Věda nemůže pohřbít Boha, jak tvrdí někteří ateisté, ale může pohřbít ateismus, říká emeritní profesor Oxfordské univerzity s doktorátem matematiky.
Před stovkami lidí v Muzeu Bible ve Washingtonu začal irský matematik John Lennox otázkou: „Pohřbila věda Boha?“ Informuje portál The Christian Post.
„Ateismus, theismus, panteismus tady byly tisíciletí,“ řekl Lennox, když se ho Eric Metaxas zeptal, kdy se do západního mainstreamového myšlení vplížila představa, že věda a křesťanská víra stojí proti sobě.
„Isaac Newton vyjádřil vesmír krásně pomocí matematiky a objevil, že matematika skvěle popisuje, jak věci fungují. To vedlo k myšlence, že vesmír je v podstatě mechanickou záležitostí. Lidé si začali myslet, že vesmír si funguje sám, lidé ho dokážou zkoumat i bez toho, aby se zabývali tím, kdo ho dal do pohybu. Tak se myšlenka, že Bůh dal vesmír do pohybu, začala stávat věcí minulosti,“ řekl Lennox.
„Sociální situace v době Darwina a Huxleye byla taková, že se věda používala k pohřbívání Boha. Huxley byl velmi slavný vědec a podle jeho představy se církev měla měnit v církev, kde se bude uctívat „Sofia“, bohyně moudrosti,“ pokračoval Lennox.
„K posunu od pohledu na vesmír, kde by Bůh byl středem, docházelo však v době, kdy křesťanská církev nebyla ryzí a morálně se kompromitovala, což způsobilo úplný obrat,“ řekl dále.
„Pak převládl postoj, že Bůh býval dobrý, ale teď ho už není potřeba,“ vysvětlil Lennox, jak to tvrdil Steven Hawking ve své knize Velkolepý plán.
Představa, že když věda stoupá, tak Bůh klesá, není přiměřená, řekl a dodal, že z toho plyne omyl označovaný jako „Bůh mezer“, což je intelektuálně líné: „Neumím to vysvětlit, tak řeknu, že to udělal Bůh.“
„To je hluboké neporozumění povahy vysvětlení. Vysvětlit vysvětlení je velmi důležité,“ říká Lennox.
Omyl (podporovaný ateistou Richardem Dawkinsem) spočívá v tom, že Bůh a věda spolu soupeří o vysvětlení a že si mezi nimi musíme vybrat. Takhle si vybírat je ovšem nesprávné. Ti, kdo takto uvažují, se dopouštějí dvou klíčových chyb, první z nich je chybné pojetí Boha.
Když v době, kdy Lennox vyrůstal, v Irsku řeklo „Bůh“, lidé věděli, že je řeč o Stvořiteli, o Bohu Bible. Ale ateisté jako Steven Hawking si myslí, že Lennox mluví o Bohu, který se podobá starověkým řeckým bohům jako Zeus, a potom automaticky docházejí k tomu, že křesťanský Bůh je Bůh mezer ve smyslu „Neumím vysvětlit blesk, tak vynaleznu boha, a když to vysvětlím atmosférickou fyzikou, bůh zmizí.“
„Nejdůležitější je uvědomit si, že Bůh Bible není bůh mezer,“ zdůraznil Lennox.
„Důvod, proč věda může pohřbít ateismus, je v tom, že s vědou lze pracovat,“ říká Lennox. „Jestliže začnete věřit, že za vesmírem je rozumná inteligence, potom rozvíjet vědu je rozumné a křesťan má důvod pro rozvoj vědy.“
Když se ho ateisté ptají, jak je možné, aby byl současně vědec i křesťan, Lennox se jich ptá: „Když vědecky pracujete, čím to děláte?“ – a prstem ukáže na svou hlavu, aby to bylo zřejmé. Většina z nich odpoví, že mozkem. Lennox je chvíli nechá a pak se jich zeptá na ten jejich mozek, kterým vědecky uvažují.
„Co si o mozku myslíte? Popište mi stručně jeho historii,“ vyzývá je. Na to často řeknou něco jako „to je snadné, protože mozek je koncový produkt, který není řízen myšlenkou.“
„Tak se na ně podívám, někdy s úsměvem, a řeknu: ‚A vy tomu věříte?‘ Řekněte mi upřímně: kdybyste věděli, že počítač, na kterém denně pracujete, je koncový produkt procesu, který není řízen myšlenkou – věřili byste tomu?“
Lennox položil tuto otázku řadě mezinárodně uznávaných vědců, a když je nutil k odpovědi, každý mu odpověděl: „Ne.“
„To máte potom problém. Vy jste vědec a já se ptám na rozumové zdůvodnění vaší víry,“ řekne jim potom.
