Několik dní v týdnu cvičím v parku v městském centru se skupinou mužů. Jednou jsem si svému parťákovi postěžoval, že mi to mnoho nedává. „No,“ odpověděl mi, „možná proto, že do toho mnoho nevkládáš.“
Jauvajs. Jenže měl pravdu.
Chceme-li ve shromáždění zakoušet skutečnou Boží a o jeden společný cíl usilující církev, platí to výše řečené i pro ni. Možná z ní pro nás plyne nedostatečné požehnání proto, že do ní – řečeno na rovinu – sami vkládáme příliš málo. Tělesně jsme přítomni, ale náš duch se nezapojuje.
SOUVISEJÍCÍ – Společensky přijatelné hříchy v křesťanské službě
Vnitřní neúčast na uctívání Boha byla a je velkým hříchem v Božím lidu od samého počátku. Bůh to vyjádřil skrze proroka Izajáše, který řekl, že „se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem“ (Iz 29,13). A o sedm set let později Kristus Izajášova slova zopakoval: „Marně mě uctívají“ (Mt 15,9).
Oč horšího hodnocení by se od Boha dočkal ten, podle koho jsou bohoslužby úplně marnou záležitostí? A přece asi každý z nás nese na té marnosti více viny, než jsme ochotni si připustit. Je snadné sledovat průběh shromáždění a nezapojovat se srdcem.
Co nám pomůže více přispívat k tomu, aby bohoslužby účinně sledovaly společný cíl? Zde je pět pravidel.
Připravte se předem
Neděle by měla být pro věřící dnem odpočinutí, jenže jsem přesvědčen, že právě toho dne pracuje satan nejpilněji. Nemůže-li zrovna rozhádat rodinu, postará se aspoň o to, abyste před odchodem do sboru zapomněli, kde jste nechali klíče. Tělesně vás sice třeba nezadrží a do shromáždění se dostavíte, ale udělá všechno pro to, abyste zůstali srdcem někde jinde.
Všem problémům předejít nemůžeme, ale ta trocha přípravy nebude zbytečná. Co nejdokonaleji zabraňte zádrhelům v tom, co potřebujete mít před odchodem pohotově. Oblečení a peníze do sbírky si připravte předem, a nasnídejte se, ať kručení ve vašem břiše nepřehluší hlas kazatele.
A co duchovní příprava? Čím více budete hledat Boha během týdne, tím lépe o nedělích všemu porozumíte a tím víc vám to přinese užitku. Proto u nás ve sboru umožňujeme návštěvníkům příštího nedělního shromáždění seznámit se s úseky Písma a písněmi předem. Když se s těmi texty důvěrně sžijete v předstihu, budete na setkání s Bohem připraveni už před tím, než vstoupíte do modlitebny. Je-li už „uhlí“ nažhavené, snáze se nám srdce při shromáždění rozhoří plamenem.
SOUVISEJÍCÍ – Aby dokázal zvěstovat evangelium, naslouchal můj taťka (Tim Keller) historii
Mějte na paměti, že cílem našich bohoslužeb je Bůh
Říkáme, že se na bohoslužbách scházíme kvůli Bohu, ale jak často nás pozdější úvaha o tom, co jsme si z nich odnesli, usvědčí, nač jsme při nich mysleli doopravdy! Potěšilo mne kázání? Byla hudba podle mého vkusu? Byl tam někdo, koho bych tam býval rád viděl? Takhle se většinou ptáme, čili jsme – podle postřehu Martina Luthera – „zakřiveni do sebe“.
Při takové zahleděnosti hlavně na vlastní prožitek nám unikne velké požehnání: divuplné splynutí s Bohem, který to naše já nekonečně přesahuje. Spojováním shromáždění spíše s vlastním prožitkem než s Boží slávou se sami stavíme na Boží místo – jako kdyby jeho jedinou rolí bylo nás pobavit.
Toto mějme na paměti: cílem našich bohoslužeb je Bůh. „Vždyť člověk se dívá na to, co má před očima, ale Hospodin se dívá na srdce“ (1 S 16,7 – Český studijní překlad).
Buďte účastníkem, ne divákem
Kdosi vtipně poznamenal: „Co se každou podzimní sobotu děje po celých Spojených státech na vysokoškolských fotbalových stadionech? Osmdesát tisíc lidí, kteří by zoufale potřebovali nějaký ten tělocvik, postává a pokukuje po dvaadvaceti jiných, kteří si zoufale potřebují tělesně odpočinout.“
A v církvích vidíme sklon k stejnému přístupu. Před reformací se bohoslužba konala v zastoupení: duchovní práce byla záležitostí duchovních, shromáždění ji pouze sledovalo. I dnes je však hodně sborů stejného ražení: chváliči chválí, kazatel káže – a my jen přihlížíme nebo nasloucháme.
Naším posláním není být diváky, nýbrž účastnit se. Na bohoslužbách se scházíme, abychom sloužili, a měli bychom se tedy do chvály živého Boha naplno zapojit – srdcem, duší, myslí i silou.
