Jak se mám nechat vést Bohem ve svých každodenních rozhodnutích? Vím, že je mým pastýřem. On mě vede. Ale jak poznám, že ho následuji?
To je velmi důležitá otázka, kterou si musí položit každý z nás. Zabýval se jí také John Piper během prvního léta, co sloužil jako kazatel. Několik prvních týdnů ve službě pastor John kázal na své oblíbené žalmy. Jedním z nich byl pochopitelně Žalm 23. „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku. Obnovuje mou duši, pro své jméno mě vodí po pravých stezkách“ (v. 1–3).
Bylo mi 22 let, když jsem si poprvé všiml jednoho verše v tomto žalmu. Samozřejmě jsem ho znal, ale do té doby jsem ho tak nevnímal. Verš 3: „Obnovuje mou duši, pro své jméno mě vodí po pravých stezkách.“ Nikdy předtím jsem si nevšiml spojení „pro své jméno“, až na semináři. Samozřejmě jsem ho viděl. Četl jsem ta slova, ale člověk si může stokrát přečíst věty v Bibli a nikdy ho nenapadne, co doopravdy znamenají.
Otevři mi oči, abych viděl
Navštívil jsem paní Bromgrenovou krátce před její středeční operací. Operovali jí oko, a tak ho měla celé obvázané. Přečetl jsem jí Žalm 119,17–18:
SOUVISEJÍCÍ – John Piper / Má askeze místo v křesťanském životě?
Prokazuj svému otroku dobro — budu žít a zachovávat tvé slovo. Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Zeptal jsem se jí: „Jedna z nejlepších věcí, jakou má člověk se zdravýma očima, je možnost číst Bibli, nemyslíte? A existuje ještě jeden pár očí, který nám Bůh dal, nemám pravdu? Apoštol Pavel je nazývá očima srdce a v první kapitole listu Efezským se modlí, aby jejich oči srdce byly osvícené. Myslím, že právě o tom mluví žalm 119: ‚Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona.‘“
Zkrátka toto slovní spojení v Žalmu 23 mi nepřišlo nijak zvláštní. Vůbec jsem si ho nevšímal. A najednou jsem si to uvědomil – „pro své jméno mě vodí po pravých stezkách.“ Myšlenka, že Bůh mě možná už od dětství vede k tomu, abych jednal správně kvůli němu, mi nikdy předtím nedošla. Prostě jsem toto slovní spojení vždycky přehlédl. Nikdy jsem se nad ním nepozastavil, i když jsem ho četl stokrát.
Rád bych se tedy na něho chvíli zaměřil, ale než se k němu dostaneme, měli bychom se podívat, co následuje po něm – „vodí po pravých stezkách“. Jak to Bůh dělá?
Jak nás Bůh vede?
Můžeme si pochopitelně představit pastýře, jak vede své ovce pomocí hole nebo na ně volá. „Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou.“ Když se však od metafory ovcí a pastýře přesuneme k našemu každodennímu životu, ptáme se: „Jak nás Bůh vodí po pravých stezkách?“ Musíme se trochu zamyslet a zapátrat v Písmu.
Nikdy jsem nezažil, že by se mi Bůh nějakým zázračným způsobem zjevil na rozcestí. Nikdy jsem neviděl ohnivý oblak nebo oblakový sloup jako Izraelci na poušti. Nikdy jsem neslyšel žádné slyšitelné slovo, o kterém bych věděl, že ho řekl Bůh. Spousta lidí něco takového popisuje a možná nejsem vnímavý, ale nikdy jsem nic podobného neprožil. Nezažil jsem, že by mi Bůh nějakým jasným způsobem ukázal, že je to tato cesta, a ne ta druhá, ani jsem neslyšel hlas. Můj učitel ve Wheatonu vyprávěl, že když se jednou holil, slyšel, jak mu hlas říká: „Jeď z Bostonu do Wheatonu.“ Tou dobou byl totiž v Bostonu.
SOUVISEJÍCÍ – John Piper / Je rozdělení v církvi nezbytné?
