Když se Ježíš svých žáků zeptal, za koho jej zástupy pokládají, předestřeli mu učedníci pestrou paletu biblických odpovědí: jedni v něm prý vidí Jana Křtitele, jiní Eliáše, další Jeremjáše či jiného z izraelských proroků. Na osobně mířenou otázku pak za ostatní odpověděl – také biblicky, ba na základě zjevení shůry – Petr: „Ty jsi Mesiáš (Kristus), syn Boha živého.“ Čtenáři evangelií vědí, že Petr vzápětí ukáže, že zjevení neporozuměl; že vlastnímu vyznání přikládal jiný smysl než Ježíš. A má-li Mesiášovi porozumět, říká Ježíš nejen jemu, pak že musí pokorně jít v mesiášských šlépějích: tedy případně až na kříž. Leda tak člověk obstojí před Bohem. (Srov. Matoušovo evangelium 16,13-28)
Když roku 610 po Kristu v Mekce vystoupil Mohamed s výzvou, aby Arabové zanechali model a podřídili se jedinému Bohu, milosrdnému Stvořiteli a spravedlivému Soudci – jedině tak že před Ním obstojí -, mohl jmenovitě navázat právě na Jana Křtitele či Eliáše, ale i na Jonáše, Mojžíše a další biblické proroky, ba na Ježíše samotného (Korán 2:136; 4:163; 6:83-86 aj.). Ano, Korán – svatá kniha islámu, záznam Mohamedovy zvěsti – v patnácti ze svých sto čtrnácti kapitol (súr) mluví o Ježíši (arabsky Isa). Ba mluví o něm obsažnými, závažnými a křesťanskému čtenáři povědomými slovy.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Za koho Korán Ježíše pokládá? Předně za „syna Mariina“: Této panně, kterou si „Bůh věru vyvolil a čistou učinil a vyznamenal mezi ženami lidstva veškerého“ (3:42), se zjevil anděl v lidské podobě a ohlásil jí, že jako na počátku Bůh svým pouhým „Budiž“ stvořil Adama, tak v ní stvoří Ježíše (3:47,59). Ten „bude blahoslavený na tomto i onom světě“ (3:40) a dostane „přednost před jinými“ Božími posly (2:253). Však už v kolíbce, ihned po narození kazatelsky promluvil (19:30-34; 19:24-26; 3:46; 5:110).
Ježíš je totiž takříkajíc ztělesněným „slovem Božím“: „Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš“; je „slovem Jeho, které vložil do Marie“ (3:45; 4:171). Však také Ježíš potvrzuje vše, co v minulosti bylo Izraeli zjeveno v Mojžíšově Tóře a ústy proroků, a své generaci přináší evangelium (3:48-52; 5:110; 57:27 aj.).
Ježíš je také „duchem z Něho vycházejícím“ (4:171): Posílen „Duchem svatým“ a „z dovolení Božího“ konal mnohé zázraky (2:87,253; 3:49; 5:110-115): uzdravil slepého a očistil malomocného; znal tajemství lidských srdcí; z hlíny uhnětl podoby ptáků a svým dechem je oživil; křísil mrtvé; a vyprosil si, aby shůry sestoupil stůl prostřený nebeskými pochoutkami.
Nakonec byl sám vzat vzhůru: „A hle, pravil Bůh: Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k sobě a očistím tě od špíny těch, kdož neuvěřili“ (3:54-55). Muslimové proto věří, že Ježíš nyní přebývá u Boha a na konci časů sestoupí na zem, aby soudil pronárody.
Znamená snad toto vyzdvižení, že Ježíš nezemřel? Asi tři místa Koránu zmiňují Ježíšovu smrt (5:117; 3:55; 19:33), ovšem jeden gramaticky poněkud nejasný verš umožňuje i jiné vyústění (4:157-158): Bůh tu kárá židy Ježíšovy generace „za slova jejich: ‚Věru, zabili jsme Mesiáše Ježíše, syna Mariina, posla Božího!‘ Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo… naopak Bůh jej k sobě pozdvihl, neboť Bůh je moudrý a mocný“. Neukřižovali tedy židé Ježíše doopravdy, nýbrž jen zdánlivě, jelikož Bůh je ve své moudrosti zmátl? Nebo si židé připsali zásluhy na Ježíšově popravě neprávem, zatímco to byl Bůh, kdo jejich rukou Ježíše vydal na smrt, a tak ho vyzdvihl? Islámská tradice se kloní – nota bene podobně jako Petr z evangelia – k výkladu, že Boží prorok a Mesiáš přece nemůže skončit poražený, ponížený, umučený; a že místo Ježíše byl díky nebeské lsti ukřižován kdosi jiný – snad zrádce Jidáš.