Takže – co dělá ten, kdo se na bohoslužbách opravdu podílí?
Nenechte se ničím rozptylovat: ať už by vás k tomu svádělo kručení ve vašem břiše, nemožné oblečení ženy před vámi nebo falešný zpěv muže za vámi – vy uctívejte Boha tím, že mu věnujete svou pozornost v jejím plném rozsahu.
Zpívejte celým srdcem: hlas vám stvořil Bůh a těší ho, když jím vaše srdce přetéká – a to i když to nezní nijak valně. Jednou budeme všichni vybaveni schopností slyšet se navzájem stejně posvěcenýma ušima, jakýma dnes naše chvály vnímá Bůh. A než to přijde, mějte na paměti jen jedno, co naše hlasy činí Bohu přijatelnými: že za nás Ježíš zemřel.
Zapojte se do kázání: nebuďte při kázání Slova pasivní. Sám jsem nejpozornější tehdy, když jsem si text přečetl předem a celou dobu si do otevřené Bible píši poznámky. Vy to třeba děláte jinak, ale výsledek musí být týž: zaseté símě nalézá úrodnou půdu v takovém srdci, které je připraveno a které ho přijímá.
Vezměte si kázání s sebou domů: vaše práce nekončí odchodem z modlitebny. Velice moudře to říká Matthew Henry: „Myslíte si, že když je po kázání, už se o ně nemusíte starat? Kdepak – pak teprve se o ně musíte začít starat nejvíc!“
SOUVISEJÍCÍ – Truchlící lidé potřebují víc, než jen abyste na ně mysleli
V souladu s výzvou mého parťáka, abych pro svůj větší užitek do cvičení více investoval, bychom si měli poctivě položit otázku: chodím na bohoslužby, abych se na nich podílel, nebo přicházím jen jako divák – přihlížet práci jiných?
Neúnavně povzbuzujte
Potřebu bohoslužeb zaměřených ke společnému cíli si často připomínáme citátem z listu Židům 10,25: „Nezanedbávejte společná shromáždění.“ Správně! Jenže přitom často ignorujeme 24. verš: „Povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.“ Povzbuzování je jeden z hlavních důvodů, proč se scházíme.
Co znamená vzájemně se povzbuzovat? Mít uvědomělý zájem o duši toho druhého a ukazovat si vzájemně na Ježíše. Službu povzbuzovatelů lidé nevychvalují, jako pastor si však nedokáži představit větší dar než ten, abych svůj lid s naléhavostí vedl k rozvíjení církve a zakládání sborů na nových místech.
Aktivně vyhledávejte návštěvníky
Většinou víme, jaké obavy mívá člověk, má-li navštívit nový sbor, a jak mu při té návštěvě stupeň lidské vřelosti může napomoci, nebo to pokazit. Během let jsme měli mnoho hostí – a nejčastěji se zmiňovali o tom, jak vřele byli přijati.
Pokud nepatříte k těm nemnohým, jimž se daří navazovat styky s novými lidmi, může být takové vyhledávání obtížné. Býváte nejistí: už jsem se s ním někdy setkal? Nebude mne ta paní považovat za vlezlého, když se s ní dám rovnou do řeči? Nenechte se takovou nejistotou odvrátit od služby, která je podle Božího plánu a návštěvníci ji potřebují. Jděte, představte se (i když už jste se třeba setkali a zapomněli jeho jméno). Vidíte-li, že je host sám, pozvěte ho, ať si k vám přisedne. Představte hosta někomu dalšímu.
Třeba budete také považovat za dobrý nápad přistavit při sborovém pohoštění ke stolu jednu nebo dvě židle a hosty tam pozvat. I když třeba váš sbor neoplývá penězi, vaše pohostinnost hosty povzbudí, aby přicházeli zas a zas. Bůh má přece potravu pro tolik slabých!
Uvědomuji si, co jsem toho na vás možná navalil, zvláště pokud jste zatím neměli ve zvyku se při bohoslužbách nějak zapojovat. Mějte však na paměti, že Ježíš přišel právě kvůli tomu. Vždyť Samařance u Jana 4,23 řekl, že Otec hledá ty, kteří jej budou uctívat. Ježíš nám nepřišel jen dát věčný život; přišel nám dát Ducha, aby nás v nitru vyburcoval a abychom mu mohli předvést takové uctívání, jaké je jeho Otci milé.
Co Otec hledá, k tomu dá Duch – pro slávu Syna – také schopnost. Takže tuto neděli Boha opravdu uctěte!
Autor: Alex Mark dosáhl hodnosti magistra teologie na Reformovaném teologickém semináři ve městě Charlotte. Od roku 2013 je pastorem sboru First Scots Presbyterian Church (PCA) ve městě Beaufortu v Jižní Karolíně. S manželkou Stefany mají tři syny:Joshuu, Charlieho a Samuele.
Překlad: Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Foto: Baptis Press – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