Bůh tak může jednat, pokud chce. Ale ve vztahu ke mně a k většině lidí tak nejedná. Vede nás odlišným způsobem. Myslím, že nám mohou napovědět Davidova slova v Žalmu 119,105: „Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce.“ Ve stejném Žalmu v devátém verši se píše: „Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo.“
Takže částečná odpověď na otázku „Jak nás Bůh vodí po pravých stezkách?“ zní: Bůh o těchto stezkách mnoho zjevil. Popsal, jaké stezky jsou pravé stezky, a vybízí nás, abychom po nich kráčeli a tak ho poslouchali. David to jistě dělal často, protože často hovořil o rozjímání nad slovem ve dne v noci.
Proč Bible nestačí
Ale to je pouze částečná odpověď. Bible sama o sobě nás na správně cestě neudrží. Bez ohledu na to, jak je Bible úžasná a jak bychom bez ní byli úplně ztraceni, sama o sobě nestačí, a to ze dvou důvodů.
Za prvé, v životě děláme spoustu rozhodnutí, která nám Bible výslovně nepřikazuje – stovky malých rozhodnutí a několik vážných rozhodnutí, ke kterým se Bible vůbec nevyjadřuje. Kolik mít dětí, kam poslat dítě do školy, do jaké práce nastoupit – stovky drobných věcí, o kterých se musíme každý den rozhodovat. Nechceme je upozadit a tvrdit: „To se netýká křesťanského života. Prostě se rozhodnu podle sebe. Křesťanství je o něčem jiném.“ Bůh má se všemi těmito rozhodnutími co do činění. Bible nám však nedává výslovné pokyny pro každé z těchto malých rozhodnutí. Chceme kráčet po pravých stezkách a činit správná rozhodnutí – ať už se k nim Bible výslovně vyjadřuje, nebo ne.
Druhý důvod, proč Bible sama o sobě nestačí, abychom kráčeli po pravých stezkách, je následující: Chodit po pravé stezce znamená konat správné věci se správným postojem nebo správnou motivací. Není to jen čin těla. Je to také správný postoj k manželce. Když čteme nějaká slova, ne vždy mění naše postoje.
Můžete si stokrát v Bibli přečíst, jak byste se měli cítit, a přitom se u vás nic nezmění. Do hry musí vstoupit něco jiného, a zřejmě právě proto David řekl, že Bůh nás vodí po pravých stezkách, a Pavel uvedl, že „všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové.“ Nepotřebujeme jen vnější zjevení, tedy Bibli, potřebujeme vnitřní proměnu skrze Ducha svatého. Potřebujeme vedení slovem a Duchem současně.
Obnovená Kristova mysl
Pavel v Římanům 12,2 uvádí tato velmi známá slova: „A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli…“ Proč? „… abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.“ Jinými slovy, ve vašem nitru se musí něco stát, musí se změnit vaše postoje a pocity. V opačném případě nebudete vědět, pro kterou z mnoha nabízených možností se rozhodnout, protože nebudete schopni rozpoznat, co která z nich je Boží vůlí.
Bible je tedy prostředkem k dosažení této obnovené mysli a Duch toto slovo využívá k tomu, aby formoval naše myšlení a emoce, takže i když v Písmu není žádný výslovný příkaz pro to či ono rozhodnutí, před kterým stojíte, můžete všechny možnosti zvážit obnovenou Kristovou myslí. Pavel říká: „My máme mysl Kristovu.“ A když se rozhodnete a později se ohlédnete zpět, neřeknete si: „To jsem to ale dobře vymyslel.“ Spíše vyznáte: „Děkuji ti za tvé slovo, které vneslo do mého života poznání, a za tvého Ducha, který mé emoce a priority usměrnil tak, že jsem se rozhodl podle tebe.“ Jedině Bůh má na tomto vedení zásluhu. Z toho plyne, že jsem celý život veden k tomu, abych dnem i nocí rozjímal o slově a neustále se modlil, aby ve mně Duch svatý působil.
K Bibli nemůžete přistupovat příliš intelektuálně. Nemůžete ani příliš zduchovňovat svou osobní zkušenost s Bohem. Není to buď – anebo, obojí je důležité. Znám to i z vlastních zkušeností. Tyto dvě věci se nevylučují, ale vzájemně se úžasným způsobem doplňují.
Tento podcast vznikl ve spolupráci s Desiring God.
Zdroj: blog.didasko.cz Datum: 27. ledna 2023 Foto: CC Search – John Piper
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
