Ženeva – Jacques Mourad je kněz, ale také žije jako mnich v komunitě Mar Moussa v Sýrii. Aktivně se angažuje v islámsko-křesťanském dialogu.
V roce 2015 byl zajat Islámským státem a držen jako rukojmí, než utekl za pomoci muslimů. Během své návštěvy v ekumenickém centru v Ženevě mluvil o vzniku komunity, kterou spolu s otcem Paolem Dall’Oglioem zakládal. Italský jezuita Dall’Oglioe byl zajat Islámským státem v roce 2013 a od té doby o něm není žádná zmínka a zmizel beze stopy.
Dall’Oglioe přišel do Sýrie v roce 1982 a objevil opuštěný klášter Mar Moussa ze 6. století. Začátkem roku 1984 klášter začal obnovovat a během let pracoval spolu se skupinou mladých lidí z různých farností Sýrie. V roce 1991 tam začal klášterní život.
Příchod Islámského státu všechno změnil
„V roce 2015 se situace v našem regionu zhoršila. V květnu napadla skupina džihádistů z Islámského státu klášter a vzali mě jako rukojmí. Byl jsem vězněn čtyři měsíce a 20 dní,“ řekl v centru Světové rady církví Jacques Mourad.
Mourad uvedl, že byl ve městě Rakka držen v koupelně a následně byl převezen do Palmyry, kde byl vězněn v jedné místnosti spolu se ženami, postiženými a staršími lidmi. „Bylo to opravdu šokující a bolestivé,“ poznamenal k období ve vězení.
„Každý den bylo město bombardováno syrskými a ruskými letadly. Díky muslimskému příteli jsem byl schopen uniknout na motorce; překonali jsme poušť, až jsem dorazil do Homsu,“ dodal. Během celé doby mu pomáhala celá řada muslimů, když kvůli křesťanům riskovali své životy.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 10. února 2020 Foto: screenshot YouTube – vojáci Islámského státu
1 Komentář
Eva Hájková
Můj syn s ženou a dětmi žije v Mnichově, kde je hodně muslimů. Děti cizinců, které nemají němčinu jako mateřský jazyk, musí chodit na přípravné kursy před vstupem do školy, případně na doučování. Snacha tak často přichází do styku s muslimkami, například na nějakých rodičovských schůzkách. A samozřejmě s nimi občas rozmlouvá.
Je zajímavé, že někteří muslimové si, podobně jako někteří křesťané, myslí, že už brzy nastane konec světa. Protože svět je prý plný hříchu, lidé jsou sobečtí, pořád se válčí. A ke všemu to šíření koronaviru, to všechno prý jsou známky blížícího se konce.
Ale muslimky prý se snadno urazí. Například, když se jich zeptáte, proč nosí šátek. Nechtějí o tom mluvit. Jen jedna prý se nechala slyšet, že žena, která nenosí šátek, přijde do pekla. Děti nesmějí jíst spoustu věcí, například gumové medvídky. Kamarádit se s nimi proto vůbec není snadné.