„Byli jsme vychováváni v omylu, že věda je tady a víra je tamhle,“ říká a zpochybňuje, proč by věda a víra měly být dvě neslučitelné kategorie.
„Věda v sobě zahrnuje víru. Vědu budete dělat, pouze pokud ji lze dělat. Přesněji řečeno, nemůžete ji dělat, pokud nevěříte, že vesmír je aspoň částečně rozumově srozumitelný.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Překlad: Jan Vopalecký Foto: Creative Common Search – John Lennox
14 Komentáře
Eva Hájková
Já jsem si myslela, že Sofia nemá být bohyní moudrosti, ale jen určitým aspektem Boha – Boží moudrostí – podobně jako je třeba Boží spravedlnost (která podle jednoho žalmu má „kráčet před Ním“).
Není tohle krásné povídání o Boží moudrosti?
„Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem. Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět. Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny. Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila; ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach. Byla jsem při tom, když nebesa chystal, když nad propastí obzor vyměřil, oblaka když ve výšinách zavěšoval, propastné prameny když vytryskly. Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval, po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám. Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mojí rozkoší! Proto, synové, poslyšte mne: Šťastní jsou ti, kdo drží se mých cest! Slyšte poučení, a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní! Šťastný je člověk, který mi naslouchá, kdo v mých branách denně bdí, kdo čeká u mých veřejí! Kdo mne nalezl, nalezl život, dosáhne zalíbení u Hospodina. Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, oddal se smrti.“
(Přísloví 8, 22 -36)
Karel Konečný
Když pan John Lennox mluví o Bohu, víře a vědě, tak zde není uvedeno jak se na ty pojmy dívá.
O Bohu mají věřící lidé různé představy, o víře také, jako i o vědě. Můžu třeba napsat: Bůh-představy, víra-to co žiji, věda-získávání poznání. Pak získané poznání zřemě neumožní konverzi představy k pravdě.
Karel Krejčí
Bůh nám odhalil krásu a kreativitu Jeho Stvoření pouze částečně, v takové míře, v jaké to odpovídá naplnění našeho poslání zde na Zemi pro tento věk. Když se časově přeneseme do finálních událostí knihy Zjevení, zjistíme, že konečný zápas proběhne mezi Božím lidem a světem. To nijak nesvědčí o narůstající víře v Boha a uvědomění si marnosti zápasu s Ním. Úvaha, že myšlením – vědeckým pokrokem – dosáhneme víry v Boha je mylná. Je to asi srovnatelné s naivní představou, že výzkumem a technickým pokrokem na zdravotnickém „poli“ postupně vymýtíme všechny nemoci. Když se zpětně ohlédneme do minulosti a měřítkem pokroku jak v odvětví vědy a techniky, tak humanitních oborů, nezjistíme odpovídající nárůst víry v Boha. Zmiňovaný Hawking naopak do poslední chvíle odmítal existenci Boha. Zde se nabízí zcela rozdílné pohledy na Boha mezi trpící ženou Joni Eareckson (odkaz „církev“) a jmenovaným Hawkingem. (Do našich srdcí však vidí dokonale pouze Bůh a to samozřejmě musíme respektovat). Opět se potvrzuje pravdivost Písma, že víra v Boha není produkt myšlení (nebo inteligence), ale dar Ducha Svatého.
Karel Konečný
Z toho co píšete mi není jasné proč by věda měla dokazovat Boha. Podle toho co píšete, máte na mysli víru, jako víru v nějakou svou představu, kterou mají věřící různou. Člověk by měl mozek rozhodně používat, což někteří jak vím odmítají.
Karel Krejčí
Nelze vypozorovat, že by existovala nějaká přímá úměra na jedné straně mezi vědou a technickým pokrokem, včetně úspěšného odhalování tajemství vesmíru a na druhé straně nárůstem počtu lidí věřících v Boha. Ano, v článku je to vyjádřeno obráceně, zda je v možnostech vědy pohřbít ateismus. Možná, že do určité míry ano. Jenomže skutečná víra v Boha, uvěřit v Krista jako našeho spasitele z tohoto světa, být znovuzrozen, je něco zcela úplně jiného. Pokud se vyjadřuji za sebe, nemám žádný problém přijímat nejnovější vědecké poznatky z nejrůznější vědních oborů, nepřivádí mě to do konfliktu se samotnou vírou a ani nezpochybňuje Písmo. Něco se dokonce shoduje takové, jaké je a něco nelze chápat doslovně, ale takový je přece život …
Karel Konečný
Když budete mít dokázáno to v co věříte tak nepotřebujete víru.