Nejpozději zde se koránská závažná a křesťanovi povědomá tvrzení o Ježíši vyjeví v jiném, v cizím světle. Nejenže se Ježíšův kříž – jádro biblického evangelia – v Koránu mihne pouze jedinkrát, je to navíc ve verši, který podle převládajícího výkladu kříž vůbec odmítá! Podobně polemicky pozměněný obsah prozradí při bližším pohledu i ostatní události a pojmy: Ve výše citovaných pasážích, které tak barvitě líčí Ježíšovo narození a zázraky (3:42-64; 4:171-173; 5:110-116; 19:16-36), Mohamed právě výslovně odmítá křesťanské porozumění Ježíšově osobě a dílu (pomiňme nyní odbornou otázku, které křesťany či křesťanské heretiky měl před očima a do jaké míry rozuměl biblické zvěsti): „Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly jeho a neříkejte: Trojice… Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě“ (4:171; srov. 3:57; 5:116-117; 19:35-36). „Mesiáš“ Koránu není totéž co „Mesiáš“ Bible; stejně tak pojmy „Boží slovo“ a „Duch svatý“ mají v Koránu pozměněný obsah: zázraky nemluvněcího kázání, uzdravení nemocných či vzkříšení mrtvých tu neilustrují, kým jest Ježíš (úkol zázraků v evangeliích), nýbrž pouze podtrhují jeho zvěst: že je jediný Bůh a Jemu je nutno se podřídit. Ježíš je podle Mohameda sice výjimečný, přece však jen další z dlouhé řady proroků, která začíná Adamem a vrcholí… Mohamedem (2:87; 3:84; 33:7; 42:13; 61:6 aj.). Křesťané se podle Mohameda mýlí, ba proviňují se hříchem „přidružování“ dalších bohů k Bohu jedinému, když z Ježíše dělají víc, než kým byl: „pouze poslem Božím a slovem Jeho“.
Za koho Ježíše považuje Bible a za koho Korán? Bible v něm – v novozákonní optice – vidí svůj vrchol, svůj vlastní obsah a cíl, svého Pána; vidí v něm ztělesněného Boha, ukřižovaného Spasitele. Korán v Ježíši vidí jednoho z poslů Božích. Lze dokonce říci, že čím je pro muslimy Korán – slovním vyjádřením Pravdy, o níž i Ježíš svědčí, tím je pro křesťany sám Ježíš – Pravdou v lidském těle, o níž vydává svědectví Bible. V Koránu se Ježíš brání uctívání vlastní osoby a říká: „Uctívejte Boha, Pána mého i Pána vašeho“ (5:117). V Bibli říká: „Následuj mě“ (Matoušovo evangelium 16,23-24; Janovo evangelium 21,18-22).
David Beňa je učitel na Evangelikálním teologickém semináři v Praze. Tento článek vznikl díky spolupráci s Evangelikálním teologickým seminářem – ETS.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
3 Komentáře
Jan Krásenský
Z evangelií:
„Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: ‚Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.‘ Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.“ Matouš 5:18-22
„Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka.“ Matouš 12:50
„Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“ On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ Matouš 22:36-40
mohamedův korán:
Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední, a nezakazují to, co zakázal Bůh a jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy…, dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi. (súra Kořist, verš 29)
A Bůh věru koupil od věřících jejich osoby i jejich majetky s tím, že jim budou dány zahrady (ráj). A oni bojují na cestě Boží – zabíjejí, a jsou zabíjeni. A to je slib Jeho pravdivý, daný v Tóře, v Evangeliu, i v Koránu. A kdo věrněji dodržuje slib svůj než Bůh? (dtto, verš 112)… Tady se Prorok drobátko plete; prolistuj se všemi čtyřmi evangelii od začátku ke konci a zase zpátky, nenajdeš jedinkrát příkaz zabij. V koránu opakovaně.
