Zdá se, že nejvíce zasaženi jsou politicky umírnění a levicově orientovaní evangelikálové.
Prezidentování Donalda Trumpa urychlilo pokles návštěvnosti kostelů v Americe. Zatímco počet lidí, kteří chodí do kostela, již dříve trvale klesal, podle politologa Ryana Burgeho, který se specializuje na studium náboženských dat, ukazují údaje z Kooperativní volební studie Harvardovy univerzity z roku 2016 jasným směrem.
SOUVISEJÍCÍ – „Bůh mě povolal kázat evangelium,“ Franklin Graham odmítl podpořit Donalda Trumpa během republikánských primárek
„Na každou akci existuje reakce,“ řekl Burge pro magazín Christianity Today. „Donald Trump je akce. Jeho zvolení vyvolalo v americké společnosti všechny tyto vlnové efekty a je to vidět v návštěvnosti bohoslužeb.“
Zdá se, že nejvíce zasaženi byli politicky umírnění a levicově orientovaní evangelikálové. Zdá se, že stále více z nich se v Trumpově éře cítí odcizeno svým kongregacím. Podle Burgeho se od konce prezidentování Baracka Obamy do konce éry Trumpa zdvojnásobil počet volitelů demokratické strany, kteří se vzdali návštěvnosti církve ve věku 20-50 let. A dramatická změna nastala v roce 2016. Ve stejné době se začalo více republikánů označovat za evangelikály, ale nenavštěvovali žádné bohoslužby.
Podle rostoucího konsenzu sociologů je politická identita v současnosti mnohem, mnohem silnější než ta náboženská.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 9. ledna 2024 Foto: Wikimedia Commons – Donald Trump
1 Komentář
Petr Kartouz
Zajímavé. Nikoho nenapadlo, že byla v době čínské chřipky zakázána shromáždění? Vždyť právě levicově orientovaní lidé byli nejvíce vystrašeni, milovali roušky a dožadovali se lockdownů. Proto nikam nechodili i když mohli, poslušně se doma báli a udávali ty, kdo se nebáli. Nakonec pohrůžkami a citovým vydíráním nutili ostatní k „dobrovolné“ vakcinaci, jejíž následky se dosud veřejně nezkoumají.
V článku je tedy použita stejná argumentace, jako kdyby někdo řekl, že nejméně lidí v Arménii chodilo do kostela v době vlády Karena Demirčana, a neuvedl by, že v té době byly kostely zničeny zemětřesením.
Ale proč to nevyužít ve volební kampani, kdy se hodí prezident trpící demencí, který poslušně vykoná, co mu jeho loutkovodiči připraví, aby přečetl, což se mu někdy i podaří.