A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. (Fp 2,12)
Ve verši 12 Pavel vybídl filipské věřící k pilnému uskutečňování svého spasení. Vybídl je, aby ve svém každodenním životě dokládali své spasení poslušností Božím příkazům a oblečením zbožných vlastností, které Pavel jinde nazývá ovocem Ducha. Podle Williama Hendriksena mluví čas slovesa ve výrazu uvádějte ve skutek o „pokračujícím, neutuchajícím, úporném úsilí“. Zde znovu vidíme, že posvěcení je proces a to takový, do kterého jsme my věřící velmi aktivně zapojeni.
Ale Pavlova rázná výzva filipským křesťanům je založena na důvěře, že v nich působí Boží Duch. Svým světlem jim pomáhá pochopit jeho vůli, podněcuje v nich touhu konat jeho vůli a směřuje jejich vůli k opravdové poslušnosti. Ale především jim dává zmocnění, aby dokázalikonat jeho vůli.
Postupné posvěcení tedy značně závisí na naší činnosti. Ovšem jde o činnost, která musí být vykonávána v závislosti na Duchu svatém. Není to ale takové partnerství, ve kterém bychom my věřící a Duch svatý odděleně plnili své vlastní úkoly. Spíše jednáme podle jeho zmocnění k dílu. Jeho činnost stojí za naší činností a umožňuje ji.
Duch svatý v nás může jednat a jedná bez jakékoliv vědomé odezvy z naší strany. To jsme viděli u počátečního skutku posvěcení, kdy v nás vytváří nové srdce a dává nám zcela nový postoj k Bohu a jeho vůli. Ve svém působení na nás není závislý.
Avšak naše činy na něm závisejí. Bez něj nemůžeme dělat nic. V procesu posvěcování jsou určité věci, které může udělat pouze Duch svatý a pak v něm jsou úkoly, které svěřil nám. Například jen on může v našich srdcích stvořit touhu poslouchat Boha, ale neposlouchá za nás. To musíme udělat my, ale dokážeme to, jen když nám dává zmocnění k poslušnosti.
Musíme se tedy spoléhat na Ducha svatého, aby v nás dělal, co může udělat jen on. A ve stejné míře na něj musíme spoléhat, aby nás zmocnil ke konání díla, které pro nás určil. Ať už jde o jeho působení nebo naše, jsme na něm závislí.
Nejenže jsme na něm závislí; jsme na něm zoufale závislí. Jelikož tak často klademe rovnítko mezi charakter podobný Kristu a běžnou morálností, neuvědomujeme si, že sami o sobě nedokážeme dosáhnout ani té nejmenší míry podobnosti s Kristem. Ale pokud bereme vážně dlouhé seznamy křesťanských povahových rysů, které máme obléknout, vidíme, že nemůžeme ve svém životě růst do Kristovy podoby bez posvěcujícího vlivu a moci Ducha.
Podívejte se například na seznamy křesťanských povahových rysů, které nalezneme v oddílech Galatským 5,22–23 a Koloským 3,12–15 (pět shodných rysů jsem uvedl jen v jednom seznamu):
Galatským 5,22–23 (NBK) Koloským 3,12–15 (NBK)
láska soucit
radost laskavost
pokoj pokora
trpělivost krotkost
dobrota snášenlivost
věrnost odpouštění
zdrženlivost vděčnost
Je zde vypsáno čtrnáct kladných povahových rysů, které si máme obléknout (a v Písmu se nacházejí další). Naopak mnoho záporných rysů – pýchu, závist, žárlivost, zlou vášeň, žádostivost, sobectví – máme odložit. Jistě se musíme ptát s Pavlem: „Ale kdo je k takovému poslání způsobilý?“ (2K 2,16).
Všichni jsme někdy byli v cirkuse, na karnevalu nebo na pouti, kde jsme s údivem sledovali žongléra, jak vyhazuje a chytá čtyři nebo pět kuželů. Představte si, jaké by bylo žonglovat se čtrnácti! Přitom v podstatě k tomu jsme povoláni, když si máme obléct čtrnáct nebo více různých povahových rysů a také se některých špatných rysů zbavit.
Na takový úkol stačí pouze Duch svatý. Jen Duch svatý dokáže řídit tak rozmanitý a vyvážený vývoj křesťanského charakteru. A přitom je nám řečeno, že si máme obléct tyto křesťanské ctnosti. Máme to udělat my; jsme za to zodpovědní. Ale v Galatským 5,22 nazývá Pavel tyto ctnosti „ovocem Ducha“ – výsledkem působení Ducha v našich životech. Spojení obou myšlenek nás vede k závěru, že jsme zodpovědní i závislí. Máme zodpovědnost obléci si křesťanský charakter, ale jsme závislí na Božím Duchu, který v nás dává vzrůst svému ovoci. V posvěcení nemůžeme ani o píď pokročit bez mocného působení Ducha v nás. A On v nás působí nikoliv proto, že bychom si to zasloužili svou odhodlaností a kázní, ale kvůli jeho milosti.
Bůh nám požehnal veškerým duchovním požehnáním – včetně působení Ducha v našich životech – v Ježíši Kristu, tedy svou milostí skrze nekonečné Kristovy zásluhy. Když se modlíme za posvěcující vliv a moc Ducha do našich životů, můžeme se spolehnout, že Bůh vyslyší naše modlitby, protože jeho odpovědi nezávisí na nás a na naší svatosti, ale na zásluhách jeho Syna.
V této kapitole jsme tedy viděli tři stránky posvěcení nebo svatosti. Viděli jsme, že naše svatost je především objektivní, dokonalá svatost, která nám patří díky spojení s dokonale svatým Ježíšem. Pak jsme viděli, že existuje počáteční akt posvěcení, který proměňuje základní postoj člověka k Bohu a jeho zákonu. Věřící tuto změnu zažívá, ale není na něm závislá. Jde pouze o dílo Ducha svatého. Nakonec jsme viděli, že po počátečním aktu posvěcení následuje průběžná činnost Ducha svatého v našich životech tak, jak v nás působí, že „chcete i činíte, co se mu líbí“ (Fp 2,13).
V každém z těchto pohledů na posvěcení vidíme Boží milost. Bůh nás ve své milosti vidí jako dokonale svaté v Kristu. Bůh ve své milosti posílá svého Ducha svatého, aby v nás stvořil nové srdce a vepsal jeho zákon na naše srdce, čímž změní náš základní postoj. A Bůh ve své milosti v nás nadále působí skrze Ducha svatého, aby nás čím dál více proměňoval do podoby jeho Syna.
Z knihy Proměňující milost
Napsal Jerry Bridges Zdroj: Poutníkova četba Datum: 21. března 2025 Foto: Pixabay
1 Komentář
pavel v
Tento článek je poněkud mimo. Jako podmínku spasení uvádí ctnosti. Já se domnívám, že člověk, který by žil naprosto ctnostně, by spasení dosáhnout vůbec nemusel. Spasení nespočívá v naší dokonalosti. Spasení záleží v našich činech, totiž v milosrdenství, které poskytneme trpícímu člověku. Samotný soucit i láska bez toho činu je ničím.
Ježíš řekl: Oni (farizeové) mluví, ale nekonají. Jak symptomatické!