Neochabujte a nevybízejte k míru, když máte převahu, vždyť Bůh je s vámi a On neošidí vás o dobré skutky vaše. (súra Muhammad, verš 37)
Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je ze zemí, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíže Mešity posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabijte je – taková je odměna nevěřících! (súra Krávy, verš 187)
Neberte si přátele mezi nevěřícími, dokud nevstoupí na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády (začnou utíkat), pak je chyťte a zabijte, kdekoliv je naleznete! (súra Ženy, verš 91)
Nejste to vy, kdo je zabil, ale Bůh je zabil; nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to Bůh, kdo vrhal (kopí), aby vyzkoušel věřící zkouškou dobrou… (súra Kořist, verš 17)
pavel v
Zdá se, žel, že Korán byl inspirován Starým zákonem:
Exodus 21:15 Kdo uhodí svého otce nebo matku, musí zemřít.
Exodus 22:17 Čarodějnici nenecháš naživu.
Exodus 31:12-15 Hospodin řekl Mojžíšovi: Promluv k Izraelcům: Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu. Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít.
Leviticus 21:9 Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena.
Deuteronomium 17:1-5 Nebudeš obětovat Hospodinu, svému Bohu, dobytče ze skotu nebo bravu, na němž je vada, cokoli špatného, protože to má Hospodin, tvůj Bůh, za ohavnost. Vyskytne-li se u tebe v některé z tvých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, muž nebo žena, kteří by se dopustili toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, přestoupili by jeho smlouvu a odešli sloužit jiným bohům a klanět se jim, slunci nebo měsíci anebo celému nebeskému zástupu, což jsem nepřikázal, a bude-li ti to oznámeno nebo o tom uslyšíš, dobře si to prošetříš. Bude-li to jistá pravda, že byla spáchána v Izraeli taková ohavnost, vyvedeš toho muže nebo tu ženu, kteří se dopustili té zlé věci, ke svým branám a toho muže nebo tu ženu budete kamenovat, dokud nezemřou.
Deuteronomium 22:20-21 Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebylo shledáno, že je panna, tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města ji ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu.
Exodus 21:7-11 Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, nebude s ní nakládáno jako s jinými otroky. Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vzal za družku, dovolí ji vyplatit, ale nemá právo prodat ji cizímu lidu a naložit s ní věrolomně. Jestliže ji dal za družku svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer. Jestliže on si vezme ještě jinou, nesmí ji zkrátit na stravě, ošacení a manželském právu. Jestliže jí nezajistí tyto tři věci, smí ona odejít bez zaplacení výkupného.
Numeri 31:7-18 Vypravili se do boje proti Midjánu, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, a pobili všechny muže. Zabili také midjánské krále Evího, Rekema, Súra, Chúra a Rebaa, pět midjánských králů, mimo ostatní skolené. I Bileáma, syna Beórova, zabili mečem. Midjánské ženy a jejich děti však Izraelci zajali a všechen jejich dobytek, všechna stáda a veškeré bohatství uloupili. Všechna jejich města, ve kterých sídlili, i všechna jejich hradiště vypálili. Pak vzali všechnu kořist i všechen lup, lidi i dobytek, a přivedli zajatce i lup a kořist před Mojžíše a kněze Eleazara i před pospolitost Izraelců do tábora na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu. Mojžíš a kněz Eleazar i všichni předáci pospolitosti jim vyšli vstříc ven z tábora. Mojžíš se však rozlítil na vůdce vojska, na velitele nad tisíci a nad sty, přicházející z vojenské výpravy. Vytkl jim: „Cože jste nechali naživu všechny ženy? Právě ony daly Izraelcům podnět k věrolomnosti vůči Hospodinu ve věci Peórově podle slov Bileámových, takže na pospolitost Hospodinovu dolehla pohroma. Nyní zabijte z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte naživu pro sebe.
Deuteronomium 22:23-24 Když dívku, pannu zasnoubenou muži, najde nějaký muž v městě a bude s ní ležet, vyvedete oba dva k bráně toho města, ukamenujete je a zemřou: dívka proto, že v městě nekřičela, a muž proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak odstraníš zlo ze svého středu.
