Praha – Dnes je Popeleční středa. Skončil čas masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní půst, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Kněží na Popeleční středu udělují lidem takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice.
Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí, která letos vychází na 17. dubna. Věřícím dnes začíná čtyřicetidenní půst – čtyři neděle se do této doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují.
Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu. Během příprav na největší křesťanské svátky připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista by se lidé měli dočasně vzdát věcí nebo činností, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život. Dospělí věřící, pokud nejsou nemocní, se v tento den mohou pouze jednou najíst do sytosti.
Na Popeleční středu žehná kněz při bohoslužbě popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté uděluje věřícím popelec: každého označí popelem na čele a řekne přitom: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“ nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“. Mše s udílením popelce se dnes konají po celé zemi, ve svatovítské katedrále na Pražském hradě ji večer bude sloužit kardinál Dominik Duka. Modlitby věřících budou tento rok směřovat i na Ukrajinu a k jejím obyvatelům, kteří od minulého týdne čelí invazi ruské armády. Tisíce Ukrajinců uprchly před válkou i do Česka, kde žije početná komunita jejich krajanů.
Večer před Popeleční středou skončilo masopustní veselí, kdy se na řadě míst Česka konaly průvody maškar a zábavy spojené s pochováváním basy coby symbolu konce bujarého masopustu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 2. března 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