Karel Krejčí
To není správná nebo výstižná odpověď. Všude kolem nás je neviditelný duchovní svět, který je nehmatatelný, ale přesto je reálný, stejně jako zákony, kterými se řídí viditelný hmotný svět Právě vírou jsme znovuzrozeni a vysvobozujeme se z tohoto světa
Eva Hájková
Bůh není jenom „Bohem mezer“. Ale je fakt, že v těch mezerách se Bůh může člověku spíš ukázat, než když si tento sám všechno vysvětlí svým rozumem. Dělat si představy je možná snazší než žít s mezerami – s tajemstvím a s pocitem, že něco nevím a možná ani nebudu vědět. Někdy je to tak, že čím více má člověk znalostí, tím více si uvědomuje, co všechno neví. Jiný je spokojen s málem a myslí si, že už ví dost.
Když se řekne nevědět a věřit (a proto poslouchat), vytane mi na mysli Izajášovo: „Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit“.
Karel Konečný
To: Karel Krejčí. To co píšete mi připadá jako klišé, konvenční banalita. Na ty pojmy, které jste použil mají lidé rozdílné názory, a také skutečnost je často úplně jiná.
Karel Krejčí
Souhlasím s Vámi. Ten zásadní předěl je právě ono znovuzrození.
Mokele Mbembe
Věda (resp. věděcká metoda poznání světa, kritické myšlení) má jednu velkou výhodu oproti víře. Je testovatelná a závěry vědeckých metod lze měnit podle stavu poznání dané problematiky. Boha(bohy) musíte bezmezně příjmou tak, jak vám řekne ten, kdo interpretoval pojem ve vašem kulturním okruhu. Nemůžete např. pochybovat o tom co je v bibili psáno a to odporuje stavu dnešního poznání světa. Proto se ohýbá její výklad tak aby to pasovalo na dnešní stav poznání světa. Proto se dnes se říká, že bible je podobenstvo, byť to není tak dávno, co se bible vykládala doslovně a hromada bigotních katolíků ji tak i dnes chce vykládat. Příkladně Islám – co odporuje koránu, to je špatné, tam nepokročili dokonce ani často v tom, že by se řeklo, že v Koránu jsou pouze podobenství. V náboženství si nikdy nemáte jak ověřit, že to co vám vykládá náboženský představitel je pravda. Nesmíte pochybovat. Proto je je náboženství dnes těžkopádné a působí jako slon v porcelánu v dnešním dynamickém a rychlém světě – pro někoho možná dobré pro dojem, „pocit“ stability. Bohužel stále většímu počtu lidí na světě nemají náboženství co nabídnout.
Eva Hájková
No dobře, náboženství může být všelijaké. Může i svazovat. Ale Ježíš Kristus, to je něco jiného. On naopak osvobozuje vnitřního člověka, který je v nás (jakoby uvězněn) a který se bez něj vůbec nemůže projevit a rozvíjet. Dává nám plnost života. A Ježíš je přijatelný pro člověka z jakéhokoliv kulturního okruhu.
PRK
Věda je jako vše testovatelná, ale není testována vždy, příkladem je neověřitelnost fyzikální teorie superstrun, o čemž se občas mluví, ale přesto je to populární teorie. Evoluční teorie, paleontologie apod. jsou ale v tomto ohledu podle mě daleko křiklavější, protože jejich důkazy jsou slabé, stojí na neověřitelných předpokladech apod.. Proto navrhuji, že některé vědecké disciplíny stojí na netestovatelných předpokladech, které dále rozvíjejí, aniž by však přitom byli schopny přispět k testování těchto předpokladů.
V křesťanské víře je nutno trvat na tom, že člověk je důvodem stvoření vesmíru, a v tomto ohledu se nic nezměnilo a nikdy se nezmění. Stvoření je vydáno zániku pouze dočasně, dokud Bůh neudělá v rámci svého projektu významné změny. Kosmologie extrapoluje z infinitesimálního úseku dějin vesmíru a odvažuje se předpovídat zánik. Avšak, bylo by možné z takového časového úseku předpovědět vznik života na Zemi? Nikoliv, to by bylo nemožné. Stejně tak není možné vyvrátit dramatické změny v životě na Zemi k lepšímu, které očekáváme na základě víry v historické vzkříšení Krista.
PRK
Myslím, že 19. století přineslo jak rozkvět exaktní fyziky, tak řadu – no prostě ideologicky motivovaných hypotéz i fingovaných „důkazů“. Od jisté doby se dívám na evoluční biologii a jiné obory se skepsí, což je dáno tímto historickým kontextem. Prostě si hodlám připustit, že je to občas tak trochu pohádka o Karkulce… nechť se na váhu jejich důkazů každý díváme selským rozumem.