Deuteronomium 22:28-29 Když najde muž dívku, pannu, která není zasnoubena, a chytí ji, bude s ní ležet a budou přistiženi, muž, který s ní ležel, dá otci té dívky padesát šekelů stříbra. Stane se jeho ženou, protože ji ponížil. Po celý svůj život ji nesmí propustit.
Soudců 21:10-24 Pospolitost Izraele tam ihned vyslala dvanáct tisíc mužů, chrabrých bojovníků. A přikázali jim: „Jděte pobít obyvatele Jábeše v Gileádu ostřím meče, i ženy a děti. Toto je úkol, který máte splnit: Vyhubíte jako klaté všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním.“ Mezi obyvateli Jábeše v Gileádu se našlo čtyři sta dívek, pannen, které dosud muže nepoznaly a s mužem neobcovaly. Přivedli je do tábora v Šílu, jež je v kenaanské zemi. Celá pospolitost pak vyslala mluvčí k Benjamínovcům, kteří byli na skalisku Rimónu, aby jim vyhlásili pokoj. Tak se toho času Benjamín vrátil. Dali jim ženy, které ponechali naživu z žen z Jábeše v Gileádu, ale nebylo jich pro ně dost. Lid Benjamína litoval, neboť Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu. Stařešinové pospolitosti se tázali: „Co uděláme se zbývajícími, aby dostali ženy, když ženy benjamínské byly vyhubeny?“ Řekli: „Vlastnictví získané uprchlíky bude Benjamínovo, aby nebyl vyhlazen kmen z Izraele. My však jim nemůžeme dát za ženy své dcery.“ Izraelci se totiž zapřísahali: „Buď proklet, kdo by dal ženu Benjamínovi!“ Pak řekli: „Hle, rok co rok bývá Hospodinova slavnost v Šílu, které je severně od Bét-elu, východně od silnice vystupující z Bét-elu do Šekemu a jižně od Lebóny.“ Benjamínovcům přikázali: „Skryjte se ve vinicích jako zálohy. Jak uvidíte, že šíloské dcery vycházejí v průvodu k tanečním rejům, vyrazte z vinic a uchvaťte si každý ženu ze šíloských dcer. Pak odejděte do benjamínské země. Kdyby přišli jejich otcové nebo bratři a chtěli před námi vést spor, řekneme jim: Smilujte se nad nimi kvůli nám. Nevzali jsme v boji ženu pro každého. Vy jste jim je přece nedali, abyste se teď provinili.“ Benjamínovci to tak udělali a unesli si ženy podle svého počtu z tančících dívek , které uloupili. Pak odešli a vrátili se do svého dědictví, vystavěli města a usadili se v nich.
Exodus 21:7-11 Když někdo prodá svou dceru za otrokyni, nebude s ní nakládáno jako s jinými otroky. Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vzal za družku, dovolí ji vyplatit, ale nemá právo prodat ji cizímu lidu a naložit s ní věrolomně. Jestliže ji dal za družku svému synovi, bude s ní jednat podle práva dcer. Jestliže on si vezme ještě jinou, nesmí ji zkrátit na stravě, ošacení a manželském právu. Jestliže jí nezajistí tyto tři věci, smí ona odejít bez zaplacení výkupného.
Kamil Podešva
Existují také jiné teologické doktríny Celkový název je „Psilanthropism-adoptionism, Liberal (biblical)“. Pán Ježíš má LIDSKÉHO biologického otce, proto je pravdivý „Psilanthropism,“ určitý Adoptionism“. BIBLE má také texty nepravdivé. „Teologie liberálně biblická“ je pravdivá. ((Teologie „unitarian universalist“ NENÍ dobrá, pravdivá)). Minimálně zčásti MODELOVÉ, tzn. nepravdivé texty v Bibli jsou: Jozue, Jonáš, Daniel, Mojžíšovy. ADAM a EVA neexistovali, ale Bůh dopustil, aby byly popsány ty „modelové události“ v Bibli. Z ČÁSTI pravdiví jsou ThDr. Petr Pokorný. A Dr. theol. Ulrich Heckel, v knize „ÚVOD do Nového zákona. Přehled literatury a teologie“. Jiří Mrázek Th.D., Mgr. Pavel Klinecký. Mají více LIBERÁLNĚJŠÍ teologii, než je ta tzv. evangelikální. Která chybně má, že Bible je verbálně tj. doslova inspirovaná, nadiktovaná, od BOHA.