběhy
„Nejnáročnější byla časová tíseň, kdy jsme museli provádět práce na tryskové injektáži a zároveň restaurování výmalby a kamenných prvků. Tyto činnosti se vzájemně vylučovaly a restaurování mohlo probíhat až po podchycení základů,“ řekla Krejčová. V některých místech podle ní byla výmalba poškozená, v místě trhlin chyběla zcela, restaurátoři ji tam proto museli doplnit. „Figurální motivy byly v několika místech degradovány a pro jejich rekonstrukci byly použity archivní materiály poskytnuté zástupci Národního památkového ústavu (NPÚ),“ doplnila Krejčová.
Kostel v Gruntě je významnou neorománsko-secesní památkou a patří k největším a nejhodnotnějším venkovským stavbám svého typu v Česku. „Umístění kostela do přírodního prostředí připomíná architekturu severní Francie či staré Anglie,“ řekla Drahotová. Nový kostel byl na místě původního kostela z počátku 14. století postaven v letech 1905 až 1914.
Umělecky nejhodnotnější částí je vnitřní výzdoba kostela, kterou tvoří secesní celoplošné fresky zachycující život Panny Marie, jejichž autory jsou manželé František a Marie Urbanovi. „Zásluhu na výběru těchto světově známých umělců má hradecký biskup Josef Doubrava, na jeho doporučení se už dříve ujali výzdoby kaple v kutnohorském Vlašském dvoře, Urban vytvořil i návrhy pro vitráže pro chrám sv. Barbory nebo pro kolínský kostel sv. Bartoloměje,“ řekla Drahotová.
Kvůli zdražení stavebních prací nyní nemohla farnost udělat všechny původně zamýšlené opravy. V plánu je tak ještě například restaurování výmalby v bočních lodích, sakristii a křestní kapli nebo oprava věží a varhan. „Zásadní práce na záchraně kostela však byly touto etapou provedeny,“ doplnila Krejčová.
V květnu je kostel otevřený o víkendech, od června mohou lidé na prohlídku zavítat od úterý do neděle. Vstupenky je možné koupit na webu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 14. května 2024 Foto: Wikimedia Commons
